Proč Trump uspěl u části Hispánců? Demokraté podcenili moderní kampaň

Joe Biden sice získal více hlasů a je na cestě do Bílého domu, ale překvapivě mnoho příslušníků hispánské komunity podpořilo Donalda Trumpa. Důvody jsou rozmanité, jedním však může být i to, že demokraté podcenili online kampaň, sociální sítě, TikTok a influencery a nedokázali oslovit mladé Hispánce – říká amerikanista Jan Beneš. Vysvětluje, proč Trump získal tak velké množství hlasů, ale také to, proč mají jeho snahy napadnout výsledky voleb u soudu nejspíše mizivou šanci.

Jakou má Donald Trump šanci zvrátit u soudů výsledky prezidentských voleb, které podle sčítání hlasů vyhrál Joe Biden?

Žaloby Trumpova týmu v některých státech se zatím týkaly technikálií. Byly to třeba stížnosti na způsob počítání. Pokud jde ovšem o tvrzení stávajícího prezidenta, jeho rodiny a blízkých, že se v Americe odehrál nějaký velký volební podvod, tak pro to – přinejmenším zatím – nepředložili žádné důkazy. A pokud takové důkazy nejsou, nelze se bavit o žádné zásadní možnosti, jak výsledky napadnout u soudů. Spíše se tak zdá, že jejich stížnosti jsou druhem politické hry než čímkoli jiným.

 

Trumpův tábor od jara opakovaně mluvil o nebezpečí volebních podvodů. Představa, že by se demokraté za takové situace pustili do velké operace a riskovali, že se neutají, nezní logicky…

Za podvod při volbách, třeba za to, že se vydáváte za někoho jiného, hrozí pár let vězení. Myšlenka, že by někdo koordinovaně, v několika státech a po desítkách tisíc hlasů podváděl, aby to výsledek letošních prezidentských voleb opravdu změnilo, je nepředstavitelná.

 

Drobné volební podvody se nicméně objevují. Pamatuji si ale správně, že například po kongresových volbách před dvěma lety byl kvůli nim obžalován republikán?

Ano, stalo se to v Severní Karolíně. Ale tyhle věci se prostě v žádném případě nedějí v tak masivním rozsahu, aby to mohlo zvrátit výsledek prezidentských voleb, v nichž byste musel změnit opravdu hodně hlasů, což by byl opravdu velký podvod…

 

… navíc by vyžadoval rozsáhlou konspiraci a koordinaci mnoha lidí, na kterou by se mohlo snadno přijít.

Ano. A taky je potřeba dodat, že pokud by se demokratům takto úspěšně podařilo zvrátit výsledky prezidentských voleb, proč to pak tedy neudělali i u letošních kongresových voleb? V nich totiž nezabodovali, ve Sněmovně reprezentantů sice podle dosavadního sčítání udrží většinu, ale oslabí, a většinu v Senátu nezískali. Jejich jedinou nadějí je lednové druhé kolo senátních voleb v Georgii. A bez Senátu to bude mít Joe Biden v Bílém domě těžké.

 

 

Republikáni a virus

Biden sice vítězí, ale Trumpa podpořilo minimálně 71 milionů amerických voličů, dokonce více než před čtyřmi lety. Jak je to možné, když za jeho vlády zemřelo přes 200 tisíc lidí na koronavirus a pandemie těžce dopadla na ekonomiku?

Mezi republikány dlouhodobě platí, že koronavirus nevnímají tak dramaticky jako voliči demokratů. Pandemie dosud hodně dopadala na městské oblasti, které volí demokraty, na černošské a hispánské komunity, na nižší střední třídy – a těch se to taky ekonomicky nejvíce dotklo. Otázka navíc je, jak a u koho se ten propad zatím projevil. Na jaře a v létě pomohla federální pomoc. A některé studie ukazují, že lidé přestali utrácet v restauracích, za kina, za zábavu, přestali tolik jezdit autem, takže se jim snížily některé náklady, což ten nejtvrdší dopad celkově zmírňovalo. Navíc se v posledních měsících ekonomika zvedala a nezaměstnanost, byť stále vysoká, se přece jen zlepšovala. A u prezidentských voleb se dlouhodobě ukazuje, že voliči spíše odmění stávajícího prezidenta za to, že se špatná situace lepší – a naopak ho potrestají, když se výborná situace trochu zhorší.

 

Nevidí ale republikánští voliči tu ekonomickou situaci skrz růžové brýle? Kolega novinář, který rozhodně nefandí demokratům, mi popisoval, kolik obchodů muselo zavřít v hlavním nebraském městě Lincoln.

Jde o to, že pandemie zatím nedopadla tak strašně na rodinné rozpočty části voličů. U drobného byznysu, u malých obchodů ve městech jako Lincoln je to něco jiného. Nicméně stále platí, že – ať se děje cokoli – republikáni podle průzkumů považují Trumpa za prezidenta, jehož činnost byla pro ekonomiku prospěšná a který by byl schopen ji postavit zpátky na nohy.

 

Tyranie velkých států

V podstatě už ve středu bylo jasné, že Biden získá celostátně více hlasů, nyní je jasné, že to bude v řádech milionů. V Evropě by jasně vyhrál, jenže v USA záleží na výsledcích ve Sboru volitelů zastupujících jednotlivé státy. Je myslitelné, aby se tento systém změnil?

Iniciativ v tomto směru bylo spousta. Například Colorado si v úterý v referendu odhlasovalo, že se přidá k těm několika státům prosazujícím princip, podle něhož by všichni jeho volitelé dali hlas tomu kandidátovi, který vyhrál celostátně. Jinými slovy, i kdyby u nich ve státě Trump prohrál, ale vyhrál by onen „popular vote“, museli by volitelé Colorada volit Trumpa. Otázka ale je, jak moc to je v souladu s ústavou.

 

Není problém, že z šesti posledních voleb se dvakrát stal prezidentem člověk, který na celostátní počet hlasů prohrál? Což byl případ Trumpa v roce 2016.

To je pravda, na druhé straně přece kandidáti tato pravidla hry znají. V roce 2016 se stalo to, co vidíme dlouhodobě u demokratů, že podceňují online kampaň, respektive přesné zacílení na specifické komunity ve specifických regionech rozhodujících států ve Sboru volitelů, oněch „swing states“. Což právě dělal Trumpův tým před čtyřmi lety. Navíc je potřeba říct, že systém Sboru volitelů není statický, počet volitelů v jednotlivých státech se upravuje podle počtu obyvatel. Převážně demokratická Kalifornie má nyní více hlasů, než kolik měla v minulosti, stejně tak třeba Georgie.

 

Nicméně i tak platí, že malé státy jsou zvýhodněné oproti těm velkým. Hlas obyvatele málo početného Wyomingu má větší váhu než hlas obyvatele Kalifornie.

Ano. Ale tvůrci americké ústavy tvrdili, že právě tímto zamezí tyranii více početných států. Což je typicky americký prvek, který my v Evropě neznáme: nám se některé americké tradice odtud špatně chápou.

 

Hispánci a macho Trump?

Z výsledků je zjevné, že relativně hodně Hispánců, především v některých státech, volilo Trumpa. Čím zrovna on Hispáncům imponuje?

Hispánští voliči jsou různorodá skupina, třeba v Georgii šli Hispánci vedle Afroameričanů za Bidenem a pomohli mu k těsnému vedení v dosud republikánském státě. Naopak na Floridě hrály jejich hlasy velmi důležitou roli v tom, že Trump tento stát získal. Lidé z progresivního křídla Demokratické strany, jako třeba kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortézová, například říkají, že Bidenova kampaň nedala dost peněz na to, aby účinně zacílila na Hispánce.

 

Jinými slovy demokraté podcenili kampaň mezi hispánskými voliči.

Přesně tak. Navíc třeba někteří demokratičtí kandidáti do Kongresu ignorovali možnost online kontaktních kampaní, jimiž by oslovili mimo jiné i mladé hispánské voliče, z nichž část je dost nalevo. Podcenili vliv a roli moderních komunikačních prostředků, specifických sociálních médií, TikToku, WhatsAppu, influencerů; toho, že komunikace musí probíhat ve španělštině a že to nemůže být jen reklama v televizi.

 

Na Floridě prý naopak Bidenovi nepomohlo, že tam žijí Hispánci, kteří utekli před levicovými režimy na Kubě či Venezuele. Je to tak?

Kubánci, Venezuelané skutečně slyšeli na tvrzení Trumpovy kampaně, že Biden a kandidátka na viceprezidentku Kamala Harrisová jsou socialisté. Další věc je, že řada latinskoamerických voličů si stojí za tím, že když se dostali do Ameriky, byli schopni si bez jakékoli státní podpory založit obchody, rozjet svůj byznys. Takže hodně Hispánců volilo Trumpa kvůli tomu, že dereguloval a snížil daně.

 

Nicméně ohledně Trumpových daňových změn se obvykle říká, že to byl největší dar pro velké korporace.

Jednoznačně, ale ta rétorika – my, republikáni, jsme strana přátelská k byznysu – na zmíněné Hispánce platila. A pak je zde ještě jedna teorie, proč část z nich volila Trumpa. Viděl jsem několik analýz, které mi přišly trochu přehnané, ale s jistou rezervou je zmíním. U hispánských mužů prý mohl mít ohlas Trumpův machismus.

 

Zapomenuté komunity

Souhlasíte s názorem, že vysoký počet hlasů pro Donalda Trumpa ukazuje, že trumpismus, nebo řekněme národní populismus v Americe zůstane a stane se programem republikánské strany, kterou tak budou mnohem více podporovat pracující vrstvy?

Asi bych s tím souhlasil. V zapadlých, venkovských regionech, třeba v Pensylvánii nebo ve Wisconsinu, žijí zapomenuté komunity, jejichž životní podmínky nejsou jednoduché. Jsou to většinou starší lidé, ale mohou být mezi nimi i mladí, kteří vlastně nerozumí tomu, co se děje ve městech. Nerozumí dokonce ani televizním seriálům, kde vystupuje spousta příslušníků minorit, protože to není Amerika, kterou znají a ve které vyrůstali.

 

Pokud ale tento tábor u republikánů převládne, co budou dělat dědici dříve převažujícího proudu symbolizovaného prezidentem Reaganem vyznávajícího mimo jiné volný obchod, nízká cla, omezený stát, malé zásahy do ekonomiky? Ztratí svůj, obrazně řečeno, „politický domov“?

Otázka je, kolik jich je. Také jde asi o starší generaci, je možné, že jich prostě bude ubývat. Nebo se přidají k demokratům, ale budou v té straně hodně centrističtí. Někteří také mluví o tom, že kdyby se změnil systém hlasování v kongresových volbách, dvě dosavadní hlavní strany by se mohly rozdělit a mohly by být třeba čtyři. Třeba z progresivního křídla Demokratické strany by vznikla sociální demokracie.

 

Pokud jde o progresivní demokraty, umírnění si stěžují, že kvůli heslům o socialismu a požadavku na škrty v rozpočtech pro policii ztratili křesla ve Sněmovně reprezentantů. Levé křídlo naopak říká, že se tak stalo proto, že demokraté jsou málo nalevo.

Toto pnutí bude v Demokratické straně určitě pokračovat. Mimochodem pokud jde o již zmíněné druhé kolo senátních voleb v Georgii, které rozhodne, zda demokraté ztratí definitivně Senát, viděl jsem analýzy tvrdící, že pro výhru budou muset jít ještě více doleva. V republikánských státech bývá zdravotnický systém nefunkční a drahý, vyloučeným komunitám ve městech se nedaří, takže je otázka, zde právě posun doleva, požadavek na snazší přístup ke zdravotnictví a vyšší zdanění bohatých nedostanou členy zmíněných komunit k volbám: jde mimochodem často o hispánské a černošské voliče, kteří byli nejvíce postiženi pandemií a nejvíce zchudli.

 

Kdyby proti Trumpovi stál Bernie Sanders, který se sám označuje za demokratického socialistu, dosáhl by lepšího výsledku než centrista Biden?

Myslím, že ne. A to kvůli starší generaci Afroameričanů. Tato generace automaticky volí demokrata, jenže Bernie Sanders v jejich očích není demokrat, ale neřízená střela – přestože se v šedesátých letech účastnil hnutí za občanská práva vedeného Martinem Lutherem Kingem. Právě podpora starších Afroameričanů a starších předáků černošské komunity vedla k Bidenovu rozhodujícímu výsledku v demokratických primárkách v Jižní Karolíně, které zahájily jeho cestu do Bílého domu.

 

Nebyl by taky ještě horší Sandersův výsledek u kubánských Američanů na Floridě? On se vyjadřoval v tom smyslu, že ne vše na komunistické Kubě bylo špatně.

U některých hispánských komunit by měl možná Bernie větší úspěch než Joe Biden. Ale na jiné, například právě ty kubánské by – v případě Sandersovy kandidatury – asi ještě účinněji fungovala snaha republikánské strany vykreslit demokraty jako socialisty.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama