„Lógr“ sváží z firem i kaváren a pěstuje na něm houby

29. listopadu 2022

Průměrný Čech ročně zkonzumuje asi 2,2 kilogramu kávy a vytvoří až 3,5 kila kávové sedliny. Průměrná kavárna je zodpovědná za produkci zhruba patnácti set kilogramů lógru, a když se k tomu přidají i firmy, sejde se v Česku za rok zhruba 80 tisíc tun kávové sedliny. Lógr většinou končí ve směsném odpadu a následně na skládce, kde vytváří skleníkové plyny. Startup reKáva v čele s Janou Šrámkovou teď začal sedlinu svážet na kompost a má v plánu na ní pěstovat i hlívu ústřičnou.

Jak vlastně vznikl nápad podnikat s kávovou sedlinou?

V Institutu Cirkulární Ekonomiky vypsali veřejný kurz na cirkulární zakázky. Tam jsem se seznámila se svými nynějšími spolupracovníky. Jedna kolegyně žila střídavě v Nizozemsku a v Česku a řekla mi o možnosti naučit se tam na kávové sedlině pěstovat hlívu ústřičnou. Loni v létě jsem tam tedy odjela a získala certifikát od společnosti Rotterzwam. Myslím, že jej mám v Česku jako jediná. Ale logistické řešení pro sběr sedliny do Chytrých košů s čidly jsem začala řešit ještě před tím, než jsem do Nizozemska odjela. Myšlenku nám pomáhala dotáhnout společnost PwC. Naše Chytré koše jsou tedy na českém trhu a myslím i jinde v Evropě naprosto exkluzivní. Mají senzory, které monitorují jak vlastnosti lógru, tak zaplněnost koše.

Od prvního října jste chystali spustit pilotní sběr sedliny, podařilo se to?

Nakonec jsme to stihli o něco později, zhruba v polovině měsíce. Současně jsme spouštěli e-shop s takzvanými growkity, což jsou sady na pěstování hlívy ústřičné. Takže se toho sešlo více. Aktuálně službu testujeme u deseti organizací a vždy po týdnu přidáváme další. V plánu je vyzkoušet si to zhruba u patnáctky klientů. Sedlinu teď svážíme například z Komerční banky na Václavském náměstí nebo z kavárny Zrno Zrnko. Chytré koše máme i na magistrátu. Samotná instalace je jednoduchá. Koš jen usadíme a následně zadáme do systému číslo nádoby a lokalitu.

Jak funguje kurýr, který sedlinu sváží na speciálním „cargo“ kole? Plní se nádoby podle vašich očekávání?

Kurýr funguje bezvadně, dříve byl přímo řidičem Rohlíku, takže vše zvládá na jedničku. Pokud sbíráme sedlinu z kavárny, tak tam se koše samozřejmě plní rychle. Na magistrátu si to pořád ještě sedá. Ukazuje se, že nestačí sbírat sedlinu z jednoho patra, ale třeba ze tří, aby to dávalo smysl. Pracuji na tom, aby o tom lidé v rámci celé budovy věděli a začali sběrné místo více využívat.

Jana Šrámková (32 let)

Je zakladatelkou startupu reKáva. Před založením reKávy působila přes tři roky v neziskových organizacích a pracovala na evropských projektech zaměřených na sociální sféru. Vystudovala sociálně-ekonomickou demografii na Fakultě informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pochází z Chomutova. Ve volném čase se věnuje józe a lyžování.

Od ledna se službu chystáte zpoplatnit. Jak bude nastavená cenová hladina?

Ano, na seznamu je už hodně zájemců. Oslovil nás třeba řetězec Costa Coffee, jednat budeme také s Tchibem. Jsou to velcí hráči, ale nemají kapacity a čas to řešit. Mnohdy ani nevědí, kam sedlinu vyhodit, takže ji dávají do směsi. Třeba Costa Coffee dává lidem na vyžádání do papírových tašek kávovou sedlinu, když chtějí výživu pro domácí květiny. Ale rozhodně nemají tuto možnost ve všech kavárnách a nedělají to celý den. Ale je dobré, že už jsou zvyklí ji oddělovat od ostatního bioodpadu, takže se pro ně s našimi koši moc nezmění.

Jak často sedlinu sbíráte? Funguje sběr ekonomicky?

Jezdíme v pondělí, ve středu a v pátek, postupně se ale bude více plánovat podle toho, jak se budou nádoby plnit. Navíc sedlina může v koších stát maximálně tři dny. Naopak pokud je svoz potřeba dříve, protože je koš plný, dozvíme se to díky zabudovanému senzoru. Každopádně byznysově má pro nás smysl sbírat jen z míst, kde mají sedliny dostatek. Proto je dobré mít třeba měsíční zkušební provoz. U velkých korporátů, kde mají zasedací místnosti a schází se tam více lidí, bych strach neměla. Kdo má méně, může si pořídit jen growkit. Z něj je samozřejmě časem nějaký odpad, ale ten se zase dá dát třeba do kompostéru. Je také skvělé, že v Praze je hodně komunitních kompostérů. Spousta lidí biopopelnice nepokládá za nejlepší využití. Teď zažívají boom, protože jsou zdarma. Často ale bývají přeplněné a není vždy jasné, jak se s jejich obsahem nakládá.