Když si restaurace nevydělají před Vánoci, budou po zimě vyčerpané

26. října 2020

Tomáš Mráz z Plzeňského Prazdroje.

archiv

Na jaře přišel Plzeňský Prazdroj při zavření hospod zhruba o čtyřicet procent prodejů. Ztráty v řádu desítek procent se dají čekat i teď. Obchodní ředitel Tomáš Mráz popisuje, co vše nyní řeší. Vlastní výrobu, kterou pivovar přizpůsobil zavřeným restauracím. Podporu hospod, které nechaly otevřené okénko. Anebo pomoc těm zavřeným, aby hospodu a trubky dobře zakonzervovaly a neměly problém při opětovném otevření.

Ovlivní vás ještě poslední vyhlášená opatření vlády týkající se uzavření části ekonomiky (obchodů, škol), nebo už to nejhorší máte z tohoto pohledu za sebou?

Myslím, že teď už jde zejména o to, jak dlouho budou opatření trvat. Pro gastro se v zásadě nic nezmění. Rozhodující je, jestli bude platit termín otevření, anebo se, jak všichni očekávají, bude posouvat. Každý týden či měsíc se bude zásadně projevovat na schopnosti odvětví přežít. Když začínala krize na jaře, restauratéři za sebou měli leden a únor, což jsou nejslabší měsíce roku. A teď jsou před nimi měsíce, kdy by měli vydělávat nejvíce, vánoční sezona. Když se jim nepodaří nyní vydělat, budou pak sice moci otevřít, ale budou šíleně vyčerpaní. Budou vstupovat do ledna a února, kdy gastronomie peníze nevydělává.

Také je otázka, jaké otevření to bude a nakolik budeme moci někam chodit…

Přesně tak. Já jsem přesvědčený, že restaurace i teď za určitých podmínek fungovat mohly. Rozvolňování na jaře bylo poměrně rychlé, během čtrnácti dnů se lidé mohli vrátit na zahrádky a poté do hospod. Obávám se, že ta opatrnost na straně státu bude aktuálně výrazně větší, a to bude limitovat schopnosti podnikatelů generovat tržbu. Strach ve společnosti je větší, takže bude zajímavé, jakou dynamikou celý proces proběhne.

Vnímáte jako problém, že se nedá nic předvídat, není žádný scénář, co se stane, když bude tolik a tolik nakažených?

To platí pro jarní vlnu i teď. Byznysu neprospívá, když si nemůže naplánovat budoucí kroky, vždy musíme dělat scénář B. Když permanentně měníte plány, přestává to být podnikání a je to otročina. Hlavně pro restaurace, které musí řídit lidské zdroje, nájmy. Provozovnu zavřete hned, ale rozběhnout ji trvá.

Co nejvíce řešíte v Prazdroji?

První je samotná výroba. Kvůli uzavřeným hospodám ji musíme upravit, abychom vyráběli výrobky, které jsme schopni prodat. Mění se scénáře a plány, jaké značky, do jakých balení směřujeme a jak je budeme prodávat. Druhá část jsou zákazníci, kdy se snažíme být v co nejužším kontaktu s hospodskými a restauratéry a zjišťovat, jestli a jak jim vůbec můžeme pomoci. Teď s nimi hodně mluvíme o státní podpoře. A třetí část jsou naši zaměstnanci. Abychom byli schopni krizi přežít, musí pivovar fungovat. Pivovary musí být schopny vařit pivo, musíme ho být schopni zabalit, odvézt do obchodů a prodat. To je největší výzva. Máme tři pivovary v Česku a jeden na Slovensku. Musíme zajistit, aby se koronavirus nešířil, bez lidí pivo vyrobit nejde.

Musíte snižovat výrobu piva kvůli tomu, že restaurace neodebírají tolik?

Výrobní proces u piva trvá zhruba měsíc, takže my nejsme schopni zareagovat takto rychle. Do budoucna musíme optimalizovat výrobu tak, aby to odpovídalo prodejním kanálům, které budou k dispozici. Když budou zavřené hospody, tak logicky nebudeme připravovat nápoje do sudů a tanků a budeme se soustředit na balené pivo. A tam jsme zpátky u té předvídatelnosti. Nevíme, jestli hospodský přijde pro pivo 3. listopadu, 3. prosince, nebo 3. ledna. To je ten průšvih.

A co se děje s už uvařeným pivem, když jsou hospody zavřené? Vylévá se nebo jinak likviduje?

Podpořte Reportér sdílením článku