Děti se dostávají k psychologovi v průměru dva roky od zásahu policie v rodině

18. ledna 2023

Petra Wünschová

Magdaléna Černá, Centrum LOCIKA

V září vzniklo v Česku první dětské advokační centrum, ve kterém najdou pomoc dětské oběti domácího násilí. I když podobná centra má už více než dvacet zemí Evropy, v ČR dosud chyběla. Jedním z jeho cílů je, aby se dítěti dostala pomoc psychologa dříve než po ukončení vyšetřování. „Protože se domácí násilí odehrává za zavřenými dveřmi, je pro většinu institucí hlavním zdrojem informací dítě a nechtějí mít jeho výpověď zkreslenou terapeutickým vstupem,“ popisuje dosavadní realitu Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA, při kterém advokační centrum vzniklo.

Kolik případů jste dosud v advokačním centru řešili?

Loni v září jsme začali s pilotním provozem pro prvních pět klientů. Letos bychom měli mít kapacitu pro dalších padesát. Ten důvod, proč začínáme takto pomalu, je, že nastavujeme úplně nový způsob spolupráce mezi policií, státním zastupitelstvím, OSPODem (orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. red.) a odborníky na dětskou psychologii, kteří pracují s dětskými oběťmi násilí. Potřebujeme odstínit všechny problémy a připravit tento typ služby na to, aby mohla být ukotvena v zákoně.

Na jaké problémy jste zatím narazili?

Například potřebujeme dobře vyřešit pravidla týkající se ochrany údajů při předávání informací a koordinaci vzájemné spolupráce. Vytváříme tak smlouvy mezi jednotlivými resorty a logicky se objevuje celá řada obtíží, které je třeba vyřešit, aby mohl celý program později fungovat plynule.

Jak plánujete, že bude vypadat v budoucnu?

My doufáme, že pokud se vše podaří, mohl by už tento typ služby být v roce 2024 ukotven v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. A podobně, jako jsou v krajích intervenční centra pro dospělé oběti násilí, by bylo povinné zavést v každém kraji také místo, které se bude starat o děti, které jsou vystaveny násilí v rodině. Naše ambice tak v tuto chvíli není přijmout co nejvíce klientů, abychom mohli u nás pomoci co nejvíce dětem, ale vyprofilovat nový typ služby, vyšlapat cestičku.

Růst násilí v rodinách

Kdo vyšlapal cestičku vám?

Kolegové z jiných zemí. I proto máme tak velké cíle – víme, že v zahraničí je to běžná praxe, a může to tedy fungovat. My jsme se spojili s organizací Promise, která sdružuje 40 center ve třiadvaceti zemích Evropy. Máme tak k dispozici veškeré podklady a spoustu příkladů dobré praxe. Můžeme konzultovat naše postupy s experty z jiných zemí. A naším úkolem je pak adaptovat zahraniční zkušenosti do českého prostředí a legislativy.

Vedla k tomu prvnímu centru v Česku dlouhá cesta?

Když budu hodně upřímná, tak nás k tomuto kroku donutily dvě věci. Jednou z nich byla pandemie nemoci covid-19, která ukázala velké mezery v systému fungování sociálně-právní ochrany dětí. Bylo to období, kdy rostlo násilí v rodinách jak ve své intenzitě, tak i četnosti. A k tomu se obecně značně zhoršil psychický stav dětí – mezi odborníky se mluví o takzvané pandemii zhoršeného duševního zdraví. Bylo jasně vidět, jak náš systém na tyto situace nedokáže reagovat.

A ta druhá?

Podpořte Reportér sdílením článku