Klimatické modely varují: hrozí nám sucho, ale i povodně

Občas už prší, stále to nestačí?

Dešťové srážky sice v posledních měsících nezaostávají za normálem, jenže pořád si s sebou vlečeme dlouhodobý deficit 400 milimetrů, to znamená 400 litrů na metr čtvereční. Z pohledu zemědělského sucha se teď krajině trochu ulevilo a nejhorší situace je zažehnána. Bohužel předtím, během března a dubna, deficit kopíroval průběh zimy i předešlých pěti šesti let. Upřímně, velmi jsme se v týmu InterSucho obávali o osud jařin (obilí či plodiny, které se sejí na jaře a sklízejí v létě či na podzim – pozn. red.), protože rostliny neměly žádné zásoby vody.

Jak jsme na tom s podzemní vodou?

Situace zůstává výrazně neuspokojivá. V minulosti jí v dubnu vždy přibývalo nejvíc, jenže nově zaznamenáváme hluboce podnormální stavy. Pro zlepšení situace potřebujeme výrazné, mimořádně vysoké a zároveň pozvolné srážky, aby se stíhaly vsáknout do půdy. A pokud jde o mělké podzemní vody, které najdeme přibližně do dvou desítek metrů hloubky, těch je výrazně méně než obvykle prakticky na celém území.

Jak daleko dopředu se dá počasí předpovídat?

Založení celého klimatického systému je determinalisticko-chaotické. To znamená, že je ovlivňováno množstvím různých faktorů, které jsou vzájemně provázány a zároveň jsou v jednotlivostech velmi citlivé. Výsledkem je těžko odhadnutelný průběh počasí, které nelze předpovídat na déle než dva týdny. Ale systém má svoje fyzikální limity, a tak i když nelze předvídat počasí dlouho dopředu, lze dobře odhadovat jeho celkový charakter, tedy klima. Proto poměrně dobře víme, k jakým změnám klimatu povede zvyšování koncentrace skleníkových plynů, i když nedokážeme přesně odhadnout, jakými změnami počasí se to přesně stane a kdy.

Co to pro nás znamená?

Koncentrace plynů je už teď tak vysoká, že povede k dalšímu oteplování. Naše modely v tomto směru téměř jednoznačně říkají, že se na našem území budou rozevírat nůžky mezi tím, co by krajina potřebovala, to znamená, kolik vody by do sebe dokázala přijmout a následně vypařit, a kolik bude skutečně přicházet v podobě srážek. Modely bohužel ukazují ještě jednu věc. Podle některých má být srážek méně, podle jiných více a naznačují vyšší variabilitu klimatu než nyní, což je nepříjemné, protože bychom se kromě sucha v některých letech potýkali s nadbytkem vláhy.

A proč to vadí? Zemědělci by asi jásali, ne?

Když je vody v krajině moc, také to může působit zásadní problémy. Krajina nedokáže absorbovat neomezené množství, což jsme viděli v roce 1997 a 2002, kdy přišly povodně. My se v našem regionu stále pohybujeme na ostří nože, kdy stačí málo a voda chybí nebo jí je moc. Když dostupné modely interpretujeme v celé své šíři, a těch modelů jsou dnes desítky, zjistíme, že od té optimální úzké oblasti, kdy máme vody akorát, budeme oscilovat ve větších vzdálenostech než dosud.

Známe z minulosti období sucha, jaké je dnes?