Chcete zkusit ledovou řeku? Pravidlo je dvě minuty a dost

Nastal boom otužilectví. O trendu letošního roku vypráví Tomáš Prokop (45), předseda I. plaveckého klubu otužilců Praha. „Úplně se s tím roztrhl pytel,“ říká muž, který je pořadatelem tradičního vánočního závodu ve Vltavě u Národního divadla v Praze. Mluví o úctyhodné historii zimního plavání, letošní nejisté sezoně, ale i zajímavých praktických tipech nejen pro začátečníky.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Co udělala doba covidová se zájmem o otužování?

Snad každý rybník, jezero a řeku v republice obsadili amatérští otužilci, kterých jsou nově tisíce. Je vidět, jak s otužilectvím zamával covid, v pozitivním slova smyslu.

 

Čím si to vysvětlujete?

Sportoviště jsou uzavřená. Běhat sice venku můžete, ale kolu už moc nedáte. A najednou jste inspirováni vlnami fotek na Facebooku nebo Instagramu, díky kterým se nabalují další a další lidé. Otužují se i celebrity. Stále více lidí se hlásí i k nám do klubů k organizovanému zimnímu plavání.

 

Kdy jste byl vy naposled ve Vltavě?

Včera, přes dvacet minut. Klasicky u nás v Braníku.

 

Jak jste se k zimnímu plavání dostal?

Začal jsem s otužováním před pětadvaceti lety. Snažil jsem se tehdy řešit situaci, kdy přítelkyně potřebovala v zimě spát u otevřeného okna, protože měla jinak sucho v krku. Jenže mě pak zase v krku škrabalo. Začal jsem ledovými sprchami, časem jsme se s kamarádem hecli, vsadili a chtěli jít o Vánocích plavat k Národnímu divadlu na akci, jejímž jsem dnes ředitelem. Pro zajímavost – kamarád tehdy nepřišel.

 

 

Tato tradiční otužilecká akce u Národního divadla v Praze byla Memoriál Alfreda Nikodéma?

Ano. Navazujeme na tradici, kterou už ve 20. letech 20. století začal pražský zlatník Alfred Nikodém. Bylo to v roce 1923, kdy užaslí Pražané poprvé pozorovali o Vánocích veřejné plavání šesti lidí ve Vltavě. O pět let později v roce 1928 už se akce účastnilo 63 plavců.

 

Překvapilo mě, že zlatník Nikodém začal s otužováním na prahu svých šedesáti let.

To ano, rozhodně už tehdy nebyl mladík. Narodil se v roce 1864, před pár lety jsme oslavovali 150. výročí od jeho narození.

 

Kde získával informace, jak na otužování? Jen praxí?

Přesně tak, většinou osobní praxí. A i díky tomu máme po sto letech spousty historických zkušeností. Dodneška se používá třeba termín „otužilecké kapsy“, což znamená, že si dá zimní plavec ruce do teplejšího podpaží potom, co vyleze ze studené vody, když má prsty ztuhlé jak hrábě. Ještě asi před dvaceti lety si pamatuji doporučení pro rychlé zahřátí – počůrat si ruce, ale to už jsem vážně dlouho neviděl.

 

Kdy vznikl váš klub?

Bylo to právě už v roce 1923. Alfred Nikodém tehdy založil sekci Zimní záchrany tonoucích při Amatérském plaveckém klubu Praha. Byla to po válce první organizovaná otužilecká skupina. Ještě na sklonku života Alfreda Nikodéma (zemřel v roce 1949 – pozn. red.) v roce 1947 založil Oldřich Liška, což byl jeho žák a další otužilecká osobnost, Tělovýchovný otužilecký klub se zkratkou TOK. Ve stejném roce pak uspořádal první poválečnou plavbu u Národního divadla, a ta se považuje za první ročník dnešního Memoriálu Alfreda Nikodéma.

 

Proč někteří otužilci plavou v pletených kuliších?

Předpisy zimního plavání umožňují používat jen silikonové nebo neoprenové čepice, protože plavci i v tréninku potápějí hlavu. Kulichy mají většinou neregistrovaní otužilci a nikoliv členové našeho klubu. Mohou si tedy dělat, co chtějí. Na vlastní kůži ale poznali, že je příjemné mít nasazenou pokrývku, vždyť hlavou uniká nejvíc tělesného tepla. V rámci volnočasového přístupu vlastně dělají dobře.

 

Co se děje v těle, když vlezete do ledové vody?

Úplně na začátku se stáhnou všechny cévy a tělo začne přesouvat krev z periferních částí těla k životně důležitým orgánům. Po pár minutách tak cítíte, jak se vám odkrvují ruce, zmrazené máte i nohy. Je to ale kvůli tomu, abyste co nejpomaleji prochladl. Kdybyste měl rozšířené cévy, jako po alkoholu, tak okolní teplotu přijímáte rychleji. Počáteční pocit sevření je jenom fyziologická reakce, kterou je třeba překonat, a pohybem ve vodě si trochu toho tepla můžete sám vytvářet. Zvýší se vám také tlak, je potřeba situaci prodýchat, rychlými krátkými nádechy a výdechy, abyste tělo rozproudil.

 

Jak se správně nachystat na ledovou řeku v půlce zimy?

Ideálně se alespoň týdny předem sprchujte ledovou sprchou. Důležitá je totiž nejen fyzická připravenost, ale i ta psychická. Jde o to, aby vás to bavilo a neodradilo hned na začátku, když pocítíte bolest. Nejvhodnější je začít chodit do vody někdy v září, kdy její teplota není pro běžného člověka úplně likvidační, ale už není příjemná. V tu dobu si pomalu a přirozeně zvykáte na postupné ochlazování. Zpočátku se kvůli regeneraci organismu doporučuje chodit dvakrát týdně, ne však častěji než třikrát. Tak postupně přejdete až do zimního období.

 

Jak dlouho by měl úplný začátečník zůstat ve vodě?

Netrénovaným začátečníkům v tomto období doporučuji, aby do přírodních ledových vod chodili na jednu až dvě minuty. Ne méně a ne více. Trvá totiž zhruba 30 až 60 vteřin, než se vůbec tělo adaptuje. Kdybyste vylezli třeba po dvaceti vteřinách, tak máte kvůli pocitům nepříjemnou zkušenost. Na druhou stranu po minutě můžete mít pocit, že ve vodě můžete zůstat hodinu, a to je velká chyba. V otužování obecně není dobré honit nějaké rekordy.

 

Má chodit začátečník po louce jen v plavkách, jak to občas vídám?

Naopak. Nováček by se měl vždycky rychle usušit, obléct, a pak se zahřát pohybem. Vždycky je dobře dát si teplý čaj. Pozor, nechoďte potom do sauny ani žádné horké sprchy, to je špatně a může to skončit i tragicky.

 

V čem je výhoda organizovaného otužování a zimního plavání?

Můžete čerpat zkušenosti od lidí, kteří mají chyby dávno za sebou. Nemusíte přemýšlet, jakým způsobem dávkovat tréninky. Kluby mají také zpravidla zázemí, takže se můžete převléct v teple u kamen. V neposlední řadě je zimní plavání sport, který zahrnuje každý rok přibližně osmadvacet podniků od začátku října do začátku dubna. Vždycky v sobotu se scházíme někde po republice na soutěžích, plaveme na tratích 100, 250, 500, 750 nebo 1 000 metrů. Loni se nás scházelo asi sedm set.

 

Proč musí mít zájemci o členství v klubu lékařské potvrzení?

Vyžadujeme předem lékařskou prohlídku se zátěžovým testem, která by odhalila třeba nějakou skrytou vadu srdíčka. Je dobré znát svůj zdravotní stav, zvlášť pokud byste chtěl vlézt do vody poprvé teď v prosinci nebo v lednu s novoročním předsevzetím.

 

Jaké je věkové rozpětí vašich členů?

Nejmladší plavce máme podle stanov desetileté, ale neoficiálně je doprovázejí i jejich mladší sourozenci nebo mladší děti našich otužilců. Nejstarší naši otužilci mají kolem devadesáti let, nejstaršímu je aktuálně 95 let, ale ten už nechodí na závody.

 

Loni byla nejstarší účastnicí u Národního divadla žena, které bylo 89 roků. Hlásí se zase?

Ano, už je jí 90 let, plaval jsem s ní před týdnem. Ve středu ji zase povezu do Braníku. Úplně nejstarší ale mezi našimi členkami není.

 

Zkoumají otužování i lékaři?

Co vím, tak podrobnější zkoumání vznikala až v 70. letech minulého století. Díky nim se třeba upravily časové limity, jak dlouho zůstávat v ledové vodě a podobně. Když má teplotu do 4 stupňů Celsia, je maximální limit 22 minut. V případě teploty od 4 do 8 stupňů se čas strávený ve vodě prodlužuje na 26 minut. A při teplotě nad 8 stupňů v ní můžete zůstat až půlhodinu.

 

Proč zrovna 22 minut v té nejstudenější vodě?

Je to samozřejmě individuální, někdo v takové vodě může vydržet i hodinu a přežije to. Toto jsou odzkoušené bezpečnostní limity, kdy k negativním následkům útlumu a případně následné smrti nedochází. Teplota lidského těla nesmí klesnout pod 32 stupňů Celsia, to už je silně nebezpečné, protože se začínají zpomalovat tělesné mechanismy včetně vnímání.

 

Odehraje se letošní 74. ročník vánočního plavání u Národního divadla, které tradičně pořádá váš otužilecký klub?

Na devadesát procent ano. Za současných opatření bychom mohli Memoriál Alfreda Nikodéma uspořádat i bez výjimky od ministerstva zdravotnictví, i když s omezeními. Přesto o povolení žádáme, protože nevíme, kam se opatření kvůli covidu posunou, a jsme na dobré cestě.

 

Jaká jsou aktuální omezení? Patnáct metrů řeky na jednoho plavce?

Nyní bychom museli plavat po menších skupinkách, akci rozložit do delšího časového úseku a asi by to nebyla taková sláva. Nemohli bychom dělat hromadné nástupy ani slavnostní vyhlášení tradičně pro všechny zúčastněné.

 

Kolik lidí se zúčastní?

Uzávěrka bude až 21. prosince, takže zatím netušíme. Účast asi bude ovlivněna současnou situací – na jednu stranu je spousta lidí natěšených, na druhou stranu mohou mít někteří strach. Já jsem ředitelem akce od roku 2003, kdy se jí účastnilo 69 plavců, číslo každoročně roste, loni už jich bylo 433.

 

 

Pracujete v advokacii, čím argumentujete pro udělení výjimky pro povolení akce?

Je potřeba prokázat, že jde o významnou akci, což memoriál naštěstí díky dlouholeté tradici je. Pořádáme historicky největší otužilecký podnik a svátek v naší zemi.

 

Jaký je váš názor na dnes populární otužování Wim Hofovou metodou, která má pomoci ve zlepšení odolnosti na chlad a celkovou imunitu? Spočívá převážně v dechových cvičeních a koupání v ledové vodě – s těmito kurzy se u nás roztrhl pytel.

Otužování nabízí trvalé řešení neduhů, jako jsou různá nachlazení a podobně. A k tomu podle mě není potřeba metoda Wima Hofa, kterou vnímám v podstatě jako předraženou komerci. Kdo se chce otužovat, tak není nic lepšího než začít postaru, s námi, a zadarmo.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama