Jak se dodává energie lékařům

V normálních časech by byl Jan Lukačevič cele ponořen v magnetosféře Země, respektive v její analýze. Je totiž doktorand kosmické fyziky. Studuje na „matfyzu“, pracuje na Akademii věd, k tomu se teď – což je obrovský úspěch – dostal do poradního sboru šéfa NATO. Jenže ony nejsou normální časy: rok 2020 byl hlavně ve znamení covidu. Jan Lukačevič nechtěl sedět s rukama v klíně. Ale že nakonec bude posílat jídlo zdravotníkům v desítkách nemocnic po celé republice, to netušil.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Vaše iniciativa se jmenuje „Energii lékařům“. O co vlastně jde?

Hlavní rovina je, že se snažíme pomáhat lékařům pomocí potravin, protože často nejsou v situaci, kdy by se mohli civilizovaně najíst. Třeba proto, že mají dlouhé směny. Nebo musejí nosit ochranné obleky. Anebo jim zavřeli nemocniční kantýnu kvůli koronavirovým opatřením. A tak jsem se rozhodl, že jim budu dávat jídlo, ideálně zdravé a rychle zkonzumovatelné.

Pak začaly přibývat další roviny, například že by bylo fajn, kdyby to byly české potraviny od malých a středních firem, abychom vraceli i něco nazpět. A nakonec lékařům vyjadřujeme podporu nejen jídlem samotným, ale třeba i přiloženými dopisy. Čerstvě jsme se spojili i se skauty, ti pro nás budou psát vlastní dopisy a my je budeme přidávat do balíků.

 

Začali jste už na jaře, během první vlny covidu. Co vás vůbec na myšlenku rozesílání jídla do nemocnic přivedlo?

Chtěl jsem nějak pomoci. Obepsal jsem hromadu kamarádů doktorů a zjistil jsem, že je to totální chaos. Díky tomu, že jsou z různých nemocnic po republice, mi to přišlo jako docela relevantní vzorek pro jakýsi první výkop. V návaznosti na to jsem se snažil tu představu nějak ověřit, takže jsem si volal s lidmi z České lékařské komory a začal jsem komunikovat s lidmi z ministerstva zdravotnictví. Výsledkem bylo zjištění, že situace opravdu není dobrá a že by byli rádi, kdyby jim někdo něco takového (energetické balíčky, pozn. red.) dodal.

Takže jsme se to snažili co nejrychleji zprovoznit. V neděli večer jsem měl první nápad, ve čtvrtek večer jsme měli všechno nachystané a spouštěli web. V sobotu ráno jsme měli první dva miliony od dárců. V pondělí večer už jsme posílali první balíčky. Takže to reálně trvalo osm dní od začátku do prvních balíčků v nemocnicích.

 

To muselo být šité hodně horkou jehlou.

My jsme si dělali legraci, že jsme další startup z garáže, protože náš úplně první sklad byla garáž na Praze 7. Množství balíčků rychle rostlo, v prvním kole jich bylo přibližně 3 500 a v tom dalším už pět a půl tisíce, takže jsme se během třetího kola dostali do stavu, že jsme to neměli kam dávat. Všechny balíčky jsme dělali venku a do skladu je jen schovávali, abychom ho mohli zavřít a zamknout. Ale reálně jsme to všechno dělali na placu před garáží.

 

Na jaře jste končili s rozvážením do přibližně sedmdesáti nemocnic. Zvedá se teď zájem o vaši pomoc?

Zvedá. A to jak v rovině počtu nemocnic, tak v počtu balíčků, které zdravotníci chtějí. Tento týden jsme poslali přes deset tisíc balíčků, na jaře bylo úplné maximum sedm tisíc dvě stě. Všeho je víc, jak zdravotníků, kteří mají zájem, tak i nemocnic. Evidentně nejsme za vrcholem a asi nějakou dobu ještě bude třeba pomáhat.

 

Jarní nebývalá vlna solidarity se s létem vytratila. Pozorujete v tomto ohledu v posledních týdnech nějaké zlepšení?

Není toho tak moc jako na jaře, ale rozjíždí se to. Rozhodně už to není tak, že bychom v tom byli sami, tak jako když jsme to na podzim znovu rozjížděli.

 

 

V současné době atakuje sbírka na potraviny přibližně 5,7 milionu korun od dárců. Máte propočet, jak dlouho může iniciativa fungovat v případě dosažení cílových 6 milionů?

Snažíme se fungovat tak, abychom minimálně do konce roku běželi. S tím, že pracovní verze počítá minimálně i se začátkem ledna. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, snažíme se opírat o data, budeme komunikovat s nemocnicemi, abychom dodávali opravdu tam, kde je potřeba. S ohledem na toto také plánujeme i rozpočet, který se každé dva týdny přepočítává. Princip je mít plán, kolik nakoupit, aby to bylo zodpovědné a aby se s penězi nemrhalo a zároveň neškudlilo, tedy aby nezbyly peníze, které nenajdou správné využití. To se nemůže stát, ať už proto, že by to zdravotníkům nepomohlo, tak i samotná sbírka má dost striktní pravidla. My peníze nemůžeme vyčerpat na nic jiného než na to jídlo.

 

Na jaře jste kvůli Energii lékařům musel omezit běžné aktivity. Jak jste na tom teď, během druhé vlny?

Je to nesrovnatelné, na jaře u rozjezdu a během prvního nadšení jsem dělal první tři týdny jen Energii lékařům. V práci na mě byli hrozně hodní a dovolili mi to, pokud pracovní povinnosti v nějakém termínu doženu. Zároveň vnímají pozitivně, že jsem se do něčeho takového pustil.

Já jsem se na tom ale dost oddělal, ve skladu jsem si přetížil ramena, která jsem si pak dodělal pádem z kola, když jsem jel do skladu. Pak jsem léčil dva měsíce záněty v rameni a nemohl jsem nic nosit. To byl dostatečně tvrdý políček na to, abych se tomuhle snažil vyhnout a nesnažil si věci nechat utéct a pak pracně nežongloval se všemi povinnostmi.

Takže teď jsem to nastavil tak, abych každý den jen zkontroloval situaci, vyřídil pár mailů a jeden den v týdnu tomu dal celý, když jsme ve skladu. To se docela daří a myslím, že to tak mají skoro všichni v týmu. Nikdo už nedělá tak moc a mohou se věnovat svému zaměstnání a svému životu, což si museli na jaře odpustit.

 

Young Leader v NATO

Do vašeho portfolia povinností čerstvě přibylo členství v poradní skupině NATO2030 Young Leaders, která bude radit samotnému šéfovi NATO. Jak jste se k tomu dostal?

Nominoval mě Aspen Institute Central Europe, což je velká organizace, která působí ve střední Evropě a snaží se kultivovat liberální demokracii. Zároveň mají vlastní leadership program. Na základě toho je oslovilo NATO, když začali dávat dohromady spolu s mnoha dalšími organizacemi po celém světě poradní sbor Young Leaders. Každá organizace mohla nominovat několik lidí, se kterými v NATO dělali výběrové řízení. No a vyšlo to na mě.

 

 

Jaké je složení tohoto nově vzniklého sboru?

Ten sbor je dost multidisciplinární. Jsou tam lidé, kteří se věnují vyloženě mezinárodním vztahům, přes experty na kyberbezpečnost až po lidi, co se věnují technologiím a vědě. Je to skupina přibližně z poloviny členských států, takže to není tak, že bychom reprezentovali svoje země, jsme tam primárně jako nezávislí experti.

 

Vaše pozice je, tuším, starat se o rozvoj vědy, výzkumu a školství.

Ano, do určité míry ano. Jde primárně o to, abychom jako aliance správně pracovali s takzvanými „emerging and disruptive technologies“. Tedy s nově vznikajícími technologiemi, které můžou být pro tak velké organizace, jako je NATO, trochu oříšek. Protože něco vznikne a než to doputuje až nahoru, tak už se často stane, že daná technologie zastará, případně se začne využívat v takové míře, že přestává být „konkurenční“ výhodou.

 

O vesmíru

Byl kosmický výzkum ovlivněn dopady koronaviru?

Pro kolegy, kteří se věnují vývoji přístrojů, je to teď o poznání složitější, protože se všechna činnost musí organizovat na dálku, což je hrozně složité. Pro mě a pro moji činnost to zas tak dramatické není. Momentálně pracuji z domova na laptopu na nějakých detekčních algoritmech, takže programuji a koukám do dat, což můžu dělat odkudkoli.

 

Koukal jsem na abstrakty některých vašich článků, chystáte se měřit rádiové vlny na Marsu?

Taky. Momentálně ale analyzuji vlny na okraji magnetosféry Země. Jde o takzvaný sluneční vítr a ten má nerovnoměrné rozložení teplot a hustot. Díky tomu mohou na okraji magnetosféry vznikat místa, kde se vygenerují vlny, které se šíří hlouběji směrem k Zemi. Abychom tyto vlny lépe chápali, sbíráme data z různých kosmických sond, například ze sond NASA Themis. Pochopitelně k těmto vlnám nedochází dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu, jsou rozprostřené v čase. Mým cílem je pomocí algoritmu, na kterém teď pracuji, ta data pročesat a vybrat jen relevantní úseky, kde ty vlny opravdu jsou.

 

Jaký přínos by lepší pochopení těch vln mohlo mít pro lidstvo?

Pochopitelně je potřeba připomenout, že se jedná o výzkum základní, tedy o skládání střípků informací o světě, ve kterém žijeme. Zdaleka ne vždy to má nějaké bezprostřední praktické důsledky, byť i ty časem z obdobných poznatků mohou vyplynout. Studium magnetosféry a elektromagnetických vln mimo jiné přispívá k ochraně naší civilizace, která je kriticky závislá na elektřině. Při velkých slunečních bouřích by mohlo dojít k výpadkům a poškození družic a elektrických sítí na Zemi.

 

Když jste zmínil NASA, nemůžu se nezeptat, jaký očekáváte vývoj směřování této instituce pod novým prezidentem USA? Obamova administrativa prosazovala spíše soukromé subjekty, kdežto Trump volil cestu zvyšování rozpočtu NASA a iniciaci nové armádní složky Space Force. Jaká bude politika příštího prezidenta Bidena?

To je hrozně těžké říct. Trump byl podle mě fanoušek, ale zase tomu nějak hlouběji nerozuměl a nebyl schopen vytvářet nějaké dlouhodobé koncepce.

Je to velká neznámá, co se dá čekat. NASA má v plánu některé poměrně velké mise, například misi k ledovým měsícům Jupiteru. Brzy se také čeká přistání vozítka Perseverance (na Marsu, pozn. red.), které by mělo být mimořádně atraktivní. V tomto ohledu se máme na co těšit. Než se administrativa vymění, bude to mít nějakou setrvačnost. Necháme se překvapit, jestli to bude k horšímu, nebo k lepšímu. Já bych skoro čekal, že to bude k lepšímu.

 

Takže očekáváte, že například program Artemis, tedy opětovné přistání na Měsíci, poběží dál?

Určitě poběží dál. Přijde mi velice nepravděpodobné, že by se něco takového mělo zastavit, protože je v tom nainvestováno hrozně moc peněz. Oni to zároveň mají jako jakousi strategii, jak podporovat domácí průmysl. Takže v tomto směru nemůžeme čekat nějaké velké otočky nebo kroky zpět.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama