Národní muzeum bylo zkostnatělé. Teď chystáme spoustu novinek

29. června 2021

Michal Lukeš, ředitel Národního muzea

Národní muzeum

Když se rozhodl ucházet o funkci ředitele Národního muzea, bylo mu šestadvacet. Někteří členové výběrové komise to tehdy podle jeho slov považovali za drzost a kladli mu celkem ostré otázky, Michala Lukeše to ale naopak vybudilo k větší výřečnosti a lepší argumentaci. Komisi nakonec přesvědčil a ta ho doporučila ke jmenování. Příští rok uplyne od jeho nástupu do funkce už dvacet let. Co s Národním muzeem chystá? Rozhovor probíhal zčásti během prohlídky budování nových expozic v Národním muzeu.

Jak Národní muzeum přežilo koronavirovou pandemii?

Myslím, že to Národní muzeum celkem přežilo. Nevím, jestli už ta nejtěžší doba skončila, nechci být přehnaný optimista, ale už to snad vypadá dobře. I když pravdou je, že před rokem touto dobou jsme byli také optimisté. Tehdy jsme byli zavření od března do konce května, pak nastalo takové hezké léto a všichni jsme si mysleli, jak už to je za námi a že není možné, abychom tady žili s covidem celý rok. Nakonec ale všechno bylo jinak, než jsme si plánovali.

Co pro vás bylo nejtěžší?

Nejtěžší bylo asi to plánování do mlhy. Dělat manažerská rozhodnutí, třeba i finančního charakteru, když nevíte, co a jak bude. Dám příklad. Výstava Sluneční králové, i když byla zavřená, tak má náklady na pojistky a pobyt egyptských kurátorů. Když se muzeum loni v říjnu zavřelo, říkali jsme si, že je hrozná škoda, že výstava měla skončit v únoru 2021, takže jsme se dohodli s Egypťany, že ji prodloužíme až do 6. června. Kdybych ale zpětně věděl, že budeme mít v té době otevřeno jen měsíc, asi bych to zvažoval, protože to víc prodělalo, než vydělalo. Ale udělali jsme to rozhodnutí znovu, znovu jsme se s Egypťany dohodli na prodloužení, tentokrát až do konce září.

Jaké pro vás uzavření muzea znamenalo ztráty?

V roce 2019 jsme měli tržby zhruba 100 milionů korun, v roce 2020 pak zhruba 30 milionů korun. Spadlo to tedy o sedmdesát procent. A to si ještě myslím, že je to malý zázrak. Protože zaprvé jsme byli část roku zavření a zadruhé došlo k zastavení veškerého zahraničního turistického ruchu.

Jak se vám tedy dařilo fungovat?

Hodně jsme se vrhli do online prostoru. Řekli jsme si, že nesmíme ztratit kontakt s návštěvníkem. Začali jsme vytvářet virtuální výstavy, natáčet videa, využívat náš kanál na YouTube, naše sociální sítě. Vytvořili jsme i program pro děti, část i pro neslyšící děti, část pro hendikepované dospělé. Ty teze byly dvě, možná takové naivní: neztratit kontakt s návštěvníkem a snažit se pomáhat.

Mezitím jste ale nepřestali chystat nové expozice, je to tak?

Jednou z našich priorit bylo kromě zachování zdraví a bezpečnosti zaměstnanců i zachování finanční a ekonomické stability instituce. To znamená, že jsme sice omezili výdaje na investice i nějaké provozy, ale zároveň jsme nepřestali hledět do budoucna, pokusili jsme se udržet tempo při tvorbě výstav a hlavně jsme pokračovali v budování nových expozic. Tam nás trošku zdržely různé tendry, nicméně teď je to ve fázi, kdy bychom měli za měsíc otvírat expozici dějin 20. století, a pak v rychlém sledu ještě další tři. Chtěli jsme, aby v momentě, kdy covid odejde, bylo muzeum plné něčeho zajímavého, nového a atraktivního. Pokusíme se potěšit lidi a zároveň znovu nastartovat návštěvnost, zacílenou nejdříve zejména na domácího návštěvníka.

Historie i přírodní vědy

Na co se tedy lidé mohou těšit?

Podpořte Reportér sdílením článku