Zoo nedám, i kdybych se měl upsat ďáblu

Zavřít zoologickou zahradu, když se dostane do potíží? V tom má podnikatel a hudebník Petr Neuman i přes covidová omezení provozu jasno. „Nikdy,“ říká v Plasech na Plzeňsku, kde ve svém areálu propojuje exotická zvířata s takzvaným adventure golfem, křížencem mezi klasickým golfem a minigolfem.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Vy jste otevřeli svou zoo po dlouhé době 12. dubna, jaké to bylo?

Byl to dobrý pocit. Peníze ze vstupného jsme hned využili třeba na potřebné úpravy výběhů v areálu.

 

Jak moc svazující pro vás bylo nařízené omezení počtu návštěvníků?

To záleží na počasí. Do areálu nesmíme pustit více než dvacet procent návštěvnické kapacity. Když mrzlo a sněžilo, nepřišel skoro nikdo. Teď o víkendu zase bylo krásně, a to by se nám hodilo mít větší kapacitu.

 

Před covidem prošlo areálem necelých sto tisíc lidí ročně. Jak se vám dařilo financovat provoz zoo bez peněz ze vstupného?

Udělali jsme třeba zpětný leasing na auta, která už jsme měli splacená. Také jsme si půjčili, abychom to utáhli. Nějaké peníze dlužíme dodnes.

 

Na Facebooku vznikla skupina na vaši podporu, vstoupilo do ní zhruba osm set lidí. Pomohlo vám to?

Lidé nám pomáhali, ať už formou adopcí zvířat, nebo koupí online vstupenek. Hodně nám pomohl také zápasník MMA Karlos Vémola, který zvířata podpořil nejen finančně, ale vozil jim přímo i krmení. Ozvalo se také pár firem, které si u nás koupily reklamu. Díky těm všem jsme přečkali.

 

Uvažovali jste v posledním roce o tom, že byste zoo zrušil?

To jsem si v životě nepřipustil, ani když bylo úplně nejhůř. Řekl jsem si, že to musíme udělat tak, aby to šlo. Nikdy bych nezavřel, i kdybych se měl upsat ďáblu.

 

 

Co bylo nejsložitější?

Určitě celá ekonomická situace. Všechno se dá vyřešit, ale jakmile nejsou peníze, je to špatný. Nejsme velká zoo typu Plzeň, Praha nebo Brno, kterou může zadotovat město nebo kraj jako zřizovatel. Já jako soukromník můžu jít leda tak na nádraží. Nezávidím jim ale, každý to máme těžké jinak. Na Facebooku mi na druhou stranu plno děsně chytrých lidí nadávalo, proč brečím, ať prodám auto. Ale jednak už je na leasing, a za druhé, co by se tím vyřešilo? Nebo že mám prodat dům, na který navíc splácím hypotéku? To mám jít bydlet pod most? Prý jsem si neměl zoologickou zahradu pořizovat, když ji neutáhnu.

 

A co vy na to?

Kdybychom neměli zakázáno fungovat, tak se do takové situace nikdy nedostaneme. Proč mi lidi nadávají, že je to moje chyba? Já jsem se naschvál nezavřel. Právě proto mám víc firem, aby to ostatní utáhly, kdyby se v jedné něco stalo. Ale covidová opatření mi zavřela všechno. Ať už pronajatý plzeňský kulturák Šeříkovku s koncerty v zimě, nebo letní festivaly přímo v mém pivovaru, restaurace, penziony, zoologickou… Všechno mám zavřený. Ať mi ti chytráci ukážou, jak si dělají v podnikání dvacet milionů rezervu.

 

Jaké jsou náklady jen na zoologickou zahradu?

Když to vezmu v hrubém průměru, tak je to kolem tří set tisíc měsíčně bez nákladů na mzdy zaměstnanců. Je v tom třeba krmení, elektrika, voda, plyn, veterinář a tak dále.

 

Nedávno proběhla médii zpráva, že byla vaše zoo odpojena od plynu kvůli neplacení záloh. Jak to bylo?

Zálohy jsme dřív vždycky platili. Když přišlo první zavření loni na jaře, tak jsme požádali zprostředkovatelskou firmu, která se nám o to stará, o pozastavení plateb. Abychom nemuseli platit zálohy po dobu, co jsme zavření. A po otevření v červnu jsme všechno doplatili. Když se v říjnu zase muselo všechno zavřít, dostali jsme informaci, že můžeme jet ve stejném režimu. A pak nás najednou odpojili.

 

Bez upozornění?

Skutečně nám přišla upomínka, kterou jsem přeposlal tomu chasníkovi ze zmíněné firmy. Zase mě ujistil, že je všechno v pořádku, že to vyřídí. A jednoho dne přijdu do kanceláře a všude je zima.

 

Prý vám kvůli tomu uhynuli koráli a ryby v akváriích.

Byl to průšvih jako mraky. Rozhodně to však nebylo tak, že by nám uhynuly desítky zvířat, jak se o tom objevily zprávy v médiích. Jedna z televizí k nám pak přijela udělat omluvnou reportáž. Pěkně jsme si poklábosili, pak kouknu na zprávy a dozvím se, že zoo v Plasech končí a rozprodává zvířata. Nevěřil jsem vlastním očím. Ano, prodávali jsme tygry a lemury, ale to je běžný postup, nové přírůstky se prodávají nebo vyměňují. To je běžné v každé zoo. Co bych časem dělal se čtyřiceti tygry?

 

A jak to dopadlo s plynem?

Trvalo týden, než nás připojili, když jsme se někomu dovolali. Když jsme situaci řešili zpětně s vedením Pražské plynárenské, tak jsme se dozvěděli, že je to chyba zprostředkovatelské firmy, která s nimi nekomunikovala.

 

 

Vybudoval jste spoustu podniků, proč jste si založil zoologickou zahradu?

Odmalička jsem byl velký chovatel a milovník zvířat. Ale nenapadlo by mě, že jednou budu mít zoo. Po návratu z Německa, kde jsem dlouhé roky žil a pracoval, jsem v Plasech začal postupně restaurací, barem a penzionem. Bylo toho pořád víc, a pak jsem začal řešit, co s pozemkem za barákem. Ještě před dvaceti lety jsem chvíli zvažoval kemp pro Holanďany. Pak jsem ale začal přemýšlet o nějakém parku, něčem zajímavém. Tou dobou jsem začal jezdit do Ameriky a hodně se mi tam líbily areály s adventure golfem (golf na menším prostoru, kde však na rozdíl od minigolfu můžete vstupovat k jamkám – pozn. red.), to byla paráda. Všechny jsou tematicky laděné, někdo má dinosaury, jiný Afriku, Egypt, další zase piráty.

 

Takže v Americe vás napadlo udělat minigolf s osmnácti jamkami přímo mezi výběhy se lvy a tygry?

Hned to tak nebylo. Napadlo mě vybudovat téma adventure golfu s názvem Cesta kolem světa. Tehdy jsem myslel, že budeme mít pár zvířátek. Třeba papoušky v Karibiku a sovy zase v Transylvánii, kde jsme si postavili i malou kopii Drákulova hradu. Nikdo mi tehdy nevěřil, že to dokážu postavit. Ale postupně jsme začali areál rozšiřovat, až jsme si zažádali na ministerstvu o koncesi pro zoo a získali ji.

 

Jak jde dohromady provoz takové zoo s adventure golfem? Co na to úředníci?

Ze začátku to nemohli rozdýchat vůbec, teď sice někdy mají výhrady, ale už to skousli. Samozřejmě by byli rádi, kdybych to všechno zboural a měl tu jenom zvířata.

 

Co jste museli splnit, abyste měl oficiální zoologickou zahradou schválenou ministerstvem životního prostředí?

Tak o tom bychom mohli mluvit hodně dlouho. Šlo třeba o velikosti výběhů, izolací, karantény, veterinární ordinace… Museli jsme splnit spoustu velmi přísných podmínek.

 

Vletěl někdy golfový míček mezi zvířata?

Všechny výběhy mezi minigolfem jsou zasíťované. Ale pokud chce nějaký hráč ukázat svůj nádherný silný odpal, tak až v síti to skončit může. Zvířata to však v žádném případě neohrožuje.

 

V hodnocení zoo na internetu jeden z návštěvníků psal, že tento areál musí od pohledu svého majitele bavit. Má pravdu?

To je jasný, že mě to baví, jinak bych to nedělal. Jo, možná někdo přijde a řekne, že je to kýčovité, ale lidé chtějí dneska zážitky a zábavu. Díky tomu k nám také chodilo více lidí než do jiných adventure golfů v Česku. Ostatní areály jsou totiž postavené ve stylu „ať to není moc okázalé a drahé“.

 

Kolik procent návštěvníků se přijde podívat jen na zvířata a kolik si chce zároveň zahrát i adventure golf?

Je to zhruba padesát na padesát. Snažíme se ještě v zadní části udělat další výběhy, aby se u nás návštěvníci lépe rozptýlili v prostoru, když nemáme pět metrů široké cesty jako velké zoo.

 

Platí pořád, že jste u nás jediná zoo, kde jsou na jednom místě k vidění bílí lvi, bílí tygři a bílý klokan?

Už to neplatí, protože jsme teď v zimě přišli o bílou tygřici. Byla nevyléčitelně nemocná na ledviny. Takové věci se někdy stávají.

 

Co považujete za lákadlo vaší zoo?

Určitě jsou to právě velké šelmy. Jednak skupinka bílých lvů, pak i klasičtí lvi a tygři. Tyto tři výběhy jsou naším největším lákadlem, i když samozřejmě někdo víc miluje surikaty a jiný zase sovy.

 

Viděl jsem vás na fotce s mládětem kočkovité šelmy. Kdy už zvíře přestává být tím hravým mládětem a může být nebezpečné?

Blízký kontakt se může odehrávat jen do určité fáze vývoje zvířete. Ano, sice může pokračovat každodenní kontakt a výcvik, ale my nejsme cirkus. A ani na to nemáme čas.

 

Přesto k vám nyní u výběhu jeden tygr přišel na zavolání…

Zrovna ten se jmenuje Tarzan. To je miláček, kterého máme odmalička. Když na něj zavolám, tak ke mně přijde. Takových zvířat je tu několik.

 

Vy jste se po dlouhé době vrátil z Německa a podnikáte v Plasech. Proč zrovna zde?

Plasy jsou krásné historické město a náš rod tady má kořeny potvrzené už pět set let. Třeba jeden z mých předků byl pobočník Santiniho, který tady vedl stavbu části kláštera. Tohle místo miluju, zakořenil jsem tady a spoustu věcí tady vytvořil. Proto to tady nemůžu opustit, i když mám sto chutí emigrovat kvůli tomu, co se dneska děje v politice.

 

Co je teď důležité, aby zoo dál mohla fungovat?

Přeju si pro zoo, ale vlastně pro všechny firmy a pro všechny lidi u nás, aby už skončilo tohle šílenství a začali jsme normálně fungovat. Samozřejmě nepřeju nikomu smrt na covid, ale nemoci byly, jsou a budou. Přeju si prostě, aby se všechno otevřelo a aby se to už hlavně nezavíralo stylem „vaše firmy zavřu, ale svoje si nechám otevřené“.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama