Tati, neusínej mi u toho čtení

Četli vám rodiče, když jste byl malý?

Představte si, že nevím! Řekl bych, že ano, ale prostě si to nepamatuju, stejně jako si nepamatuju takové ty úplně dětské knížky. Co si naopak vybavuju přesně, je, že na střední škole mě chytlo sci-fi a fantasy a na tom jsem pak frčel. Dnes mé vlastní čtení vypadá tak, že si otevřu knížku, přečtu stránku a spím. Jako rodič už roky čtu hlavně dětem.

 

Jak jsou staré?

Nejmladší dceři je rok a půl, starší osm. A klukům jedenáct a třináct, ti už si čtou sami. Mají rádi třeba dětskou detektivní sérii Tři pátrači nebo Deník malého poseroutky. Osmiletá dcera jede hodně ve vílách, ale líbí se jí například i příběhy Opice Skořice. Za ty roky jsme prošli vším možným. Je zajímavé pozorovat, jak se dětem mění čtenářské preference.

 

A hodí se vám to i profesně, ne?

Rozhodně!

 

Koneckonců Readmio vzniklo právě díky vašim dětem, respektive skutečnosti, že jste jim po večerech četl…

To ano. A chtěl jsem to nějak oživit, nejen kvůli nim, ale i kvůli sobě. Však to znáte, děti, hlavně ty mladší, chtějí pořád dokola tu samou pohádku. Rodič je po celém dni unavený, má co dělat, aby sám neusnul. „Jak to jen udělat zajímavější?“ říkal jsem si. A jelikož jsem pracoval v technologické firmě, která vyvíjela mobilní aplikace, moje úvahy se ubíraly právě tímhle směrem. Napadlo mě zapojit zvuky, ale tak, aby neškodily. A poprosil jsem kamaráda, zda bychom neudělali prototyp.

 

Existovalo už někde něco podobného? Měli jste se kde inspirovat?

Existovalo, ale my o tom nevěděli. Tady je asi potřeba říct, že Readmio ze začátku vůbec nebyl byznysový nápad. Jen rodičovský, prostě zkusme čtení se zvuky. Vznikl pak prototyp a ten jsme vyzkoušeli na mých dětech, kterým se to líbilo. Udělali jsme i první pokus s technologií rozpoznávání řeči (na níž je Readmio nakonec postavené – pozn. red.). Takhle pomaličku se to začalo rodit. Že bychom mohli zkusit udělat startup, jsme si řekli až po nějaké době.

 

U zrodu Readmia jste nakonec stáli čtyři. Tři známí z IT sféry a jeden z knižního nakladatelství...

Přesně tak, hezky se to propojilo. Navíc jsme všichni čtyři přesvědčení, že čtení dětem je strašně důležité.

 

Kůň mluvený a psaný

Princip Readmia je jednoduchý. Otevřete si aplikaci, vyberete příběh, začnete číst a tam, kde je písmo vytučněné, se ozve zvuk. Když chlapečkovi spadne mince a zakutálí se do kanálu, když drakovi bublá v břiše nebo třeba když se okouzlené dítě ocitne v pekárně, kde to krásně voní. Jak náročná je taková věc technologicky?

My jsme především od začátku věděli, že chceme, aby rozpoznávání řeči probíhalo přímo v mobilu. Aby žádné vzorky hlasu neputovaly nikam na server. Tím jednak chráníme soukromí uživatelů, protože co zazní v dětském pokoji, tam taky zůstane. A jednak je to rychlejší, aplikace není závislá na kvalitě připojení.

 

Čili aplikace pozná konkrétní skupinu slov, na niž je zvuk navázán. Co je potřeba, aby to takhle fungovalo? Prý jste na začátku spolupracovali i se Slovenskou akademií věd.

To je pravda – a spolupracujeme s ní dodnes. Právě od nich jsme získali věc, která je k rozpoznávání řeči potřeba. Říká se tomu akustický model a jde o obrovský balík dat z daného jazyka, vůči kterému se porovnává, co člověk čte.

 

Můžete to vysvětlit konkrétněji?

Akustický model se vytvoří z obrovského množství nahrávek, které už k sobě mají i přepis. Slovo kůň takto zní a takto se píše. Teď to trochu zjednoduším, ale dá se říct, že výsledný soubor, tedy samotný akustický model, už obsahuje jen data v podobě grafů a čísel. Čeština a slovenština jsou specifické jazyky, jejichž rozpoznávání se moc institucí na světě nevěnuje. Naopak v akademii věd vytvářejí akustický model už celá desetiletí. Bez nich bychom to vůbec nedokázali rozběhat.

 

Jak dlouho trvalo, než jste vypustili do světa první verzi Readmia?

Od prvotního nápadu až po verzi, již jsme mohli publikovat, to byl asi rok. Začali jsme v červnu 2020 s českou a slovenskou verzí, později jsme přidali i anglickou.

 

Jak jste si poradili s přízvuky? V češtině ani slovenštině to tak obrovský problém není, ale angličtina má regionální přízvuky velmi silné, u Skotů či Velšanů se občas zdá, jako by ani nemluvili anglicky. Pamatujete na slavnou scénku BBC, jak dva Skoti nastoupí do hlasem ovládaného výtahu a za nic na světě se nemohou dostat do jedenáctého patra?

No jeje, a nejen tu! Ale vážně. Funguje to dobře, zpětnou vazbu máme i přímo od Skotů. Trik je zase v akustickém modelu, ten máme ze zahraničí a byl natrénovaný právě i na skotském nebo irském přízvuku. Aplikace si s tím ve výsledku umí dobře poradit a přesnost je tam až 95 procent, přičemž v češtině a slovenštině je to asi 98. Vezměte si navíc, že angličtina má jednodušší gramatiku. V našich jazycích je milion tvarů, které to komplikují.

 

Jak to vyladit

Už jste zmínil, že vývoj první publikovatelné verze trval asi rok, spustili jste ji v červnu 2020. Jak jste ji financovali?

Začátky jsem financoval já. Díky tomu, že předcházející firmu od nás v roce 2018 koupila společnost Avast, jsem měl asi 150 až 180 tisíc eur, které jsem mohl dál investovat (v přepočtu okolo čtyř milionů korun). Důležité bylo, že jsme hned od začátku měli hezké reakce, dostávali jsme stovky pozitivních ohlasů a za první půlrok si aplikaci stáhlo nějakých 60 až 80 tisíc lidí – a to s minimálními marketingovými náklady. Tou dobou už jsme tak byli přesvědčení, že projekt má šanci na úspěch. A že jestli chceme růst, potřebujeme investora…

 

… kterého jste získali ještě před koncem roku 2020.

Přesně tak, šlo o slovenský kapitálový fond ZAKA, který nám poskytl půl milionu eur. Právě to nám umožnilo expandovat i na anglojazyčný trh.

 

Ukázalo se hned v prvních fázích, že něco musíte dělat jinak, než byl původní plán?

Co se týče čtení a zvuků, žádné zásadní změny jsme dělat nemuseli. Ale byla tam jiná výzva. Potřebovali jsme zjistit, zda jsou lidé ochotni za aplikaci platit. Když vstupovala ZAKA, Readmio byla bezplatná pilotní verze. My ale věděli, že budeme muset zavést nějaký model předplatného, platbu za jednotlivou knihu nebo cokoli, co by generovalo příjmy. A na tom vlastně děláme doteď. Naučili jsme se, že je potřeba v aplikaci myslet na spoustu detailů tak, aby zákazník pochopil, o čem to celé je, a eventuálně se stal předplatitelem.

 

Teď stojí roční předplatné v Česku 599 korun a člověk má díky němu přístup k celému obsahu i všem funkcím, jako je například možnost si příběh při čtení rovnou i nahrát a přímo v aplikaci uložit. Když se pak stane, že rodič zrovna nemá čas, může ho z aplikace potomkovi přehrát.

V češtině je dnes na Readmiu přes čtyři sta pohádek a příběhů. A naše základní rozhodnutí bylo, že právě obsah bude dělítkem mezi tím, co je zadarmo, a tím, co už je za platební bránou. To znamená, že kdo přijde na Readmio poprvé, nejenže si může přečíst část příběhů, ale necháme ho vyzkoušet právě i funkce typu nahrávání. Když se pak rozhodne zaplatit, odemkne se mu kompletní obsah.

 

Newtonovo jablko

Kdo jsou autoři vašich pohádek?

V testovací fázi jsme začínali s příběhy, které jsou volně dostupné, například pohádkami Hanse Christiana Andersena nebo bratří Grimmů. Ty jsme zkrátili a upravili. Nějaké příběhy jsme psali i sami a potom, když bylo Readmio venku, se nám začali hlásit autoři, někteří i z řad uživatelů. Dáváme taky výzvy na sociální sítě, oslovujeme začínající, ale třeba už oceněné autory. Naším primárním cílem je kvalita. Chceme příběhy, které budou nejen zábavné, ale i poučné, vždyť hlavní myšlenka Readmia je, že má být vzdělávací a výchovnou pomůckou pro rodiče.

 

 

Dáváte autorům nějaké instrukce? A to jak ohledně obsahu, tak i formy.

Říkáme jim, že délka příběhu by měla být mezi 350 a 1 200 slovy. Ale není to úplně rigidní, když to má smysl, může být text i o něco delší. Také máme napsanou obsahovou strategii se třemi základními okruhy. Prvním je Experience neboli Zkušenost. Tam spadají například lidové příběhy, které tlumočí morální hodnoty nebo i pragmatické myšlení, mohou se dotýkat řešení problémů a podobně. Druhý okruh nazýváme Knowledge neboli Vědomosti. Máme tam kategorie jako ekologie, biologie nebo fyzika, přibude historie a tak dál. Pohádky jsou dobrý prostředek, jak dětem vysvětlit i složité téma. Můj nejoblíbenější příklad je, jak Isaacu Newtonovi spadlo na hlavu jablko a on si začal uvědomovat gravitaci.

 

A ten třetí základní okruh?

Tomu říkáme Wellbeing neboli Blaho. Tam se řeší emoce, vzorce chování, sociální situace, zdravé návyky. Proč je dobré odpočívat, proč si musíme čistit zuby… Na tom děláme i s naší paní psycholožkou. Postupem času chceme udělat velmi jednoduchý filtr, kdy rodič přijde, nakliká si různé kategorie jako věk, tematické zaměření, problém, který chce vyřešit… A vyjedou mu příslušné příběhy.

 

Kde berete zvuky?

Některé ze zvukových bank, některé naši zvukaři nahrají sami a něco je kombinace. Poměr říct neumím, ale vím, že už jsme vytvořili nebo použili celkem přes šest tisíc zvuků. Jejich počet v jednotlivé pohádce se různí. Ono je to subjektivní, někdo by přivítal zvuků víc, někoho to naopak už začne rušit. My se snažíme netlačit to za každou cenu, když se do příběhů hodí zvuků míň, necpeme je tam.

 

Výraznou součástí jsou i ilustrace. Máte jednu ilustrátorku, všechny obrázky tudíž mají stejnou „identitu“. Zároveň je ale obrázek ke každému příběhu jen jeden, a to na začátku, uvnitř už je pouze text. To je účel?

Je. Nechceme, aby děti koukaly rodičům přes rameno do mobilu, nechceme zvyšovat čas u obrazovky. Když se dítě na displej přece jen podívá, uvidí jen nudná písmenka, a může tak v klidu poslouchat rodičovský hlas a zvuky. Je potvrzené studiemi, že když děti nemají vizuální vstup, tedy obrázek nebo video, jejich představivost jede mnohem intenzivněji.

 

Co dál

Teď je duben 2023, Readmio je na světě necelé tři roky. Jaká jsou čísla?

Máme asi čtyři sta příběhů v češtině, to samé ve slovenštině, v angličtině jich je o něco míň, protože jsme začínali později. Stažení je už přes 350 tisíc, přečtených příběhů přes 3,2 milionu a předplatitelů asi víc než šest a půl tisíce.

 

A jak jste na tom ekonomicky?

Celá firma je v plánované ztrátě a podle byznys plánu v ní tento rok ještě zůstane. Naštěstí zdroje od investorů nám umožňují růst – a také že rosteme, po stránce příjmové i co do počtu uživatelů. Do plusových čísel bychom se měli dostat příští rok.

 

Co bude s Readmiem dál? Plánujete další jazykové verze?

Už teď v dubnu jsme spustili polskou, v květnu startuje německá. A stojíme před rozhodnutím, který jazyk by měl následovat, favoritem je asi španělština. Jinak samozřejmě průběžně přidáváme obsah, pracujeme na kategorizaci, o níž jsem už mluvil, a plánujeme také audiopohádky namluvené herci nebo různé pracovní listy, které budou souviset s daným příběhem a rodič je dítěti bude moci vytisknout.

 

A ještě mi řekněte – mají Readmio rády vaše děti?

Ty starší si už chtějí číst samy, ale malá dcera má takový rituál, že si podle obrázku vybere, co se jí líbí, a pak už mě nechá číst a hezky u toho usne.

 

A otec už, díky zvukům, vydrží vzhůru.

Přesně!