Jak se dodává energie lékařům

21. prosince 2020

Na jaře Jan Lukačevič založil iniciativu Energii lékařům.

Tomáš Pacovský

V normálních časech by byl Jan Lukačevič cele ponořen v magnetosféře Země, respektive v její analýze. Je totiž doktorand kosmické fyziky. Studuje na „matfyzu“, pracuje na Akademii věd, k tomu se teď – což je obrovský úspěch – dostal do poradního sboru šéfa NATO. Jenže ony nejsou normální časy: rok 2020 byl hlavně ve znamení covidu. Jan Lukačevič nechtěl sedět s rukama v klíně. Ale že nakonec bude posílat jídlo zdravotníkům v desítkách nemocnic po celé republice, to netušil.

Vaše iniciativa se jmenuje „Energii lékařům“. O co vlastně jde?

Hlavní rovina je, že se snažíme pomáhat lékařům pomocí potravin, protože často nejsou v situaci, kdy by se mohli civilizovaně najíst. Třeba proto, že mají dlouhé směny. Nebo musejí nosit ochranné obleky. Anebo jim zavřeli nemocniční kantýnu kvůli koronavirovým opatřením. A tak jsem se rozhodl, že jim budu dávat jídlo, ideálně zdravé a rychle zkonzumovatelné.

Pak začaly přibývat další roviny, například že by bylo fajn, kdyby to byly české potraviny od malých a středních firem, abychom vraceli i něco nazpět. A nakonec lékařům vyjadřujeme podporu nejen jídlem samotným, ale třeba i přiloženými dopisy. Čerstvě jsme se spojili i se skauty, ti pro nás budou psát vlastní dopisy a my je budeme přidávat do balíků.

Začali jste už na jaře, během první vlny covidu. Co vás vůbec na myšlenku rozesílání jídla do nemocnic přivedlo?

Chtěl jsem nějak pomoci. Obepsal jsem hromadu kamarádů doktorů a zjistil jsem, že je to totální chaos. Díky tomu, že jsou z různých nemocnic po republice, mi to přišlo jako docela relevantní vzorek pro jakýsi první výkop. V návaznosti na to jsem se snažil tu představu nějak ověřit, takže jsem si volal s lidmi z České lékařské komory a začal jsem komunikovat s lidmi z ministerstva zdravotnictví. Výsledkem bylo zjištění, že situace opravdu není dobrá a že by byli rádi, kdyby jim někdo něco takového (energetické balíčky, pozn. red.) dodal.

Takže jsme se to snažili co nejrychleji zprovoznit. V neděli večer jsem měl první nápad, ve čtvrtek večer jsme měli všechno nachystané a spouštěli web. V sobotu ráno jsme měli první dva miliony od dárců. V pondělí večer už jsme posílali první balíčky. Takže to reálně trvalo osm dní od začátku do prvních balíčků v nemocnicích.

To muselo být šité hodně horkou jehlou.

My jsme si dělali legraci, že jsme další startup z garáže, protože náš úplně první sklad byla garáž na Praze 7. Množství balíčků rychle rostlo, v prvním kole jich bylo přibližně 3 500 a v tom dalším už pět a půl tisíce, takže jsme se během třetího kola dostali do stavu, že jsme to neměli kam dávat. Všechny balíčky jsme dělali venku a do skladu je jen schovávali, abychom ho mohli zavřít a zamknout. Ale reálně jsme to všechno dělali na placu před garáží.

Na jaře jste končili s rozvážením do přibližně sedmdesáti nemocnic. Zvedá se teď zájem o vaši pomoc?

Podpořte Reportér sdílením článku