Natočím skvělý film o Havlovi, řekl americký profesor a natočil ho

10. června 2021

Mariana Čapková

MHMP

James Dean Le Sueur je profesorem historie na Univerzitě v Nebrasce. Vždycky ho fascinovaly československé moderní dějiny, a to tak moc, že se o nich rozhodl natočit film. Vznikl dokument Umění disentu (The Art of Dissent), který v zahraničí sbírá jednu cenu za druhou. V Česku bude mít premiéru na podzim. „Odvysílá ho Česká televize k desátému výročí úmrtí Václava Havla,“ říká producentka a spolutvůrkyně filmu Mariana Čapková.

Kde jste se s Jamesem poznali?

Před lety jsem během svých vysokoškolských studií odjela na jeden rok na vysokou školu do Nebrasky a tam jsem potkala profesora historie – Jamese Deana Le Sueura. Zaujalo mne, že vnímá dění v Československu za vlády komunistů jako formu kolonizace. Jeho pohled, že jsme byli vlastně kolonií Sovětského svazu, byl pro mne nový a neotřelý.

Zůstali jste v kontaktu i potom, co jste se vrátila z Ameriky zpět do Česka?

Ano, zůstali. A když se blížilo padesáté výročí invaze Varšavské smlouvy v roce 2018, tak Jamese napadlo, že na své univerzitě uspořádá největší zahraniční konferenci na toto téma a pozve i české hosty. Nebraska je zajímavá tím, že je tu nejaktivnější žijící komunita Čechů v zahraničí, vycházejí tu české noviny, pořádají se české festivaly, o českou historii je tady enormní zájem. James mne tehdy požádal, zda bych mu české hosty, kteří tu dobu zažili, nepomohla vytipovat a sehnat.

Koho jste pozvali?

Zúčastnil se mimo jiné Michael Žantovský, Jacques Rupnik, Eda Kriseová, Viktor Stoilov, Tomáš Sedláček či David Černý. Tehdy Jamese napadlo, že to bude natáčet jako vzpomínku na konferenci. Nakonec se ale tak nadchnul, že se rozhodl, že o invazi, normalizaci a Václavu Havlovi natočí film.

Co jste mu na to tehdy řekla, když vás oslovil?

Byla jsem skeptická a nadšená zároveň. Říkala jsem mu, že on přece není žádný filmař a já žádná producentka, téma mě však lákalo. V té době jsem pracovala na ministerstvu zemědělství na odboru vědy a výzkumu. James ale s takovým neohroženým typicky americkým šarmem a odhodláním, že nic není nemožné, byl rozhodnutý, že točit bude. Nakoupil si kamery, světla a další vybavení a přiletěl do Česka, kde se chtěl sejít se všemi, kteří tu dobu zažili.

Jak to bylo dál?

Opravdu přijel a já jsem domluvila na natáčení řadu lidí z havlovské éry, mimo jiné Martu Kubišovou, Ivana Havla, Tomáše Halíka, Ivana Klímu, a mnoho dalších, kteří nám vyprávěli svoje vzpomínky na rok 1968, na život potom, na svůj vztah k Václavu Havlovi, o němž měl dokument být.

Což se ale nakonec tak úplně nestalo. Dokument není jen o něm.

Podpořte Reportér sdílením článku