Jsme ekonomika založená na levné práci, teď přišel čas to změnit

28. srpna 2020

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka dozorčí rady

archiv Raiffeisenbank

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je úzkým hrdlem domácí ekonomiky, a proto bychom se měli podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské i po koronavirovém šoku věnovat problémům trhu práce, modernizaci daňového systému a důchodové reformě.

V jakém stavu je teď česká ekonomika?

Víme, že jsme se odrazili ode dna. Zda bude oživení rychlé, nebo pomalé, to ještě nevíme, klíčový bude podzim. Ve druhém čtvrtletí propadla ekonomika meziročně o více než deset procent, za celý letošní rok očekáváme spolu s kolegy z Raiffeisenbank pokles o šest procent, a to patříme na trhu mezi největší optimisty. Zatím ale netušíme, jaký je skutečný stav trhu práce.

Proč?

Trh práce je významně ovlivněný státní podporou, programy na podporu zaměstnanosti antivirus A, B a C. Áčko, to jsou výplaty náhrad mezd pro podniky a zaměstnance v karanténě, béčko při propadu zakázek, kdy pro zaměstnance není dost práce a tu a tam musí zůstat doma, a céčko je o promíjení sociálního pojistného, což je jedna z vůbec nejúčinnějších podpor ekonomiky, protože na rozdíl od áčka a béčka je to odměna za aktivitu, za to, že firmy fungují a snaží se získávat nové zakázky.

Je pravda, že nějakou z těchto náhrad mzdy od státu čerpalo už přes 750 tisíc lidí?

To je celkové kumulované číslo za období, kdy program antivirus funguje. Bohužel nemáme kvalitní data, nevíme, kolik osob tyto podpory ke konkrétnímu datu čerpá. Snažila jsem se spočítat, kolik antivirus pomohl udržet míst, a vyšlo mi sto třicet tisíc.

Proti loňsku stoupl počet lidí bez práce zhruba o sedmdesát tisíc. Jde to přičíst na vrub koronaviru?

Z velké části ano, ale ne úplně. Už když jsme vstupovali do roku 2020, ekonomika zpomalovala.

Několik let v Česku platí, že množství volných míst na úřadech práce převyšuje počet uchazečů o práci, a tento stav trvá doteď. Je to možné považovat za přirozený jev?

Pro vysvětlení se musíme vrátit na konec roku 2013, kdy se Česká národní banka pustila do intervencí proti české koruně, a levnější měna tehdy ještě víc podpořila již oživující ekonomiku a export. Tehdy nikdo nevěděl, jak dlouho budou intervence trvat, mzdy byly nízké a rostly pomalu. Podniky místo investic do strojů raději nabraly zaměstnance, přidaly směny a vyluxovaly nezaměstnané z úřadů práce. To je proces typický pro ekonomiku založenou na levné práci. Skutečný vývoj na trhu se zaměstnanci byl přitom mnohem dramatičtější, protože poptávka a nabídka na úřadech práce je hlavně o levné a méně kvalifikované práci – nedostatkové ajťáky a techniky na úřadech práce nehledejte. K tomu přidejte demografické změny: ze škol vychází čím dál méně lidí, populace stárne a snažíme se v práci udržet penzisty. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je úzkým hrdlem domácí ekonomiky, a proto bychom se měli i po koronavirovém šoku věnovat problémům trhu práce, modernizaci daňového systému a důchodové reformě.

Víme, kdo přišel letos o práci?

Podpořte Reportér sdílením článku