Jméno pro nový druh dinosaura jsem vymyslel rychle, říká český paleontolog

Není vám líto, že jste oba dinosaury našel jen v archivech? Není právě práce ve stylu Indiana Jonese to, co láká kluky ke studiu paleontologie?

Ano, určitě bych se k oběma nálezům raději dostal přímo v terénu. I když se naše práce trochu liší od toho, co vyváděl Indiana Jones, dobrodružství v ní rozhodně je. Na druhou stranu nehledě na to, kde k objevu dojde, vždy je s tím spojené obrovské nadšení. Chtěl bych ale říct, že jsem vlastně ani jednoho dinosaura neobjevil. Na toho prvního, tedy masožravého dinosaura ze sbírek Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, mě upozornili tehdejší spolužáci, Jakub Březina a Michal Matějka. Všichni jsme tehdy byli studenty geologie.

Oni vám řekli „Dane, ve stole leží zub, všichni si myslí, že patří krokodýlu, ale bude to dinosaurus“?

Nepamatuju si, co přesně mi tehdy řekli, ale bylo to spíš něco ve smyslu „Dane, ve sbírkách je zajímavý zub. Podepsaný je jako Teleosaurus (mořský příbuzný krokodýlů – pozn. redakce). Nic takového jsme tu neviděli a bylo by fajn zjistit, jestli je to identifikované správně. Bylo by super, kdyby to byl třeba dinosaurus.“

Proč se tak dlouho myslelo, že tento zub, nalezený ještě před 2. světovou válkou, patří mořskému krokodýlu?

Myšlenka, že by to bylo něco spřízněného s krokodýly, nebyla úplně nesmyslná, protože někteří zástupci teleosauroidů podobné zuby měli. Srovnávací studium však jednoznačně ukázalo, že tím majitelem byl středně velký masožravý dinosaurus. Fosilní sbírky jsou běžně plné desítky let starých vzorků, které naposledy viděl jejich nálezce. K podobným „objevům“ proto dochází poměrně často. Fosilie uložené ve sbírkách Ústavu geologických věd se navíc v minulosti často stěhovaly, takže takříkajíc nebylo těžké to přehlédnout. Druhá věc je, že v Česku vlastně paleontology zabývající se dinosaury nemáme. Všichni, kteří k dinosaurům v minulosti něco publikovali, se primárně zabývali a zabývají úplně jinými skupinami organismů. Když už tedy ve sbírkách něco hledají, obvykle je zaujmou úplně jiné nálezy.

Přehodnocení výsledků

Také u vašeho druhého objevu se původně myslelo, že jde o jiného tvora, a nakonec z toho byl první ryze český dinosaurus…

Druhý dinosaurus byl původně popsán týmem profesora Oldřicha Fejfara z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich výzkumu publikovaného v roce 2005 bylo, že se jedná o malou formu dinosaura příbuzného známým evropským iguanodontům. Naše přehodnocení jeho anatomie a evolučních vztahů k jiným dinosaurům pak ukázalo, že se jedná o unikátní a dosud neznámý druh dinosaura, kterého jsme pojmenovali Burianosaurus augustai.

Není nezvyklé, že ono „přehodnocení“ výsledků nastalo tak brzy?

Nic neobvyklého na tom není. Z pohledu dinosauří paleontologie je rozdíl mezi rokem 2005 a 2017, tedy mezi původní prací týmu profesora Fejfara a tou naší, přímo propastný. Se znalostmi a metodami výzkumu jsme dnes někde úplně jinde. To, že se naše výsledky liší od těch dřívějších, tedy vyplývá především z toho, jak dalece se dinosauří paleontologie za těch dvanáct let posunula.

Není možné, že za pět deset let někdo přehodnotí i vaše výsledky a my o prvního českého dinosaura přijdeme?