Čapí mláďata se daří spočítat jen díky dobrovolníkům

Čápi mají za sebou rekordní sezonu. Vyvedli 1 567 mláďat, což je nejvíce za posledních osm let, kdy probíhá projekt Čapí hnízda. Při něm pomáhají ornitologům sčítat dobrovolníci. I jejich počet byl v loňském roce rekordní. „Data nám posílají rodiny s dětmi, které si návštěvu čapího hnízda vezmou jako cíl výletu, i senioři, kteří vidí na hnízdo z okna,“ popisuje projekt ornitoložka Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Čapí hnízda.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jak je možné dlouhodobě sledovat mláďata na více než 500 hnízdech v republice?

Jen s pomocí velkého množství dobrovolníků. Hnízdění sledujeme v rámci programu občanské vědy Čapí hnízda už od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku. Každý rok se nám zapojuje více a více lidí, kteří to ohromné množství hnízd kontrolují. Letos jich bylo už 1 008, o 233 více než loni. Podařilo se jim zaznamenat 1 567 mláďat na 571 hnízdech. Jen díky lidem, kteří nám hlásí svá pozorování, máme šanci získat takové množství dat. Sledovat detailně všechna hnízda v republice jinak není v silách zaměstnanců České společnosti ornitologické.

 

Kdo jsou vaši dobrovolníci? Musejí to být proškolení ornitologové?

Ne, nemusí, do programu se může zapojit kdokoli. Lidé nám mohou poslat jediné pozorování za rok, i soustavně sledovat určité hnízdo. Mohou třeba zmapovat okolí v době své dovolené. Jsme vděční za jakékoli pozorování. Zapojit se může opravdu kdokoli, data nám posílají rodiny s dětmi, které si návštěvu čapího hnízda vezmou jako cíl výletu, i senioři, kteří vidí na hnízdo z okna. A dokonce i lidé, kteří se k hnízdům osobně nedostanou, a to díky webkamerám. I tak se můžeme dozvědět, když se na hnízdech něco děje.

 

Takže vidím na výletě hnízdo, spočítám mláďata a napíšu vám?

Vlastně ano. Jen se musíte ještě zaregistrovat na stránkách našeho projektu www.birdlife.cz/capi. To proto, abychom vás mohli zpětně kontaktovat, kdybychom měli informaci, že se na hnízdě něco děje. Někdy například potřebujeme potvrdit, že jsou mláďata v pořádku. Nebo když například dostaneme zprávu, že se jeden z páru ztratil, požádáme dotyčné, zda mají možnost hnízdo v následujících 24 hodinách kontrolovat, abychom věděli, co se děje.

 

 

Čápům se u nás daří

Napočítali jste 1 567 mláďat, která v pořádku opustila hnízdo. Dá se tedy říct, že se u nás čápům daří?

Je to opravdu zajímavý nárůst, nejvyšší za trvání projektu, tedy za posledních osm let. A ano, čápům se u nás daří, i když ta čísla nemůžeme brát absolutně. Loňský rok byl sice velmi dobrý, ale některé jiné zase byly hodně špatné. V roce 2020 přišly bouřky a nevlídné počasí v kritickém období pro vyvádění mláďat a hodně jich nepřežilo. Nyní měli čápi štěstí. Bouřky sice také přišly, ale až v době, kdy byla mláďata velká a byla schopna tuto nepřízeň ustát.

 

Člověk v tom tedy nemá prsty? V dobrém, ani špatném?

Částečně má. Když se podíváme, jak jsou u nás hnízda rozmístěná, porovnáme například kraje Moravskoslezský a Jihočeský, kde je obsazených hnízd nejvíce, vidíme velké rozdíly. Zatímco v Moravskoslezském kraji počet hnízd v průběhu sledování roste, na jihu Čech naopak mírně ubývají, což potvrzují i lidé, kteří se zde věnují čápům desítky let. Dochází tam totiž k intenzifikaci zemědělství a homogenizaci krajiny, která tak přestává být pro čápy vhodná.

 

Kde tedy u nás čápy můžeme vidět?

Čápi potřebují pestrou krajinu s dostatkem potravy, kterou jsou především žáby nebo hraboši. Potřebují mokřady, v suché krajině, například ve Středních Čechách, tak potravu nenajdou. Takže hledat je můžete ve vlhkém prostředí, často na severní a jižní Moravě, hodně čapích hnízd je v oblasti Vysočiny, která je vyšší a tím pádem i vlhčí. Relativně často se s nimi setkáváme v Jihočeském kraji, který je typickou rybníkářskou oblastí. Ale právě zvyšování rybích osádek a intenzifikace chovu ryb můžou být i jednou z příčin dlouhodobého poklesu počtu hnízd.

 

Proč čápům vadí vysazování kaprů?

Vadí, když je jich příliš moc – a nejen čápům. Když je v rybníku hodně kaprů, kteří vyžerou veškerou hmyzí potravu, odrazí se to i na počtu žab. Představte si rybník, který má na obvodu mělčí vody, v nichž se rozmnožují obojživelníci. Musejí do vody naklást vajíčka, ze kterých se pak vyvíjejí pulci, a z nich pak žáby jako potrava pro čápy. Pokud je ale takový rybník přerybněný a kapři postupně toto pobřežní pásmo, včetně pulců, vyžerou, nemají pak šanci ani žáby, ani čápi.

 

Dostatek potravy

Hnízdí u nás čápi v přírodních, nebo umělých hnízdech?

V obou. Máme hodně hnízdních podložek, hodně z nich je obsazených, ale spousta z nich je také volná. Lidé často investují do stavby podložky s tím, že čápy přitáhnou do své blízkosti a pomůžou jim, ale pokud nemají v okolí dostatek potravy, čápi hnízdo neobsadí. Obecně je u nás pro čápy limitující spíše potravní nabídka než nedostatek míst k hnízdění. To si najdou vždy. Když se podíváme třeba na oblast jižní Moravy, můžete dost často vidět i hnízda na stožárech vysokého napětí. A těch je v naší krajině opravdu nespočet. I když je pro ně tato možnost nebezpečná a pro energetiky znamená komplikaci, je to stále reálná možnost.

 

Co se stane, když si čáp postaví hnízdo na komínu, který chci používat, nebo na zmíněném sloupu vysokého napětí?

To je pak problém a každoročně se řeší několik takových případů. Čápi patří mezi zvláště chráněné druhy, takže ani energetici nemohou jejich hnízda jen tak shodit. Je potřeba zažádat o výjimku ze zákona, a teprve na jejím základě je pak možné hnízdo odstranit. Pokud se jedná o stožár nebo třeba starý komín, který se bourá a čápi tam už tradičně hnízdí, je často podmínkou povolení výstavba náhradní podložky. Tím zůstane možnost hnízdění zachována. V případě hnízd na komínech rodinných domů stát většinou náhradu nepožaduje, ale pokud je to možné, musí se počkat, až ptáci vyvedou mláďata a hnízdo je opuštěné.

 

A když se pak čápi další rok vrátí a hnízdo je pryč?

Jestli v okolí najdou jinou možnost, je dost velká pravděpodobnost, že novou podložku přijmou a začnou tam hnízdit. Pokud ne a lokalita je pro ně velmi zajímavá, zkouší si sami najít novou příležitost, která ale stejně jako ta předchozí nemusí být úplně vhodná člověku. A druhá možnost bohužel je, že danou lokalitu úplně opustí, a pak se stává, že ten daný rok vůbec nezahnízdí a ztratí tak jednu hnízdní sezonu.

 

 

Pokud mohou, vracejí se opravdu celoživotně?

Pokud víme, tak dokud je zachovaný daný pár, tak ano. Když jeden z páru zahyne, tak si druhý najde nového partnera a s ním někdy i nové hnízdo. Není to tak, že by po něm truchlil do konce života. Stejně může čapí pár hledat nové místo i v případě, že na starém hnízdě zemřou mláďata.

 

SOS tlačítko

Vy jste v loňském roce zavedli takzvané SOS tlačítko. Jak je využívané?

Ano, na webu čapích hnízd je na mapě u každého hnízda toto SOS tlačítko. Když na něj kliknete, pošlete nám zprávu, že se na daném hnízdě něco děje. Tak se k nám informace dostane okamžitě. V minulosti nám lidé často psali přímo na web, že je v hnízdě například zraněné mládě. Než se k nám ale tato informace dostala, trvalo to. Nyní můžeme hned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici.

 

V poslední sezoně se na sociálních sítích sdílel případ, kdy se samice čápa snažila vyhodit mládě z hnízda. Dlouho ho trýznila, ale mládě stále žilo. Řešilo se, zda zakročit, či ne…

To je velice složitá situace. Hranice, kdy zakročit či ne, je něco, co si stanovuje člověk podle svých měřítek. Všichni ptáci mají instinkt, který jim říká, že v případě, že nejsou schopni ukrmit všechna mláďata, mají to nejslabší zabít nebo vyhodit z hnízda. V tomto případě byl jeden z páru po nějakou dobu indisponován, byl zraněný nebo přiotrávený a na krmení tak zbyl jen jeden z nich. Zřejmě proto se ten zbylý čáp snažil eliminovat to nejmladší mládě. Obvykle to však nastává dříve, když jsou mláďata menší a k vyhození stačí jeden pohyb zobáku. Tady to bohužel trvalo dlouhou dobu a hodně lidí se ozývalo, aby záchranná stanice zakročila. Každopádně ten indisponovaný rodič se z toho dostal a ostatní mláďata už dvojice vyvedla. Toto rozhodnutí je vždy těžké a přenechala bych je na odbornících, kteří mají zkušenosti.

 

Někdy jsou vidět skupinky čápů na polích. Jsou to mladí čápi, kteří ještě nejsou pohlavně zralí a nestaví si hnízda?

To můžeme pozorovat spíše na konci hnízdní sezony, kdy z hnízd vylétají i mláďata a shlukují se do hejn nejčastěji v okolí mokřadů. Společně tam loví a posilňují se na cestu, která je čeká.

 

Je možné prozradit, kde bychom takový obrázek mohli vidět, nebo naopak radíte raději nechodit, abychom je nerušili a nebránili jim nabrat dost energie na cestu?

Kde je můžete vidět a jim to rozhodně nevadí, je třeba výhled z minaretu v Lednicko-valtickém areálu. Z něj je krásně vidět do mokřadní národní přírodní památky Pastvisko u Lednice, kde se dost často krmí i čápi hnízdící v lednickém parku. Míst je ale spousta. V době, kdy bylo na polích hodně hrabošů, jsme je mohli vidět téměř na jakémkoli poli. Šlo o náhodu, kde se objeví.

 

Tradují se příběhy o věrných čapích párech. Máte také nějaký ze své praxe?

Legendární je čapí pár z Blatné, který u nás dlouhá léta nejen hnízdil, ale zůstával i přes zimu a neodlétal do Afriky. Teprve v okamžiku, kdy jeden z páru, samec, zemřel a samice si našla nového partnera, který migroval, odlétla s ním po dlouhých letech na zimu pryč. Takže i tady vidíme, jak silné je jejich partnerské pouto.

 

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama