Doma mám 250 autíček a jednu panenku

Teprve dvanáctiletá Laura Bubenová platí i přes svůj mladý věk za jednu z největších nadějí slovenského motosportu. Už několik let jezdí závodně na motokárách a sbírá úspěchy doma na Slovensku i v zahraničí. Jejím cílem je stát se jednoho dne pilotkou formule 1. „Věřím tomu, že když se do něčeho pustím naplno, tak zvládnu cokoli,“ říká.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jak jsi se vlastně dostala k motokárám?

Poprvé jsem si do motokáry sedla, když mi byly teprve tři roky. To mi tehdy ještě táta mačkal pedály, protože jsem na ně nedosáhla. Sama jsem poprvé řídila v šesti letech. Brala jsem to jako víkendové zpestření v rámci snahy získat dětský řidičák, jaký se dává v dopravní výchově. Jenže mě to nadchlo natolik, že jsem se rozhodla přihlásit se na tréninky a zkusit závodit.

 

Jaké to bylo, poprvé sama nasednout do motokáry a rozjet se? Vzpomeneš si na ten okamžik ještě?

Na to se nedá zapomenout. Měla jsem z toho obrovský respekt, ale dlouho mě to lákalo. Když jsem poprvé sešlápla plyn až na podlahu, tak mě zaplavil adrenalin a pocit štěstí.

 

A kdy jsi začala závodit?

Tři až čtyři roky jsem trénovala a závodila na halových motokárách. No a když mi bylo deset, cítila jsem, že je třeba udělat další krok a začala jsem závodit na venkovních okruzích. Takže jsem zatím absolvovala dvě sezony a minulý týden jsem zahájila třetí.

 

Jak dlouho taková sezona trvá?

V případě venkovních tratí se jezdí od března do října, záleží samozřejmě na počasí. A v hale se dá jezdit, a jezdí se, prakticky celý rok.

 

Jezdíš jen slovenský šampionát, nebo objíždíš i evropské podniky?

Především slovenský, protože tam si můžu vyjezdit vstupenku na mistrovství světa. Jezdím ale i v rámci středoevropského šampionátu a na posledních dvou závodech jsem obsadila šesté a čtrnácté místo.

 

Trénuješ často?

Nejde ale jen o ježdění. Každý den jezdím na simulátoru, který mám doma, a kondičně cvičím. A jednou do týdne s profesionální trenérkou. Během sezony se pak snažím třikrát týdně jezdit i na venkovním okruhu. V rámci přípravy podstupuji i mentální trénink, tříbím si reflexy nebo třeba dělám různé cviky na koordinaci.

 

Mentální trénink? Jak něco takového vypadá v tvém případě?

To je důležité pro každý sport. Vlastně nechápu, proč to není více rozšířené. Součástí téhle fáze tréninku jsou třeba dýchací cvičení na uklidnění a soustředění před závodem. Když se těmihle radami řídím třeba jen deset minut, udělá to s tělem spoustu věcí.

 

Jinými slovy se třeba na konci závodu zvládneš díky tomu lépe soustředit?

Tehdy úplně ne, protože během závodu v motokáře se to dělá špatně. Největší efekt to má, když má člověk zavřené oči, což by se přece jen za volantem dělat nemělo. (smích) Spíš si vždycky před závodem najdu nějaký tichý koutek, kde se můžu soustředit, udělat si dechová cvičení a vizualizaci. Pak si řeknu něco ve smyslu: Půjdu na start a odjezdím to nejlépe, jak můžu.

 

Projezdit celý život

Proč sis vlastně už jako malá oblíbila motosport?

Odmalička mě fascinovaly dvě věci – zvuk motoru a rychlost. Mimochodem, doma mám asi dvě stě padesát autíček a jednu panenku. Je to tak podle mě přirozené. Už jsem se s tím narodila.

 

Tolik autíček jsem neměl doma ani já. Co všechno máš?

Hot Wheels, LEGO, spoustu aut z filmové série Auta. Tam je samozřejmě nejlepší postava Blesk McQueen.

 

Máš to po rodičích? Baví je taky tak moc auta?

Ne, vůbec. (smích) V rodině jsem jediná.

 

Zajímají podobné věci jako tebe i tvoje kamarádky, nebo spíš ne?

Jsem v tom jediná. Moje kamarádky mají jiné zájmy, ale podporují mě a těšíme se společně z mých úspěchů. Jsme dobrá parta, takže si o mně nikdo nemyslí, že jsem zvláštní nebo že třeba kvůli zálibě v autech a ježdění v motokáře nějak extra vybočuji.

 

V jakém věkovém rozpětí se jezdí na motokárách?

Máme věkové kategorie, ale když to hodně zjednoduším, dá se jezdit od pěti do šedesáti let. Něco tam pro vás vždycky najdou a můžete projezdit na trati takřka celý život! Málo lidí pak ví, že stejně jako třeba v motorkách jsou pak i různé kubatury podle výkonu motoru.

 

Vybourala ses už?

Jo, ale jenom trochu. Nic vážného.

 

Projet se jednou v Monacu

Já jsem si vyzkoušel ježdění na motokáře jen uvnitř haly. V čem je to pro jezdce jiné na okruhu uvnitř a venku?

Venku hraje roli pochopitelně počasí. V mojí věkové kategorii ale je navíc rychlost na venkovních tratích zhruba dvakrát větší než v hale. I jízdní styly jsou rozdílné. V hale se snažíte být spíše více agresivní, takže třeba hodně trháte volantem při nájezdu do zatáček. Jenže kdybych něco podobného udělala venku, tak nad motokárou ztratím kontrolu a ve finále rychlejší nebudu.

 

Jaké tratě ti nejvíce sedí?

Nejradši mám technické tratě, protože je tam hodně zatáček, což jezdce otestuje. V takovém závodě to pak není jenom o tom, jak dobrý má jezdec v motokáře motor. Ten se dá koupit jak za tři tisíce eur, tak třeba za patnáct (technicky je více vyladěný – pozn. red.). Jenže v zatáčkách rozhoduje skutečné jezdecké umění.

 

Jsou i v motokárách velké technické rozdíly, tak jako třeba ve formuli 1? Nakolik to ovlivní výsledky závodů?

Záleží. Pneumatiky nebo třeba motory máme stejné značky, ale podvozky můžeme mít jiné. Podle mého názoru tam nejsou tak velké rozdíly jako třeba v rámci F1.

 

Jak to je se sponzory? Motokáry nejsou úplně nejlevnější koníček.

Zatím sponzory vlastně nemám. Financují mi to zatím máma s tátou. Ale jelikož jezdím „zatím“ jen třetí sezonu, takže jsem nadějným nováčkem a věřím, že se to změní. Ještě se toho hodně učím a tyhle věci přijdou s dalšími zkušenostmi na mezinárodních závodech.

 

Byla jsi na mnoha okruzích po celé Evropě, kde se ti líbilo nejvíce?

Ve Francii! Na trati Paul Ricard.

 

V Evropě je hodně legendárních okruhů jako Silverstone v Británii nebo italská Monza. Je nějaký, kde by ses chtěla hodně projet?

Ideálně bych chtěl vyzkoušet všechny! Klidně to ani nemusí být v motokáře. Ale kdybych si musela vybrat, nejvíc mě láká Spa-Francorchamps v Belgii a samozřejmě trať v Monacu, na níž se jezdí formule 1.

 

Co považuješ za svůj největší dosavadní kariérní úspěch?

Nejvíc jsem hrdá na to, že jsem se v rámci projektu FIA Girls on Track dostala mezi osm nejlepších juniorek v Evropě.

 

Sen o formuli 1

Sleduješ i F1? Kdo je tvůj oblíbený jezdec?

Nejradši mám Daniela Ricciarda, který jezdí za McLaren, když se bavíme o aktuálních jezdcích.

 

Máš radši snad někoho, kdo už F1 nejezdí?

Ano, nejlepší jezdec všech dob byl podle mě Ayrton Senna.

 

Senna? Ten se zabil na trati, ještě než jsem se narodil. Proč zrovna on?

Protože z videí se mi líbil styl, kterým jezdil. Nikdy to nevzdal. To platí možná i o ostatních jezdcích, ale na něm to bylo vidět snad úplně nejvíc. Soupeři to z něj cítili na každém kroku.

 

Je tvůj cíl se jednou do F1 probojovat? Moc žen tam zatím nezávodilo.

Určitě! Zajímavým faktem je, že pár jezdkyň už v rámci F1 závodilo. Jedna z nich navíc získala i body, ale to bylo v sedmdesátých letech, takže už hrozně dávno.

 

 

Všiml jsem si, že máš na helmě Lízu Simpsonovou. Proč zrovna ona?

Máme spoustu společných vlastností. I já se ráda učím, jsem odhodlaná a myslím si, že i pracovitá. A mám ji ráda i jako postavu ze seriálu. Moje Líza má navíc v ruce prak, který si půjčila od Bárta. Ten má symbolizovat, že my jako holky dokážeme dělat i takové ty v uvozovkách klučičí věci.

 

Jaké další hrdinky spojené s motosportem ještě máš?

Můj velký vzor je Belgičanka Maya Weug. Je jí teprve sedmnáct, ale už teď jezdí v italské formuli 4. Navíc je vůbec první ženou, kterou přijali do Ferrari Driver Academy. Navíc vyhrála první ročník FIA Girls on Track, kde jsem se já, jak už jsem říkala, nedávno umístila v top 8.

 

LEGO si tě nedávno vybralo jako svou ambasadorku pro ČR a Slovensko. Můžeš mi o tom říct trochu něco víc?

S maminkou jsme kampaň zaregistrovaly poprvé v televizi. V zásadě jde o projekt, který ukazuje, že holky jsou připravené na svět, ale svět ještě není tak úplně připravený na ně. Tahle zpráva nás oslovila a chtěly jsme se projektu zúčastnit.

 

Takže LEGU se tvůj příběh líbil.

Jasně! Za pár měsíců už jsme dělali kampaň v Praze. A i když si spousta lidí spojuje holky se spoustou předsudků, tak já je chci bourat. Věřím tomu, že když se do něčeho pustím naplno, tak zvládnu cokoli.

 

A jaké cíle máš do budoucna?

Na mistrovství Slovenska zajet tak dobrý výsledek, který mi zajistí vstupenku na mistrovství světa. A to samozřejmě vyhrát a dostat se do formule 1! To je můj sen.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama