Bunda z padáku i sukně z povlečení po babičce

16. prosince 2020

Módní návrhářka Natálie Dufková.

Herbert Slavík

Exkluzivní móda a odpadní materiály nejdou příliš k sobě. Mladá návrhářka Natalie Dufková je však spojit umí. Za sebou má kolekci sportovního oblečení z padákoviny, kterou by jinak firma vyhodila, i modely z damaškového povlečení po babičce.

Letošní rok byl pro mnohá odvětví zničující. Jak ovlivnil koronavirus vás?

Jsem pořád pozitivní.

Covid pozitivní?

Ne, životně pozitivní. Snažím se vidět všechno z té lepší stránky. Ale není to úplně lehké. Chtěla jsem představit kolekci své značky NANICHE v rámci Prague Fashion Week. Jenže ten byl na jaře zrušený, pak měl být v květnu a nakonec proběhl až v září. Pak jsme ji ještě stačili odpromovat na Designbloku, ale sotva jsme pár věcí prodali, zavřely se obchody. Navíc… lidé nemají kam naše věci nosit, protože nejedou žádné eventy, s tím se dá jen těžko bojovat. Nicméně na druhou stranu si spousta lidí uvědomila, že je důležité podporovat lokální podniky, takže alespoň k něčemu to bylo dobré.

Jak důležitá je pro vás právě lokálnost?

Hodně. Vyrábím v České republice a ani v budoucnu nehodlám překročit hranice Evropy. Lokálnost je mezi designéry důležité téma a mělo by být pro všechny. Mám pocit, že se nyní stále bavíme o koronaviru, ale lidé si neuvědomují, že přišel ze země, kde vznikají levné věci za cenu špatných životních podmínek. A to si vybírá svou daň. Když podpoříte lokální podniky, víte, jak výroba probíhá, a že jste tím dali práci spoustě lidem.

Nemáte problém najít v Česku dílnu na středně velkou zakázku?

To ano. Začínající designéři to mají těžké. Pro firmy je 50 kusů na výrobu málo, ale pro mě je to zase opravdu moc. Nejsem konfekční značka, stále se považuju spíše za designéra, takže si nedokážu představit, že bych si nechala vyrobit deset tisíc mikin a prodávala je za 500 korun.

Natalie Dufková (25 let)

Baví mě menší kolekce

Kolik kusů si necháváte šít?

To záleží. Na posledním Prague Fashion Week jsem představila kolekci šatů z hedvábí. Ty se dělají o jednom modelu, na zakázku pro každého klienta. Tento princip tvorby mám nejraději, protože výsledkem je vždy unikátní věc. Baví mě ale také menší kolekce, které jsou přístupnější. Ty se pak dělají v množství třeba padesáti kusů ve třech velikostech, a tím pádem je ta fabrika schopná je vyrobit.

Šijete si modely sama?

Podpořte Reportér sdílením článku