Obchody spoří, někde už omezují nabídku a vypínají mrazáky

Ceny potravin rostly minulý měsíc o osmnáct procent. Snažili jste se na ně dívat trochu do hloubky, nakolik se na nich podílí ceny energií, nakolik další faktory?

Není to úplně jednoduché, protože by nám museli čísla rozkrýt dodavatelé. Je zajímavé se ale podívat, jak rostou ceny zemědělských vstupů, meziročně to bylo o 40 procent, takže ceny finálních potravin plus osmnáct procent je vlastně skvělý výsledek. Je to dané brutálním tlakem na efektivitu, jak u potravinářů, tak v obchodě. A vede to k tomu, že někteří promýšlí, co vůbec budou mít v nabídce. Už se začaly škrtat z nabídky věci, které se moc neprodávají. Zároveň jak potravináři, tak retail část růstu cen absorbuje do marží. Za letošek budou hospodářské výsledky výrazně horší než v době před dvěma třemi lety.

Jakých potravin se týká škrtání v nabídce?

Například mražených věcí. Kromě toho, že potravina něco stojí, tak náklad na její prodej je obrovský s tím, že musíte mít mrazáky a chlaďáky. Zároveň je poslední dva tři měsíce vidět, že lidé začali hodně měnit svoje nákupní zvyklosti. Hlavně na menších městech se téměř přestalo prodávat exotické ovoce, dražší maso, jako stařené steaky a podobně. Tyto věci najednou nemá cenu mít na prodejně, když prodáte čtyři kusy za týden. Je to hodně citlivé, protože když takové zboží vyřadíte, tak měníte dojem z nabídky. Spousta lidí si nekoupí třeba physalis (lilkovitá plodina označovaná také jako „třešeň Inků“ – pozn. red.), ale když ho vidí, tak si řeknou, že to je kvalitní prodejna, protože ho mají. Jakákoli úspora navíc je ovšem dnes důležitější než před rokem, před dvěma.

Kamarádka mi vyprávěla, že u nich na malém městě přestali v rybárně prodávat lososa, protože je moc drahý a nikdo by si ho nekupoval. Přitom z lososa už se stala poměrně běžná ryba…

Je ale drahá sama o sobě a potřebujete nějaké prodeje, aby se zaplatily náklady. Není to kilo mouky, které přivezete a někde složíte. O to více je důležité, aby prodali nějaké minimální množství. A nelze zvednout cenu o dvacet procent, to už si pak nekoupí vůbec nikdo.

Nevyužité chladicí boxy v prodejnách zůstanou, ale budou vypnuté?

Některé obchody na menších městech mají dnes zapnuté například dva mrazáky ze čtyř. A když jsem mluvil s kolegy ze Španělska zhruba v květnu, tak ti už tenkrát omezovali nabídku chlazeného a mraženého, aby část drahých zařízení mohli vypnout. To není jen mrazák a chlaďák na prodejně. To samé je v zázemí, v logistických centrech, tam se náklady velmi načítají. Je to celý mrazicí řetězec včetně logistiky, to všechno je nyní hodně drahé kvůli ceně elektřiny.

Bude změna cen a nákupního chování trvalejšího charakteru?

Nejspíše ano, ale na druhou stranu v řadě případů to vede k tomu, že lidi přestali jídlem plýtvat. Historicky platilo, že dvacet procent jídla se vyhazovalo, dnes je to méně. Lidé více přemýšlejí nad tím, co kupují, učí se více věci zpracovávat. I řetězce omezují trochu zásoby, aby věděly, že prodají většinu a neplýtvaly.

Takže to je vlastně asi jeden z mála pozitivních efektů…