Nechtěla běhat sama. Teď Adventním běháním pomáhá druhým
30. listopadu 2021
Au pair, uklízečka, kuchařka, recepční, ale pak i manažerka sítě hotelů a hostelů v Británii. Všechny tyto práce si Babeta Schneiderová v minulosti vyzkoušela. „Firmy, které vydělávají, by nějakým způsobem měly něco vracet do společnosti,“ myslí si. Právě proto loni na jaře na začátku koronavirové pandemie neváhala: jako tehdejší šéfka hotelů BoHo v Praze se dohodla s magistrátem, že v budovách patřících BoHo ubytují bezdomovce. Kromě své práce stojí Babeta i za projektem Adventní běhání, kterým propojuje lidi a motivuje je ke sportovní aktivitě. Zároveň je vyzývá, aby si pak své odběhané kilometry „zaplatili“, tedy aby přispěli na pomoc druhým.
Běhám už docela dlouho. Když jsem žila v Anglii, běhala jsem tam s kamarády, kteří si následně založili facebookovou skupinu, kde mimo jiné řešili, jak trénovat v prosinci či v lednu. Skupina se postupně rozrůstala a začaly se pořádat i různé společné výběhy. Pak jsem žila v Německu, kde jsem v tom hnusném zimním počasí běhala po Tempelhofer Feld a bylo mi líto, že oni si tam běhají ve skupince a já běhám sama. Když jsem se vrátila do Čech, tak jsem si říkala, že by to bylo fajn, najít si nějakou běžeckou skupinu.
V té době tu byly různé Nike, Adidas a jiné marketingové skupiny a to mi nebylo úplně sympatické. Tak jsem si řekla, že si založím vlastní, a pozvala jsem do ní své kámoše. Bylo nás tam dvacet a kámoši pak pozvali svoje kámoše, začalo se to šířit a najednou nás tam bylo 500 a další rok 1 000. A vždycky během prosince je v té naší skupině opravdu neuvěřitelná atmosféra, člověk má zaplavený Facebook samými šťastnými obličeji, lidé jsou nadšení a vy aspoň trochu vypnete od všeho toho stresu kolem Vánoc, pečení cukroví, shánění dárků a podobně.
Tehdy mi přišlo líto, že ta obrovská energie, která se v naší skupině generuje tím, jak všichni běháme a pomáháme sami sobě, tak že se to nevyužije ještě nějak jinak. Proto jsem se ve skupině zeptala, jestli někdo nemá někoho, kdo by potřeboval pomoct, a ukázalo se, že všichni někoho takového mají. Letos běháme adventně již po sedmé a po čtvrté i pomáháme.
Když jsme pomáhali poprvé, tak jsme pomohli čtyřem dětem a vybrali jsme 115 tisíc. A bylo to tak, že jsem prostě šla za všema svýma kamarádama, kteří mají nějaké peníze, a prosila, jestli mi nějaké dají, a pak jsem napřímo zakoupila různé výrobky. Já věřím v konkrétní pomoc, v to, že nemáte dávat finanční dary, spíše zakoupit určitou terapii nebo pomůcku. Byla na to hrozně hezká odezva, tak jsem si říkala, že to dává smysl, a další rok jsme vybrali už téměř 400 tisíc. A loni se nám podařilo získat přes milion korun.
Letos se nám sešlo asi čtyřicet nominací, nejsme schopni pomoci všem, bohužel, ale třeba jednou budeme. Takže tajná elfí porota vybrala pět příběhů, shodou okolností jsou to všechno děti, a těm bychom chtěli letos pomoci. Budeme tedy běhat pro čtyři postižené holčičky a jednoho chlapečka. Jedné z těch holčiček, Mie, která má svalovou dystrofii, chceme například koupit ortézky na ruce.
Podpořte Reportér sdílením článku
Redaktorka ČTK.