Potkali jste v lese kočku? Napište vědcům, možná to byla naše nejvzácnější šelma

Zoologové v Česku i na Slovensku odstartovali společný dvouletý projekt, jehož cílem je najít kočku. Jmenuje se „Hledáme kočku, pozor, divokou“. Tato vzácná šelma v minulosti na našem území zcela vyhynula, nyní se k nám vrací právě přes slovenské hranice. Odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Národní zoologické zahrady Bojnice a Hnutí Duha Olomouc po ní budou dva roky pátrat a zjišťovat, zda, kde a jak vlastně žije. Přestože s její vyšlechtěnou formou sdílíme své domovy, o té divoké víme vlastně jen jedno. „Protože u vás, v České republice vyhynula už v 50. letech minulého století, víme, že je možné populaci úplně zlikvidovat,“ říká Branislav Tám z Národní zoologické zahrady Bojnice, který koordinuje projekt na slovenské straně.

U vás v zoo Bojnice má vzniknout největší rehabilitační stanice pro kočky divoké ve střední Evropě. Co bude jejím úkolem?

Bude to specializované zařízení určené pro záchranu kočky divoké. Pokud by někdo našel například kočku sraženou autem nebo jinak zraněnou, popřípadě sirotka, dopraví nám ji a my ji vyléčíme a vrátíme do přírody. Podobně už u nás funguje rehabilitační stanice pro rysa ostrovida. A je velmi úspěšná.

 

Kolik rysů jste takto vyléčili a vrátili do přírody?

Jsme zapojení do dvou projektů. Prvním je LIFE Luchs – Navrácení rysů do Biosférické rezervace Falcký les. Od roku 2016 bylo takto na německo-francouzské hranici vypuštěno celkem dvacet rysů, z nichž osm pocházelo ze Slovenska. Šest z nich byli sirotci, kteří se dostali právě k nám do Národní zoo Bojnice. A byla to právě také slovenská samice Kaja, která o rok později přivedla na svět mláďata, což byla první potvrzená úspěšná reprodukce na daném území po 200 letech.

 

Byl některý z nich zraněn?

Z těchto ne. Ale v rámci druhého projektu, LIFE Lynx, který vrací rysy do Slovinska a do Chorvatska, jsme letos v červnu vypouštěli samce Makse. Toho našli u nás v horách ve velmi špatném zdravotním stavu. Měl zlomenou přední končetinu. V Bojnicích se uzdravil a už dva dny po vypuštění v Dinárském pohoří úspěšně ulovil i spárkatou zvěř (obvykle sudokopytníci jako jelen či srnec – pozn. red.). Čímž prokázal, že se dobře adaptoval a také že se jeho zranění dobře zhojilo.

 

Žije hodně skrytě

V případě kočky divoké budete „jen“ zachraňovat raněná zvířata nebo budete sloužit i jako chovná stanice?

Momentálně nevíme, jestli je to nutné, nevíme totiž, kolik jich v přírodě žije. Až tohle zjistíme, budeme teprve řešit další postup. Nicméně naše zařízení bude schopné v budoucnosti i odchovu kočky divoké.

 

Čím je tato šelma zvláštní? Proč bychom se o ni měli zajímat?

Ona žije hodně skrytě a dá se jen velmi těžko zkoumat. Obvykle je také velmi ohrožená hybridizací, to znamená, že se kříží s kočkami domácími, proto také často uniká naší pozornosti – máme ji za kočku domácí. U vás, v České republice, vyhynula už v 50. letech minulého století, takže přestože se u nás zachovala, víme, že je možné populaci úplně zlikvidovat. I když vlastně přesně nevíme jak. U nás zůstala stejně jako všechny velké šelmy. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny a na celém kontinentu je v současnosti chráněným druhem.

 

 

Proč u nás nezůstala a u vás ano?

Je to dáno rozdílem mezi našimi zeměmi. Máme menší infrastrukturu, vyšší pohoří, která jsou hůře dostupná. Divoká zvířata tak mají větší prostor. Na druhou stranu jsou také hůře dohledatelná pro vědce.

 

To by se teď mělo změnit, začíná Česko-Slovenský přeshraniční projekt, ve kterém chcete kočku divokou vysledovat na obou stranách hranice. Jak to chcete udělat?

Nejdříve nainstalujeme fotopasti, abychom zjistili, kolik jedinců se pohybuje po území. To dokážeme rozlišit i přímo ze snímků, protože pruhování koček je něco jako lidský otisk prstu. Každá má jiné. Když budeme vědět, kolik jich na území žije, začneme zkoumat jejich zvyky, a to s pomocí telemetrie. Některé kočky odchytíme a dáme jim telemetrické obojky. S jejich pomocí pak budeme sledovat, jak využívají své přirozené prostředí. Kam chodí lovit, kdy odpočívají, jak migrují, jak se přibližují k obcím a městům, kde přecházejí přes cesty, tedy kde je nutné například uvažovat o zřízení ekoduktu (most přes silnice pro zvířata – pozn. red.). A nakonec při odchycení provedeme i zdravotní prohlídku a odebereme vzorky pro genetické testy. Pro určení hybridizace pak poslouží také pasti, o které, když se kočka otře, zanechá chlupy. My je následně posbíráme a pošleme do laboratoře.

 

Nepřátelé kočky? Orel i rys

Oslovujete s žádostí o pomoc i veřejnost. Jak mohou lidé pomoci?

Mohou nám dát cenné tipy o výskytu koček. Pomohlo by nám ale také například, kdyby nám ohlásili, že našli kočku sraženou autem – to hlavně kvůli genetickému výzkumu. Na webu www.kockadivoka.cz je kontaktní formulář, kde nám mohou zanechat vzkaz nebo nám přímo nahlásit svá pozorování. Projekt se týká česko-slovenského pomezí.

 

 

Proč vlastně potřebujeme kočku divokou, když máme kočku domácí, se kterou si nevíme rady a decimuje stavy ohrožených ptáků?

Je to náš přirozený druh, který se v přírodě vyskytoval miliony let, a měl by se právě proto zachovat. Je druhem naší fauny a má tak, stejně jako jiné druhy, své nezastupitelné místo v ekosystému. Je přirozeným predátorem mnoha skupin živočichů, především drobných savců. Srovnávat kočku divokou a domácí ale objektivně nemůžeme. Kočka domácí loví v okolí obcí, zatímco kočka divoká spíše na podhorských loukách nebo přímo v lesích. Predační tlak na vzácné ptáky se tak s jejím návratem nezvýší. Navíc kočka domácí často loví formou hry a svou kořist obvykle nezkonzumuje. Lidé by se ale měli zaměřit na potlačení zdivočelých forem kočky domácí.

 

Má užitek přímo pro člověka? Česko například před nedávnem zažilo přemnožení hrabošů na polích. Pomohla by například s tím?

Samozřejmě ano, ona často zabíhá na pole a na redukci hrabošů má pozitivní vliv. V ekosystému je velmi potřebná. Spolu s liškami a kunami udržuje populační hustotu hlodavců v únosné míře a snižuje tak míru poškození lesních porostů i zemědělských plodin.

 

Kdo je její přirozený nepřítel?

Větší predátoři jako orel, částečně i rys, se kterým si konkurují. I když oni se zřejmě sice potkávají místně, ale ne časově. Každý zřejmě loví v jinou část dne.

 

Máte představu, kolik jedinců by mohlo žít na Slovensku?

Byly by to jen hrubé odhady, vůbec si netroufnu odhadnout. Předpokládáme, že jich bude asi o něco více než rysů. Jsou menší, žijí více skrytě, a pokud je náhodou potkáte, rysa si okamžitě všimnete, zatímco kočku obvykle považujete jen za zatoulanou kočku domácí. Proto se o nich neví. Je však velmi ohrožená myslivci.

 

Myslivci je považují za škodnou

Proč ji myslivci loví?

Částečně asi omylem, že ji považují za kočku domácí a stále ještě přetrvávají z minulosti názory, že je škodnou, hlavně v malých honitbách.

 

Myslíte, že právě to mohlo být příčinou jejího vyhubení v České republice?

Ano, v minulosti byly kočky divoké systematicky pronásledované. Ale k jejich vyhubení přispěla i změna krajiny, rozšíření intenzivního zemědělství a ztráta biotopů.

 

Kde obvykle žije?

Jsou to hlavně smíšené staré lesy v nižších a středních polohách s dostatkem luk a pasek, kde může najít svou potravu, kterou jsou myši a drobná zvířata. I to však bude předmětem našeho výzkumu a jsme velmi zvědaví, jaké biotopy bude v jakých ročních obdobích preferovat. Odpovědi nám poskytne právě telemetrie.

 

Jakou očekáváte míru hybridizace, tedy křížení kočky divoké s kočkou domácí?

Počítáme s tím, že na některých územích bude vyšší, ale doufáme, že naopak v místech vzdálenějších od lidských obydlí a v chráněných územích bude nižší nebo ideálně žádná.

 

Pokud se do vaší stanice dostanou zraněné kočky, budete je po uzdravení dávat zpět do přírody, kde byly nalezeny, nebo jim pomůžete se rozšířit a předáte je do Česka?

Kočky budou zůstávat na Slovensku. Do budoucna se to může změnit, ale zatím to nemáme v plánu. Předpokládáme totiž, že to není nutné, protože ona se dokáže rozšířit sama a zřejmě se to i děje. Co je spíše třeba, je lepší ochrana, aby se u vás udržela. Zatím o ní však máme jen minimální informace.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama