Proti Lukašenkovi kandiduje žena. A on se bojí, říká běloruský novinář
7. srpna 2020
Alexandr Lukašenko vládne v Bělorusku, poslední evropské diktatuře, tvrdou rukou již 26 let. Letos má ale ve volbách jiného protikandidáta, než kdo čekal. Stojí proti němu manželka jednoho ze zadržených blogerů a aktivistů, sedmatřicetiletá Svjatlana Cichanouská. A má podporu. „Lidé se stále bojí, ale jsou mnohem odhodlanější vyjít do ulic,“ říká Franak Vjačorka (32), několikrát vězněný běloruský aktivista a novinář. Cichanouská je podle něj „neskutečný příběh“. „Během dvou týdnů se z normální ženy stala národní hrdinkou,“ dodává.
Je to tak. Probíhají ty nejbrutálnější zátahy, které kdy Bělorusko vidělo. Dalo by se to srovnat s některými tvrdými zákroky z dob Sovětského svazu. Ale teď je to mnohem horší. Od oficiálního zahájení kampaně (před pár týdny) bylo zadrženo více než 850 lidí. A další množství již předtím. Takže odhadujeme, že jich je celkem 1 200 až 1 300.
Tvrdé podmínky popsal například jeden z opozičních aktivistů Pavel Severinec. Ten si dokonce ve snaze vyjednat si lepší zacházení podřezal žíly. Zadrženého blogera Ihara Losika zase přestěhovali do sklepní cely, bez okna a světla, kde je teď navíc obrovské horko. Jiní lidé jsou drženi pohromadě v jedné cele, kde se mohou umýt jen jednou za týden. Já jsem byl ve vězení čtyřikrát, takže vím, jak to tam vypadá. Ale tehdy to nebylo tak tvrdé, jako je to teď. Je to šílené.
Zrovna včera (ve čtvrtek 30. července) byl jejich trestný čin překvalifikován, takže jim může hrozit až 12 let vězení. Předtím to bylo do tří let. Jejich případ totiž spojili s případem zadržených žoldáků z Ruska a všechny dohromady teď obviňují z vyvolání masových nepokojů před volbami. Režim využil situace k tomu, aby světu ukázal: Podívejte, tohle není žádná opozice, všichni jsou napojení na Rusko.
Známý běloruský novinář žije v Minsku, v minulosti ale strávil například i dva roky ve Washingtonu. Býval mladým aktivistou, pravidelně se zapojoval do opozičních akcí i protestů před prezidentskými volbami v roce 2001, 2006 a 2010. Posledních deset let se soustředí spíše na novinářskou práci a sociální média. Jeho otec je známý běloruský disident Vincuk Vjačorka. Franak byl kvůli svým aktivitám mnohokrát zadržen, odsouzen ke krátkým trestům byl jen čtyřikrát. Rok a půl rovněž strávil nuceně v armádě, kam byl odveden i přes zdravotní problémy. Jeho příběh se stal inspirací pro polský film Żywie Biełaruś! (Ať žije Bělorusko!), který měl premiéru v roce 2012.
Ti zadržení Rusové jsou skutečně zločinci. A je dobře, že byli zadrženi. Jsou to ruští žoldáci, kteří zabíjejí lidi na Ukrajině, v Sýrii i dalších zemích, pomáhají diktátorským režimům. Rusko tyto bojovníky posílá do oblastí, kde je potřeba, aby provedli nějaké speciální operace. A teď tito chlápci přicestovali do Běloruska, kde byli zadrženi. Oficiální verze od Lukašenka zní, že připravovali teroristické útoky v Minsku. Ruská verze říká, že byli na cestě do dalších zemí, což tak většinou bývalo. Podle všeho cestovali do Istanbulu, a protože se tam nyní přímo nedostanou, chtěli tam odletět z jiné země. A Minsk nezavřel letiště a nadále provozuje množství letů. Takže jen projížděli.
Třetí verze říká, že šlo o určitou speciální operaci a Lukašenko toho zadržení využil, aby získal argumenty proti opozici. Hodí se mu hrát pro Západ hru, jak je nezávislý a jak brání svou zemi. A také toho využil k tomu, aby vystrašil lidi. Protože lidé se nebojí například Američanů. Kdyby jim řekl, že přijeli žoldáci z Washingtonu, všichni by si z toho dělali legraci, protože o amerických žoldácích od něj slyší dnes a denně. Ale Rusové, těch se lidé opravdu bojí. A pro propagandu to funguje.
Podpořte Reportér sdílením článku
Redaktorka ČTK.