Nejsme zubní uklízečky, dentální hygiena je hlavně prevence

Je nepsaným pravidlem, že většina lidí v létě zanedbává čištění zubů a na podzim se to pokouší dohnat. S prevencí a dočištěním chrupu i dásní dokáže většině lidí pomoci stále populárnější dentální hygiena. „Čištění tím nenahradíte, ale pomůžete tím jak svému tělu, tak peněžence,“ říká dentální hygienistka Lenka Novotná z pražské ordinace DéHá hygiena. Zároveň vyzdvihuje vysokou úroveň českých zubařů.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Na úvod se zeptám úplně jednoduše. Proč bych měl vlastně chodit na dentální hygienu?

Jestli chcete mít zdravé zuby a dásně po celý život, je to skvělá prevence. Navíc vás to naučí, jak o chrup správně pečovat a čistit jej. Což ve finále pomůže i vaší peněžence, protože nebudete muset platit v průběhu života za drahá stomatologická ošetření a zákroky.

 

Jak často by měl člověk na hygienu docházet?

To záleží na úrovni ústní hygieny, stavu zubů, dásní, ale třeba i na věku. A kromě řečeného to záleží i na tom, jestli v ústech řešíte akutní či chronický problém, nebo zda chodíte na pravidelnou prevenci.

 

 

 

A co když k vám přijdu úplně poprvé?

Jestli přijdete na dentální hygienu poprvé a nejste důslední ve svém čištění, bude nutné přijít i třeba několikrát během pár týdnů. Je důležité udržet vaši motivaci k čištění, zkontrolovat, jak si vedete s domácí péčí, a my vám zuby postupně dočistíme od zubního kamene. Při zánětu se toto čištění neprovádí snadno. Ale vám i vašim zubům to pomůže.

 

A pokud si čistím zuby pravidelně a správně?

U běžných pacientů je doporučená pravidelná návštěva zhruba dvakrát ročně. Pokud ale někdo z mých pacientů trpí například parodontitidou nebo nosí rovnátka, provádíme kontrolu a dočišťování častěji. Zhruba třikrát až čtyřikrát ročně.

 

Jak dlouho zhruba dentální hygiena trvá a dokáže nahradit klasické čištění zubů?

To rozhodně nedokáže! Jak už jsem říkala, jedná se především o prevenci. Co se týče času, dentální hygiena trvá hodinku až dvě. První návštěva je o vstupním vyšetření zubů a dásní, zhodnocení stavu a úrovně hygieny a výběru pomůcek, nácviku techniky čištění zubů, výběru mezizubních pomůcek.

 

A co se děje potom?

Dál provádíme profesionální čištění – odstranění plaku, zubního kamene, pigmentací a tak dál. Čištění zubů samotné je o redukci zubního mikrobiálního povlaku, tudíž pokud chceme mít hygienu pod kontrolou, musíme si zuby čistit především doma, hygienistka vám dává zpětnou vazbu o vašem čištění, zuby dočišťuje, ale není dentální uklízečkou.

 

Prevence od prvního zubu

Doporučuje se dentální hygiena i u dětí?

Ano, dětem čistíme zuby i mezizubní prostory stejně jako dospělým. Na věku nesejde, záleží na spolupráci dítěte s rodičem v dočišťování, protože dětské kazy vznikají velice rychle. Od prvního zubu by u dítěte měla probíhat kontrola zubů a čištění buď u zubního lékaře, nebo dentální hygienistky.

 

Vážně už tak brzy?

Jistě. Klasický model je takový, že dítě navštěvuje stomatologa svých rodičů, kdy již těhotná maminka dostává informace o péči o dutinu ústní svého dítěte. Dítě by pak mělo navštívit stomatologa s rodičem s prvním zubem a poté chodí na pravidelné preventivní prohlídky, kde si postupně zvyká na prostředí a lékaře, buduje si s ním vztah, rodiče dostávají instrukce týkající se správného dočišťování nebo stravovacích návyků.

 

Co když rodiče takhle důslední nejsou?

Pokud rodiče nechodí s dítětem na prevence nebo nedostali tuto informaci od svého zubního lékaře, pak je potřeba navštívit hygienistku, která vám tuto péči také poskytne. Podle stavu hygieny pak navštěvují děti dentální hygienistku od zhruba čtyř let. Je to velice individuální, na doporučení od zubaře.

 

Má to smysl, i když mají děti ještě mléčný chrup?

Určitě ano. Zachovat mléčné zuby zdravé po celou dobu, než samy vypadnou, je důležité. Proto základem je opravdu správná péče především rodičů. Dítě si kolikrát neumí vyčistit důkladně zuby ani ve třinácti letech.

 

Proč je důležité tak dbát o mléčné zuby?

Zachovat dočasné zuby v ústech je důležité z mnoha faktorů. Snažíme se je v ústech udržet celou dobu, proto se i zkažené zuby, pokud je to možné, opravují, nikoli trhají. Pod mléčným chrupem jsou v čelisti uloženy zárodky stálých zubů, u kterých probíhá fáze vývoje, a pokud u dítěte vznikne infekce z důvodu zubního kazu, je možnost infekce i zárodku stálého zubu. Stálý zub pak může mít různá poškození tvaru, velikosti, poruchu skloviny, záleží, ve které fázi vývoje došlo k jeho poškození.

 

Jaké nejčastější komplikace můžou v takovém případě nastat u dětí?

U dětí často nacházíme kazy v kousacích ploškách nebo v mezizubních prostorech, nejčastěji mezi dočasnými stoličkami. K výměně těchto zubů dochází mezi jedenáctým až dvanáctým rokem, a pokud dojde k předčasné ztrátě zubu, může pak dojít k různým ortodontickým vadám skusu. Pokud dítě nemá zuby v dutině ústní, může mít také problémy s řečí.

 

Mimochodem, proplácí dentální hygienu pojišťovna?

Dentální hygiena není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a hradí si ji pacienti sami. Standardně stojí jedna návštěva něco mezi patnácti sty až dvěma tisíci korunami. Zároveň ale v současné době mají některé pojišťovny v rámci svých benefitních programů příspěvky na dentální hygienu.

 

Co to konkrétně znamená?

Některé pojišťovny vám čas od času kus částky uhradí. Snadnými počty ale zjistíte, že investované prostředky se vám v průběhu let vrátí, protože nebudete muset platit korunky, zubní výplň a další věci. Kouzlo prevence tkví v tom, že prodlouží životnost vašim zubům klidně o desítky let.

 

Proč je u nás proplácena jen částečně? Změní se to v budoucnu?

Jelikož se změnil systém prevencí u zubních lékařů ke kapitačním platbám a hrazena je už jen jedna prevence v roce u zubního lékaře, nemám pocit, že by pojišťovny a celý systém zdravotnictví směřovaly k primární prevenci. Je to spíš o zodpovědnosti každého z nás, a pokud chceme mít zdravé zuby, musíme se o prevenci postarat sami.

 

V menších městech zubaři chybí

Je u nás zubní péče dostupná pro všechny? Nebo s tím mají chudší vrstvy obyvatel problém?

Obecně je problém spíš v dostupnosti zubních lékařů v menších městech a některých okresech. Ale celková situace se postupně zlepšuje. Problémy nemáme jen my v Česku, podobné je to i v západní Evropě, třeba ve Francii. Pochopitelně to znamená, že pak mnoho lidí například v pohraničí musí za zubařem dojíždět klidně hodinu nebo dvě.

 

A co se týče cenové náročnosti?

To záleží. Ti z dentistů, kteří dbají na kvalitu provedeného zákroku, potřebují na pacienta víc času, výkony jsou tudíž i dražší a tuto částku jim většinou není pojišťovna schopna uhradit. Proto je většina zubních ošetření hrazena přímo pacientem a pojišťovna platí jen část, jako například prevence, anestezie, rentgenové snímky. Pro některé lidi to je pak z finančního pohledu pochopitelně problém.

 

Existuje pro tenhle rozpor nějaké řešení?

Pokud nechceme slevit z kvality poskytované péče, tak se obávám, že ne.

 

Nejvíc plno mají dentální hygienisté na podzim. Jak je to možné?

Lidé přes léto cestují, užívají dovolených a často u nich upadá motivace k čištění zubů. Počátkem září se vrací opět ke školním povinnostem, děti chodí do kroužků, a proto i lékařské prohlídky bývají na programu.

 

Platí tedy obecně, že v létě lidi pečují o svůj chrup méně?

Asi ano. Myslím, že každá dentální hygienistka se mnou bude souhlasit, když řeknu, že nejčastější výmluvou je dovolená, zapomenuté pomůcky, chata s nevyhovujícími podmínkami... Volno, ztráta režimu, úpadek motivace a těžký návrat „do normálního života“.

 

 

Máte k dispozici i nějaká čísla, kolik Čechů využívá dentální hygienu?

Přesná čísla bohužel nemám. Ale podle loňského průzkumu jedné agentury dvě třetiny Čechů dentální hygienu zanedbávají. To znamená, že v posledních dvanácti měsících alespoň jedenkrát navštívila dentální hygienistku jen necelá třetina respondentů. Zájem o hygienu roste s úrovní vzdělání a klesá s věkem.

 

A jak je to přímo ve vaší ordinaci?

Jedenáct procent naší klientely tvoří děti do osmnácti let. Zhruba čtvrtinu pak lidé od osmnácti do třiceti. A největší podíl, konkrétně pětatřicet procent, zaujímá věková skupina mezi třiceti až čtyřiceti. No a zbytek jsou klienti do zhruba šedesáti let.

 

V Česku máme skvělé zubaře

Jak je na tom Česko s péčí o zuby ve srovnání se zahraničím? Třeba našimi sousedy?

V ČR máme skvělou úroveň vzdělání a tím pádem i zubní lékaře na vysoké úrovni poskytované péče. Podle mého názoru je stomatologická péče spíše na záchovné úrovni ošetření. To stejné platí třeba i o Německu nebo Itálii, kde většinou také narazíte na kvalitní stomatology.

 

Co si představit pod pojmem záchovná péče?

Je to snaha o zuby bojovat, zachraňovat je, a to i ve spolupráci s dentálními hygienistkami. Pokud mají pacienti parodontitidu a zuby se jim viklají, dá se to řešit zachováním zubů, nikoli jejich vytrháním, implantáty, můstky a korunkami. Bohužel v některých zemích tento trend panuje, vidím to často na odborných zahraničních stránkách, kde se prezentují tím, že lékař udělá v ústech pacientovi můstky nebo korunky v celém rozsahu zubů bez ohledu na to, zda jsou zuby zdravé, či nikoli. Jen vyhoví pacientovi, který přijde s přáním rovných a bílých zubů. U nás by se tento problém řešil například rovnátky, bělením zubů a pak estetickým řešením. Ohledně péče hygienistek žádné srovnání nemám. V Německu například ani neexistují školy pro dentální hygienistky a práci vykonávají sestry.

 

A pokud se budeme bavit o západní Evropě?

Máme několik klientů, kteří žijí v zahraničí a rádi si zajedou na ošetření do ČR. Faktorem je určitě cena v kombinaci s kvalitou ošetření. Na jednom zahraničním kurzu, který jsem absolvovala, byl dokonce přednášející hygienista velmi překvapen, jak moc jsme v ČR vzdělání. Mimochodem, v Británii, podle níž jsme po válce budovali náš zdravotnický systém, stojí půlhodinová dentální hygiena podobně jako u nás hodinové ošetření.

 

Které země v případě zubní vynikají a které naopak zaostávají?

Exaktní data pro to nemám, ale určitě je cítit rozdíl v doporučovaných pomůckách pro mezizubní hygienu. V USA je stále populární zubní nit, která není v čištění mezizubních prostor tolik efektivní jako mezizubní kartáčky. Za mě je výběr správných mezizubních kartáčků alfou omegou celého čištění zubů. Pacienti, kteří mají správně zvolené kartáčky, nemají mezizubní kazy, dásně jim nekrvácejí a není zde riziko vzniku parodontitidy.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement