Česko-francouzská výtvarnice v Paříži bez kaváren: „Jako kdyby zde usnula Šípková Růženka“

23. února 2021

Filomena Borecká

archiv

Koronavirová pandemie narušila několik jejích projektů i výstav. Česko-francouzská multimediální umělkyně Filomena Borecká nicméně nezahálí. V současné době žije a pracuje v Paříži, učí kresbu na tamní vysoké škole a rovněž pracuje na cyklu trojrozměrných kreseb zaznamenávajících pohyb vln s názvem Šiřiči tichých myšlenek. Jak vypadá francouzská metropole během nynější koronavirové pandemie? „Francouzi opatření dodržují, nosí roušky, někteří i ochranné transparentní štíty na očích. Nálada je nicméně bezútěšná, stále není vidět světlo na konci tunelu.“

V čem současná koronavirová pandemie ovlivnila tvůj život a práci?

Uvědomila jsem si, jak výstižné je české rčení – Neodkládej na zítřek, co můžeš udělat dnes. Pozastavilo mi to několik projektů, především výstavu spojenou s obhajobou mojí nekonečné disertace s názvem Dech jako tvůrčí zkušenost. První „konfinace“, neboli lockdown, byla ve Francii hodně drastická.

Jak to tehdy přesně ve Francii vypadalo?

Pamatuji si, že ze začátku v březnu 2020 panovala obrovská obava, aby nebyl koronavirus nebezpečný pro děti. Byla zavřená většina škol. Vycházet mohli jen lidé, jejichž zaměstnání byla pro společnost shledána jako nejdůležitější. To znamená lékaři, zdravotníci, technici, popeláři, pekaři a několik dalších. Aby člověk mohl na obyčejný nákup, musel vyplnit speciální formulář na webu francouzské vlády. Na procházku ven se mohlo jen na hodinu. Vymysleli jsme to s partnerem tak, že nejdřív šel s dítětem jeden a za tři čtvrtě hodiny se přiblížil zpátky k domovu, kde se přidal druhý. Když vypršela doba procházky jednomu, tak ještě mohl zůstat s dítětem druhý rodič, a tak mohl být syn venku o trošku déle.

V Česku se snaží divadla vysílat svá představení online, jedna z galerií ukazovala vystavovaná díla v oknech, jindy umělci vystupovali ve výlohách zavřených podniků. Děje se něco takového ve Francii? Hledají umělci cesty, jak svá díla lidem představit?

Všechna muzea a umělecká centra jsou bohužel zavřená. Mezi lidmi ale koluje petice žádající o otevření muzeí a zdá se, že to ministryně kultury Roselyne Bachelotová bere vážně. Soukromé galerie nicméně disponují komerčním statutem, a jsou tedy v Paříži otevřené, dokonce i v neděli. Stejně jako obchody, které jsou rovněž otevřené a normálně prodávají. Zboží je možné si objednat i na internetu metodou „klick and go“ a nechat si je dovézt domů. Francouzská televize spouští nový kanál zaměřený jen na kulturu, nebude se však věnovat výtvarnému umění, ale především tanci a divadlu.

Filomena Borecká

archiv

A nějaké aktivity umělců?

Během pandemie vzniklo několik iniciativ ke zviditelnění umělecké tvorby a na její podporu, například hashtag Les amis des artistes (Přátelé umělců) na Instagramu. Umělci se mohli tohoto solidárního projektu zúčastnit výběrem třech svých děl a v případě jejich prodeje si vylepšit nejen svou situaci, ale ještě třiceti procenty z prodejní ceny podpořit další umělce, žádající o pomoc v nouzi. Byla to velmi sledovaná akce. Hashtag propojil lidi, kteří o sobě dříve nevěděli, a vytvořil určité panorama toho, co v současném umění u žijících autorů vzniká. Jinak i tady podobně jako všude po světě je spousta výstav a debat filmována a šířena sociálními sítěmi. Chybí v tom však kontakt a přímý zážitek z díla. Zprostředkované video estetickou zkušenost nenahradí. Na přenosech přes Zoom je však skvělé, že je možné sledovat zajímavé přednášky i z druhého konce světa, na které by se před covidem takto člověk nepodíval.

Bezútěšná nálada

Jak se vůbec žije v současné chvíli ve Francii? Jaká tam platí opatření?

Opatření se neustále mění, člověk neví dne ani hodiny. Momentálně se po osmnácté hodině nesmí vycházet. Jsou nařízené roušky a všude k dispozici antiseptické gely. Divadla, kina, muzea, restaurace a kulturní centra jsou zavřené. Otevřené jsou ale paradoxně supermarkety a obchody všeho druhu, kde se lidi pohybují v těsné blízkosti podobně jako v metru. V obchodech ani v metru jsem si nevšimla, že by někdo kontroloval, kolik tam je naráz lidí. Nejhorší je jet metrem před osmnáctou hodinou, před zákazem vycházení. To se všichni vrací domů a v metru i v obchodech je šílený nával. Jezdím hodně na kole, a to i teď v zimě.

Dílo nazvané « Okamžik – klubka », jde o kresbu multi-pastelkou Koh-i-noor z roku 2018.

archiv

Dodržují lidé ta opatření? Jaká ti přijde, že je obecně nálada mezi lidmi?

Podpořte Reportér sdílením článku