Firmy se recenzí svého zboží bály, teď si už zvykly

Jak jste se dostala k testování výrobků a psaní recenzí?

Bývala jsem novinářka, pak jsem pracovala v PR a v marketingu. V době okolo finanční krize jsem byla na mateřské a už mě nebavilo přemlouvat novináře, aby psali o našich klientech, takže jsem se rozhodla založit vlastní komunitu. Kolegyně našla v Americe web shespeaks.com, který byl jednoduše o tom – ženy, registrujte se, pište o různých tématech a zároveň testujte nové produkty. Tak vznikly před osmi lety Ženy, s.r.o. (zenysro.cz).

 

Jak jste tehdy sháněly výrobky na testování?

Na začátku jsme samy koupily třeba lak na nehty a řekly jsme: Máme tady třicet laků, otestujte je a výměnou za to nám napište recenzi. Přihlásilo se nám pět set žen. Pak jsme třeba měly pět set balení pamprsek, to už bylo od platícího klienta, a přihlásily se nám dva tisíce maminek. Registrace i návštěvnost díky tomu šla rychle nahoru. Daly jsme příležitost komunitě žen testovat produkty výměnou za recenzi na našich stránkách.

 

Prodejce se na vás obrátí například s vysavačem, a vy mu zprostředkujete kontakt do komunity testerů? Jak to funguje?

Buď nás kontaktuje firma, nebo naopak náš obchodní tým osloví vendory (prodejce). Máme klienty, kteří potřebují recenze, protože mají nový produkt. Třeba u zmíněného vysavače stačí vytvořit deset dvacet recenzí na jeden typ. U dražších výrobků obvykle klienti chtějí testery z určité sociální a příjmové skupiny, výměnou za to získají unikátní recenzi mířící do určité komunity. Ta se objeví například u nás na zenysro.cz, na heureka.cz, nebo si hodnocení chtějí dát k sobě na svůj e-shop. My se staráme o výběr testerů, rozesílku zboží i generování recenzí a sběr dat.

 

Zasahujete nějak do těch uživateli vytvořených recenzí?

Recenze hlídáme ručně. Například se kontroluje, zda jsou zařazené ke správnému výrobku. V minulosti se třeba stalo, když jsme testovali s pekárnami Penam, že někteří hanili majitele Babiše – takové recenze jsme testerům vraceli, protože to byl názor, ne hodnocení produktu. Ale jinak do toho nezasahujeme, necháváme i překlepy a máznuté fotky od testujících.

 

Jak je to s negativními recenzemi, jak se s nimi výrobci a prodejci vyrovnávají?

S Ženami s.r.o. jsme byly před těmi osmi lety asi hodně napřed, firmy se toho tehdy bály. My s komunitou pracujeme, vysvětlujeme testerům, ať mínusy klidnou píšou, ale ať to není hanlivé. Na heuréce se naše recenze objevují s logem ověřeno zákazníky a podpisem testováno s testuj.to a vedle toho je v takovém případě červeně napsáno: nedoporučuji. Recenze musí mít minimálně 250 úhozů, zvlášť se píšou plusy a minusy. Přístup firem se v posledních letech změnil. Firmy, co se ještě před čtyřmi lety bály, že budou mít i negativní ohlasy, nám samy začaly volat, že recenze potřebují. Mít i negativní recenze je autentické.

 

Přiznávám, že si hodnocení u zboží také čtu. Ale na druhou stranu je na internetu spousta nesmyslů a asi i ohlasů od mstivých zákazníků a konkurence. Jak vnímáte důvěryhodnost toho, co se píše na internetu?

Doby, kdy si firmy najaly studenta a ten sázel od rána do večera hodnocení z jedné internetové adresy, jsou už dávno pryč. V květnu 2022 by měla začít platit novela zákona o ochraně spotřebitele, a ta bude víc hlídat i recenze na internetu. Když jsem podepisovala smlouvu o vstupu Heureka Group do Testuj.to, tak to byla jedna z věcí, o které jsme se bavili. Na rozdíl od velkých influencerů, kteří se na sociálních sítích vyfotí kde s čím, tak my každou recenzi máme od ověřeného uživatele, kde existuje důkaz, že produkt skutečně měl a zkoušel. Od května 2022 to bude povinnost.

 

S recenzemi jste začala v komunitě okolo Ženy s.r.o., před dvěma lety jste však na to založila samostatnou společnost Testuj.to. Proč?

Asi dva a půl roku zpátky nám zavolali z jednoho vydavatelství Vltava Labe Media a řekli, že budou testovat na svém lifestylovém webu, a ať to děláme s nimi. Mezi řádky nám řekli, že si jinak potřebný software vyvinou sami. Takže jsme jim software prodali, ale prodávajícím byl už start-up Testuj.to, kam jsem tu technologii na testování a recenze vyčlenila. Dnes už testujeme třeba s rybáři na irybarstvi.cz, zdravotními sestřičkami na webu prosestru.cz, máme celkem téměř třicet komunit a všechny jedou podle stejného vzoru a na software, které vzniklo původně pro stránky zenysro.cz. Hodně vpřed nás posunulo spojení se s nákupním rádcem heureka.cz. Pro něj také generujeme recenze ověřené zákazníky.

 

 

Heureka.cz patří do skupiny Heureka Group, která provozuje cenové srovnávače zboží v devíti státech. Loni v srpnu získala Heureka patnáct procent v Testuj.to, do dvou let může mít čtyřicet. Celou společnost ocenila na 35 milionů. Proč si od vás takový velký a hodně navštěvovaný srovnávač koupil část firmy?

Na trhu sice existují nástroje a aplikace na testování, generování recenzí a na sběr dat o zákaznících. Ale my to máme postavené na komunitě, v které jsou třeba pošťáci, policisté, kadeřnice, kosmetičky, mámy na mateřské, ženy v důchodu, a my z těchto komunit umíme generovat zájem o nové produkty a jejich testování, generujeme recenze a získáváme spoustu dat o zákaznících. V tom jsme unikátní. Navíc jsme již měli nasmlouvané klienty jako kafe.cz, ireceptar.cz, některé velké mediální domy a chystáme smlouvy s dalšími. Všechny srovnávače zboží si budou čím dál více dávat pozor na zdroje recenzí a jejich kvalitu. Pro heureka.cz jsme v roce 2020 vygenerovali téměř sedmnáct tisíc ověřených recenzí. A první už máme v Maďarsku, kde skupina Heureka funguje také.

 

Bylo složité se dohodnout na spolupráci během covidu?

Skoro všechno proběhlo online. Měla jsem jít na board Rockaway a PPF (spolumajitelů Heureka Group), protože Testuj.to byl úplně první start-up, do kterého se chystala Heureka vstoupit. Já se těšila, jak si to užiju, ale kvůli lockdownu z toho sešlo. Od prvního kontaktu v prosinci 2019 až po podpis smlouvy to celé trvalo osm měsíců.

 

Vy jste hledala investora pro svou společnost cíleně?

S Heurékou to pro mě bylo už třetí investorské kolečko. Ve firmě mám pořád většinu, za což jsem ráda. Hledala jsem partnera, s kterým bychom mohli mít synergie v tom, co děláme. Předchozí partneři ve firmě byli menší finanční investoři. Což je sice fajn, ale když přijde krize, tak přicházejí hodně nepříjemné diskuse.

 

Chtěli šetřit?

Loni v lednu většina tehdejších investorů konstatovala, že to můžeme zabalit a končíme. Nevěřili, že se mi podaří přijít s novou strategií. Původně jsme si totiž mysleli, že budeme prodávat jen ten software. Přijdeme za klientem, na jeho webu zavedeme novou kategorii – testování – a tím to pro nás skončí. Ale když nemáte vlastní zkušený obchodní tým, tak ten nový obsah neprodáte. Proto jsme museli změnit strategii a ostatní akcionáři mi nevěřili, že to ustojím. Kvůli nákladům na vývoj nám rychle docházely peníze. Zafungovalo, že jsem k tomu přistoupila jinak, než by se zachoval chlap v krizi. Věděla jsem, že potřebuji najít partnera typu zboží.cz, Alza nebo Heuréka, protože to jsou místa, kde klienti chtěli mít na své zboží recenze… když něco kupujete, jdete se podívat tam. Když přišel covid, bylo vidět, že akcionáři jsou nervózní, co se bude dít. Ale s tím už paralelně běželo jednání s Heurékou.

 

Takže vám covid vlastně pomohl.

Ve vyjednávání mi pomohl, protože se obrovským způsobem rozjela celá ecommerce. Ale vyjednávání mi také vzalo hodně času a já jsem obchodník, takže co se týká výsledků, mohlo to být loni lepší.

 

Předpokládám, že při hledání investorů jste se potkávala hlavně s muži.

Mám pocit, že jsem jednala jenom s muži, vzpomínám si snad na dvě ženy. Upřímně, já hodně dám na intuici a emoce a vždy se mi to vyplatilo, a podobné maskulinní prostředí mi nevyhovuje. Měla jsem k ruce svého klíčového kolegu a skvěle jsme se doplnili. On jel excely a zkratky, které se u start-upů používají, moje role byla dát tomu jednání lidský rozměr.

 

Tušíte, proč je v podnikání tak málo žen? Moc jich není ani na manažerských pozicích nebo ve vedení větších společností.

Já sama jsem v korporátním prostředí nikdy dlouho nebyla. Ale mám pocit, že ženy, které do toho prostředí proniknou, k sobě další ženy už nerady pouštějí. Ženy obecně se podle mě málo prsí. Nechtějí, bojí se nebo se nedokáží propracovat k těm klíčovým lidem. Já mám dar, že když se někam chci dostat, sejít se, tak se tam dostanu. Napíšu, oslovím, zavolám a nebojím se za tím jít. V tom jsou ženy příliš opatrné.