Bez prezentace veřejnosti postrádá archeologie smysl, říká muž, kterému v kanceláři „spí“ anděl

Snaží se zachránit střípky pražské historie, které by jinak zmizely bez dokumentace. Vojtěch Kašpar je archeolog a už třicet let jezdí po stavbách. „Jsme záchranka, která se nevěnuje záchraně pacientů, ale památek ukrytých v zemi,“ říká ředitel společnosti Archaia Praha z.ú. Řeč se stočí na objevené poklady, ale i na kamennou sochu, která v kanceláři leží na polštáři pod peřinou.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Sedíme mezi přepravkami s lidskými kostmi. Odkud jsou?

Pocházejí z podzimního archeologického výzkumu místa, kde vznikne Smíchov City v Praze 5. V ulici Na Knížecí jsme odkryli dva celé a jeden nekompletní hrob z první poloviny 10. století.

 

Jak jste poznali jejich stáří?

S datováním nám pomáhá keramika, v tomto případě nádobka s charakteristickou výzdobou a tvarem tohoto období. Jeden hrob rovněž obsahoval drobné barevné skleněné korálky, sloužící jako ozdoba.

 

Jsou tyto hroby něčím zajímavé?

Jsou typické pro raný středověk a počínající christianizaci, projevující se přechodem od žárového pohřbívání ke kostrovému. Těla ležela na zádech, byla orientována hlavou k západu, ruce složené na prsou nebo podél těla. Jde tedy o běžný křesťanský ritus existující dodnes.

 

Dá se z nálezu vyčíst či odhadnout cokoliv víc?

Vzhledem k prosté výbavě hrobů a místu nálezu jde nepochybně o venkovany. Jsme v období počátků utváření českého státu spojeného s vládou prvních přemyslovských knížat, a honosné výbavy z pohřebišť tohoto období z okolí Pražského hradu jsou skutečně jiným světem.

 

Jaké lokality byly v té době zajímavé mimo Pražský hrad a Vyšehrad?

Nesmírně zajímavý byl třeba Prosek, kde stál románský kostel sv. Václava minimálně z přelomu 11. a 12. století. Šlo o baziliku, výrazný nadstandard běžné vesnické církevní architektury, přisuzovanou zeměpanskému, tedy knížecímu založení s vazbou na našeho významného světce a postavenou na cestě ze Staré Boleslavi do Prahy.

 

 

Osobně se těšíte spíše na překopaný Smíchov, nebo na okraje Prahy?

Archeologie je plná překvapení a velmi málo stačí k radosti dětinského vědce. Často asistujeme u rekonstrukcí inženýrských sítí, kde je nám opětovně tvrzeno, že vše již bylo překopáno. Není to pravda, vždy nám pozůstatek historického terénu může odpovědět na dlouho hledané otázky. To je ostatně i případ smíchovských kostí. Byly objeveny na místě, kde geologicko-inženýrský průzkum předpokládal ohromnou jámu na popel a škváru z lokomotiv. Její hrana ale končila dva metry před dnešním chodníkem a přesně tam, půl metru pod chodníkem a metr od tramvajové zastávky, byly hroby nalezeny.

 

 

Jak vlastně ústav Archaia Praha vznikl?

Stavební boom, který do Prahy dorazil po revoluci v roce 1989, zastihl státní instituce v nedbalkách. Nebyly připravené přijmout během týdne padesát brigádníků na dvouměsíční archeologický výzkum, a pak je zase propustit. Starší kolegové, tehdy zaměstnanci státních institucí, proto založili v roce 1991 občanské sdružení Archaia, které v počátcích fungovalo jako servisní organizace pro tyto tradiční instituce. Já jsem přišel o rok později z Archeologického ústavu, tehdy ještě ČSAV. Požádali jsme tehdy o licenci na provádění záchranných archeologických výzkumů ministerstvo kultury a dostali jsme ji. Byla to první a nadlouho jediná nestátní archeologická organizace v celé východní Evropě.

 

Co umožňuje ta licence?

V Česku bez ní nesmíte provádět archeologické výzkumy. Díky licenci jsme mohli uzavřít dohodu s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR, která konkrétně upravuje provádění výzkumů. Postupem času jsme se kvůli chaotickým změnám našich zákonodárců v legislativě neziskového sektoru stali obecně prospěšnou společností a nyní jsme zapsaným ústavem.

 

Musí každý stavebník v Praze při výkopových pracích umožnit záchranný archeologický výzkum?

Prakticky každý stavebník má podle zákona o památkové péči dvě povinnosti. Jednou je oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd, dnes to jde udělat i jednoduše online přes web Archeologického ústavu AV ČR. Tyto informace se dostanou do informačního systému Archeologická mapa ČR, z něhož je zřejmé, kdo a kde staví. Stavebníka pak již kontaktují přímo archeologové z oprávněných organizací.

 

Takže si z mapy vyzobnete, co vás zajímá?

Cílem je prověřit všechno smysluplné, což je kapacitně nemožné, zejména v případě malých staveb, kterých jsou tisíce. Archeologové ale tíhnou k určitým regionům a obdobím. Archaia se třeba dlouhodobě zaměřuje na Pražskou památkovou rezervaci, Nové Město pražské a jihovýchod metropole.

 

A ta druhá povinnost?

Stavebník musí s některou z oprávněných organizací s licencí na provádění archeologických výzkumů uzavřít dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu. Součástí dohody je hlavně způsob financování, termíny dokončení, součinnost se stavbou a podobně.

 

Kdo to platí?

V případě právnických osob hradí náklady ten, kdo stavební aktivitu vyvolal. Zjednodušeně řečeno „kdo ničí, ten platí“. Fyzické osoby platí náklady pouze v případě, že prostory budou sloužit pro podnikání. Výzkumy rodinných domů, bazénů a garáží provádějí archeologické organizace ve své režii, ale pokud bude rodinný domek sloužit rovněž jako provozovna, platí náklady výzkumu stavebník.

 

Na kolik může výzkum v případě rodinného domu vyjít?

Řádově jde o jednotky či desítky tisíc korun. Pamatuji si však několik případů, kdy částka přesáhla několik set tisíc. Těchto případů je však velmi málo.

 

Co z nálezů v Praze byste sám vypíchnul?

Rád zmíním Sixtův dům u Staroměstského náměstí, kde jsme našli malou figurku Madonky s dítětem z tvrdé kosti. Má asi deset a půl centimetru a pochází zřejmě z rozsáhlejšího přenosného oltáře. Byla polychromovaná, barvená, pravděpodobně i zlacená, vyrobená někdy na konci 13. století na pomezí Francie a Německa. To je opravdu předmět pro Národní galerii. Dostala se na výstavu do Arcidiecézního muzea v Olomouci a cestovala i do Itálie. Někdy ale potěší, i když nic nenajdeme.

 

Jak to?

I když ve sledovaném výkopu nenajdeme ani střep, potěšit nás může jiné zjištění. Postačí zdokumentovat povrch geologického podloží v severní části Truhlářské ulice a zjistit, že leží téměř o tři metry níže než v její jižní části. Tuto hranu, dnes zcela setřenou městskou zástavbou, kopírovala historická komunikace. Podobná neokázalá zjištění jsou nezbytnými drobnými střípky poznání, z nichž postupně skládáme mozaiku dramatických proměn středověké Prahy.

 

I když zrovna v Truhlářské ulici sídlí redakce Reportéra, vybaví se mi spíš za rohem na náměstí Republiky přestavba bývalých kasáren na obchodní centrum Palladium, kde jste před lety objevili základy románských staveb. Daly se tam čekat?

Spíš jsme je tušili. Nestor stavebně-historických průzkumů Jan Muk kdysi dávno prolezl spoustu sklepů v Petrské čtvrti a tvrdil, že v některých z nich objevil románské části. Předpokládal tedy existenci románských domů i v oblastech za hradbami Starého Města. Žádné další revize to ale později nepotvrdily.

 

Takže až Palladium tohle změnilo?

Najednou jsme měli důkaz. Jeden ze tří objevených nejstarších kamenných domů je snad druhý největší v Praze. Jde spíše o románský palác s nádherným klenebním systémem a záchodovou věží. Takové věže jsou dochované v pražském historickém centru pouze dvě, a to románských domů již známe přes sedmdesát.

 

Co dnes o těch domech víte?

Majitele těchto tří konkrétních domů asi velké štěstí nepotkalo. Domy se dostaly do konfliktu se záměrem výstavby staroměstského opevnění ve 30. letech 13. století a musely tak být strženy. Shodou okolností jsme poblíž zbytků jednoho z nich našli i přenádherný zlatý pečetní prsten s hebrejským nápisem a krásnou druhotně vloženou starší gemou s bohyní Viktorií, pocházející zřejmě z 5. či 6. století odněkud z Byzance. Obyvatelé těchto domů nepochybně patřili k nejbohatší skupině obyvatel města a šlo o obchodníky či kupce.

 

Jaké zajímavé stavby v Praze jste ještě odhalili?

Naprostým unikátem je nedávný nález rotundy sv. Václava na Malé Straně v objektu Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí. Objevila ji kolegyně Jarmila Čiháková, která se Malé Straně věnuje celý život. O její existenci jsme věděli, ale převažoval názor, že byla zlikvidována v průběhu výstavby barokního jezuitského profesního domu a kostela. Objevila ji v průběhu rekonstrukce objektu. Pod rotundou byly odkryty pozůstatky zřejmě nestaršího pražského křesťanského kostela, který byl postaven na spáleništi ještě starší dřevěné stavby z konce 8. století. Šipky z luků a doklady intenzivního požáru naznačují, že se o objekt bojovalo. Rotunda, spojená s legendárním zázrakem, který se uskutečnil při přesunu těla zavražděného knížete Václava na Pražský hrad, je zrekonstruována a přístupná veřejnosti. Bez prezentace a popularizace veřejnosti totiž archeologie postrádá smyslu a stává se kabinetní vědou pro několik zapálených nadšenců. Veřejnost musí být o výsledcích archeologických výzkumů informována. Většina exponátů bohužel skončí v depozitářích uložená v banánových bednách, jako je vidíte všude kolem mě, bez toho, aby mohly hovořit o minulosti.

 

A ta socha anděla, co tu leží na polštáři pod peřinou? To má účel, nebo je to legrace?

To je barokní amoretek, andílek, který zdobil zahradu některého z rozsáhlých paláců v Hybernské ulici, které ustoupily v roce 1845 výstavbě dnešního Masarykova nádraží. Zde proběhla v nedávné době první etapa rozsáhlého archeologického výzkumu, který byl vyvolán revitalizací tohoto nádraží a výstavbou okolního administrativního komplexu. V peřinkách je uložen proto, abychom mu zbytečně při manipulaci s okolními předměty neublížili. Ostatně, okolí Masarykova nádraží představuje v příštích letech pro nás archeology velkou výzvu. Rozsáhlé stavební aktivity budou probíhat v místě, kde se pod kolejištěm nachází kus středověkého Nového Města pražského a napříč kolejištěm probíhají gotické i barokní městské hradby.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama