V Česku se zavádí nová léčba agresivního typu rakoviny prsu

Každý rok je rakovina prsu v Česku diagnostikována u 7 300 žen. Zhruba patnáct procent z nich trpí vysoce agresivní formou, která se nazývá triple negativní. Co to vlastně znamená?

My u všech nádorů standardně vyšetřujeme tři znaky. Dva z nich jsou hormonální receptory, estrogenový a progesteronový, ty jsou přítomné u zhruba 75 % nádorů. Na ty zabírá hormonální léčba. Třetím znakem je takzvaný HER2 protein nebo gen, který je přítomen zhruba u patnácti procent nádorů. Pokud najdeme ten, víme, že na něj funguje léčba cílená. Nádor, který označujeme jako triple negativní, však žádný z těchto znaků nemá, je na všechny negativní. To znamená, že u něj nefunguje léčba ani hormonální, ani cílená a jediné, co jsme dosud mohli využít, je chemoterapie.

 

Jedná se o agresivní formu. V jakém smyslu?

Rychle roste a rychle se množí. Doba přežití poté, kdy se objeví metastázy, je u tohoto karcinomu jen třináct měsíců. U ostatních typů nádoru prsu se jedná o 2,5 až 3,5 roku. Tedy třikrát více.

 

Jak rychle k metastázím dochází?

Bohužel velmi brzy. Známe nádory, které metastázují klidně i za 10 let. Triple negativní karcinom se vrací ve formě metastáz u zhruba 46 procent pacientek a obvykle se tak stane do tří let. Místa, kde se metastáze vytvářejí, jsou velmi často důležité orgány, jako játra, plíce či mozek, což vede k velmi vysoké mortalitě. Úmrtnost na tento nádor během prvních pěti let od diagnózy je až 40 procent. To je obrovské číslo.

 

Mluvila jste o tom, že u tohoto druhu karcinomu nezabírá žádný druh léčby. Jak jste jej dosud léčili?

Pokud se už objevily metastáze, znamená to, že je pacientka nevyléčitelná. Tam máme k dispozici standardní chemoterapii. Používáme jednu či dvě linie, ke třetí linii se už dostává jen malé procento pacientek. Když se zjistilo, že u některých typů nádorů zabírá nový druh léčby, imunoterapie, zkoušelo se to i na tento agresivní typ nádoru. A zjistilo se, že u pacientek, jejichž nádory mají přítomen marker pro léčbu imunoterapií, což je asi 40 procent, je tato léčba přínosná. V kombinaci s chemoterapií je to sice nevyléčilo, ale prodloužilo jim to dobu života. Tato kombinace je na vyžádání revizního lékaře a zatím ji nehradí pojišťovna.

 

Dobrá prognóza

Pokud se nádor objevil včas, jak probíhala léčba a s jakou úspěšností?

Pokud se triple negativní nádor zachytí včas, například do velikosti jednoho centimetru, má velice dobrou prognózu. Pacientky léčíme operací a zajišťovací chemoterapií.

 

Podle nové studie by se mohla velmi dobře osvědčit právě imunoterapie. Je to vlastně jen pokračování toho, co jste dělali dosud?

Ne, dosud jsme ji kombinovali až v případě metastáz. Nyní se však zjistilo, že by imunoterapie mohla mít u tohoto typu nádoru ještě větší význam. Nová studie prokázala, že pokud zkombinujeme imunoterapii s chemoterapií u časného nádoru, snižuje se riziko metastázy o 37 procent. To znamená, že část pacientek se určitě vyléčí. Ve srovnání s klasickou chemoterapií se pak počet pacientek, u kterých se podaří nádor zcela zlikvidovat, zvýšil o 13 procent. V absolutních číslech se tak nádor podaří kompletně zlikvidovat u 65 procent pacientek místo 52 procent u chemoterapie samotné. Díky zmíněné studii se navíc stává tato léčba standardní, od dubna bude u všech pacientek, u kterých se předpokládá, že by mohla pomoci, hrazena pojišťovnou.

 

 

Co v praxi vlastně imunoterapie obnáší? Jak léčba probíhá?

Imunoterapie se už delší dobu využívá u jiných nádorů, jako jsou například melanomy, tedy nádory kůže, u kterých chemoterapie vůbec nefungovala. Zde má úžasné výsledky, dokonce dokáže vyléčit i část pacientů, kteří už mají i metastáze. U různých nádorů však imunoterapie funguje různě. Karcinom prsu je vlastně jedním z posledních, ke kterému se tento druh léčby dostává. V praxi ji můžeme využívat především u větších nádorů a léčba začíná šest měsíců před operací. Probíhá zároveň s chemoterapií, ke které se jednou za tři týdny přidává také imunoterapie ve formě infuze.

 

Samotná imunoterapie by nezabrala, nebo se to nezkoušelo?

Bez chemoterapie sice určitá léčebná odpověď imunoterapie u triple negativního karcinomu prsu je, ale je malá. V kombinaci s chemoterapií je daleko vyšší.

 

To znamená, že se pacientky nevyhnou nepříjemným vedlejším účinkům chemoterapie. Je v tomto ohledu imunoterapie snesitelnější?

V praxi existuje několik látek, které se k imunoterapii využívají a i s nimi se pojí určité nežádoucí účinky. Naštěstí je máme dobře zmapované. Tyto látky fungují tak, že odbrzdí imunitní systém, umožní mu rozpoznat nádorové buňky a díky tomu lépe probíhá jejich likvidace. Zároveň je to trochu Pandořina skříňka, protože se může stát, že svou aktivitu nasměrují proti vlastním tkáním, a to prakticky jakýmkoli. Mohou to být plíce, zažívací trakt, mohou narušit činnost žlázy s endokrinním vylučováním. Důsledkem tak může být samopoškození organismu. Není to ve velkém procentu, ale pokud se tak stane, má to vážné následky.

 

Sledovat pacientku

Léčba bude povolená jen v onkologických centrech. Není to příliš omezující?

Může to působit jako omezení, ale center je v republice třináct a jsou tak pro českou populaci dostupná. Pacientky, které z této léčby mohou mít prospěch, se k ní tak určitě dostanou. Jedním z důvodů, proč je léčba omezená jen na onkologická centra, je právě riziko vedlejších účinků. Takto budeme moci pacientku sledovat a případně včas zasáhnout.

 

Imunoterapie se osvědčila už u řady druhů karcinomů. Dá se očekávat, že ještě přibudou diagnózy, u kterých by mohla pomoci?

V současné době ještě probíhá několik klinických studií, ale u spousty diagnóz už své standardní místo má, ať už je to karcinom hlavy, žaludku, trávicí soustavy, ledvin a dalších. Řekla bych tak, že větší část těchto studií již proběhla a rakovina prsu je spíš jednou z posledních diagnóz, u které se to prokázalo, že může tento druh léčby pomoci. Co se nyní spíše zkoumá, jsou kombinace s různými dalšími léky.

 

Mluvily jsme o tom, jak rychle se tento typ nádoru rozvíjí a jak je důležité včasné odhalení. Zároveň jím také trpí výrazně mladší ženy, než je tomu u jiných typů rakoviny prsu. V Česku hradí pojišťovny vyšetření na mamografu ženám až od 45 let. Neměla by směřovat prevence na mladší ženy?

Dvacet procent žen, které onemocní touto formou karcinomu, je pod čtyřicet let. To je pravda a je to velký počet. Zároveň se však ta křivka zvedá a nejčastěji jsou tímto nádorem zasaženy ženy mezi 55. a 65. rokem života. Proto nemá smysl zatěžovat screeningem celou populaci žen. Je však dobré znát svoji anamnézu. Tento druh nádoru často vzniká u žen s mutacemi genu BRCA1 a BRCA2. Pokud mám vyšší riziko, tak bych určitě měla docházet na screening po dohodě s lékařem i častěji. Zároveň doporučujeme sebevyšetřování prsu.

 

Jak zjistím, jestli jsem nositelkou těchto mutací? A je třeba, aby to každá žena věděla?

Na přítomnost této mutace se testují pouze ženy, které mají vyšší riziko přítomnosti mutace genu. Pro testování musí splnit určitá kritéria. Nádor prsu musí být v osobní anamnéze v mladém věku, nebo musí mít několik příbuzných s nádorem prsu. Vyšetření pak indikuje genetik.