Stát si sotva vzpomene, že botanické zahrady existují

Petr Šíla chce více zviditelnit botanické zahrady. Dnes se na ně často zapomíná, domnívá se šéf zahrady v Teplicích, a to jak v souvisejících zákonech, tak třeba v koncepci na ochranu životního prostředí či při opatřeních proti covidu.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jak to nyní je za covidu s botanickou zahradou, jste zavření?

Jsme zavření, stát zjistil, že botanické zahrady existují, až když vydával poslední nařízení, tam jsme byli explicitně zmíněni. Během jarní vlny trvalo skoro měsíc, než do usnesení někdo dopsal, co přesně se týká botanických zahrad. My jsme zodpovědně zavřeli, chovali jsme se po konzultacích s hygienou jako muzea či zoologické zahrady. Ale některé zahrady měly otevřeno, dokud nebyly explicitně zmíněny. Naposledy jsme měli otevřeno asi čtrnáct dní před Vánocemi. Ale i když jsme měli více jak čtvrt roku zavřeno, tak roční návštěvnost byla zhruba stejná jako v předchozích letech, dvacet sedm tisíc lidí.

 

Říkáte, že stát na botanické zahrady zapomněl. Jste ale dost slyšet?

Funguje Unie botanických zahrad, to je platforma sdružující dobrovolně botanické zahrady a arboreta. Je to zatím nevyužitý potenciál, může se stát silným lobbistickým hráčem, hlavně v této době. Například když ministerstvo životního prostředí vydalo návrh státní politiky životního prostředí do roku 2050, tak tam o botanických zahradách není ani zmínka. Na rozdíl od zoologických zahrad, kterým se věnuje aspoň jeden odstavec. I botanické zahrady přitom chrání ohrožené druhy – rostlin. Je to problém, že pak nemůžeme ani využít žádný grant ministerstva životního prostředí.

 

Botanické zahrady zřizují města. Máte nárok na příspěvky i nadále, když jste zavřeni?

Jsme hrazeni z příspěvků měst, i ty velké zahrady jako pražská. Většina zahrad ale vybírá i vstupné a na tom má založenou cenovou politiku. Nám město platí osmdesát procent provozních nákladů, zbytek si musíme vydělat sami. Což je splnitelné, ale některé zahrady to mohou mít i půl na půl. A stát nás nijak nekompenzuje. Obrovské náklady jdou přitom na platy zaměstnanců včetně odvodů.

 

 

A provoz běží dál, o květiny se někdo starat musí?

Práce je stejně, jen se změnilo její zaměření, cíle i náplň. V expozičních sklenících, kam běžně chodí návštěvníci, využíváme, že je zavřeno. Dělají se práce, kdy se nemusí brát ohledy na návštěvníky, například se různě prořezává.

 

Unie botanických zahrad nedávno vytvořila petici na podporu ohrožených rostlin. Jaký je důvod?

Není k tomu žádný obecný zákon a vždy záleží, jak vnímá ředitel nebo zřizovatel, na co se má zahrada orientovat. Je to o tom, kdo zahradu vede. Města koncept většinou svěřují řediteli, což je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu je třeba dát těmto věcem nějaké mantinely. V oboru se nějak ví, kdo se na co specializuje, každá zahrada je jiná.

 

Existuje vůbec nějaký seznam ohrožených rostlin?

Botanické zahrady by měly vést evidenci sbírek, aby věděly, co se v kterém fondu nachází. Je to ožehavé téma, někdo chce evidovat „jako na úřadě“, někomu je to jedno, hlavně že tam květina roste. Proto by měl být zákon, který například říká, jak evidovat. Je třeba určité záruky státu, že když něco ohroženého chráníte a zřizovatelé do toho dávají velké peníze, není možné zahradu jen tak zrušit. Takový zákon ale teprve po deseti letech diskusí míří do parlamentu.

 

Dá se říci, jaký je u vás v zahradě podíl zmíněných ohrožených rostlin?

Každá zahrada má nějaké prioritní sbírky, i my nějaké máme, například áronovité rostliny (rostliny rostoucí hlavně v tropech – pozn. edit.). Některé sbírky si uchováváme i v jiných zahradách, kdyby je napadli škůdci. Například společně s Botanickou zahradou hl. m. Prahy uchováváme vědecky cenné sbírky sukulentních rostlin z Madagaskaru a zázvorotvarých z Asie. Ohrožených rostlin máme desítky, ale celkem máme cca čtrnáct až šestnáct tisíc druhů.

 

Zaujalo mě, jak se mění role botanických zahrad v průběhu času. Nejdříve se soustředily na léčivé rostliny, pak na nové květiny od objevitelů a cestovatelů a dnes by měl být hlavní smysl podporovat a zachovat rozmanitost, biodiverzitu…

To je jedna věc a druhá je, že je zapotřebí posilovat vztah návštěvníků k zodpovědnému přístupu k životu. Příroda je obrovské téma a takové instituce mohou poskytnout bohaté zážitky a přinést zajímavé podněty. Společnost se změní, vnímání bude odlišné. Instituce jako my mají možnost utvářet veřejné mínění, ale třeba i městský prostor, záleží, jak se to uchopí. V letošním roce utváříme pro město koncept výzdoby kruhových objezdů, dále bychom rádi také přispěli s širším konceptem městské zeleně.

 

 

Jak probíhá v botanické zahradě obměna rostlin?

Jsou dva způsoby, buď si objednáváte semena z e-shopů po celém světě. Anebo jsou mezinárodní úmluvy, a když jsme členy, tak všechny zahrady po celém světě vydávají jednou za rok tak zvaný index seminum. To je nabídka semen, a ta se mohou poslat jakékoli zahradě, která si je objedná. Zahradník či kurátor si vybere, co mu zapadá do koncepce, a přijde nám to zadarmo. I my budeme index vydávat. Když si někdo něco objedná, pošleme to v bublinkové obálce třeba do Austrálie. Výhodou je, že tak můžete sehnat zajímavé květiny, narazíte i na ohrožené druhy. Když někde něco vykvetlo a povedlo se sebrat semena, objednáte si jich třeba deset a tři se mohou chytit.

 

Máte s botanickou zahradou v Teplicích nějaké větší plány do dalších let?

Chceme vytvořit laboratoř na umělé množení rostlin, chceme se specializovat na něco neobvyklého během tří až pěti let. Jsme jediná botanická zahrada v ústeckém kraji. Navíc nedaleko, v Ústí nad Labem, máme Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, takže bychom rádi spolupracovali v oblasti výzkumu.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama