Nestavme se do role vůdce smečky

24. ledna 2023

archiv TN

Tomáš Nushart je trenér psů a autor knížky Neštěkej na svého psa, kde mluví o pozitivní výchově. „Vžilo se přesvědčení, že člověk musí být vůdce smečky,“ říká. Podle něj je to desítky let vyvrácený mýtus, a pokud to v dnešní době někdo tvrdí, je to prostě nesmysl.

Máte psa?

Ano, mám psa jménem Baily a je to kříženec, kterého jsme si vzali z útulku. Brali jsme si ho domů jako štěně.

Takže i na něj jste, předpokládám, používal svou metodu pozitivní výchovy, kterou jste popsal v knize Neštěkej na svého psa. Co přesně pozitivní výchova znamená?

Trénink pozitivní cestou je primárně o tom, že nepoužíváme jako hlavní prostředek výchovy tresty. V tréninku nastavujeme situace tak, aby bylo reálné pro psa uspět, a tyto úspěchy odměňujeme. Tím se pes učí, jaké chování je správné. V praxi to tedy může vypadat tak, že pokud je pes agresivní na ostatní psy, nepůjdu k nim tak blízko, aby na ně startoval, ale půjdu tak daleko, kde bude schopný mě vnímat a za to ho budu odměňovat. A vzdálenost ke špouštěči agrese se bude postupně zmenšovat.

Co konkrétně nejčastěji řešíte?

Řeším většinou to, aby pes nebyl z některých věcí a situací ve stresu. Ze psů, z lidí, zvuků, ruchu města, tělesné manipulace… Na přelomu roku jsme mohli nad hlavami vidět a slyšet ohňostroje, které jsou pro psy často velkými strašáky. Ve chvíli, kdy se pes bojí a já bych na něj volal, s velkou pravděpodobností mě neposlechne. V tento moment nemá smysl řešit poslušnost, ale musíme psa zbavit strachu. Takže neřešíme tahání na vodítku a nepřiběhnutí na přivolání, ale například ho velmi postupně učíme, aby nebyl na zvuky tak citlivý.

Jak řešíte snižování senzitivity na různé zvuky?

Snižovat senzitivitu na ohňostroje nebo další zvuky můžeme pomocí systematické desenzitizace a kontrapodmiňování. V praxi to znamená, že zapneme zvuk ohňostroje na nejnižší možnou hlasitost a při tomto zvuku podáváme zvířeti odměny vysoké hodnoty. Nízká hlasitost je ta desenzitizační část, kontrapodmínění je ono spojení něčeho původně nepříjemného s odměnou vysoké hodnoty.

Pracujete přece jen během pozitivní výchovy s nějakými druhy trestů?

Trest mohu použít, v tréninku zvířat to není sprosté slovo. Trestem může být například to, že když se pes při pohledu z okna hodně rozštěká, tak pokud mě neposlechne a bude ve štěkání pokračovat dál, tak ho odvedu a do místnosti s oknem ho chvíli nepustím. Nebo že když na mě skáče, tak se k němu otočím zády a odepřu mu tak to, co chce – mou pozornost. To je také trest, takzvaně negativní. Negativní v tomto případě znamená, že ze situace odeberu něco, co pes chce. Moderní trénink zvířat není o absenci trestů. Trest bych nedémonizoval, ale zároveň je velký rozdíl mezi příklady, které jsme si uvedli, a škubáním vodítkem, plácáním do psa a podobnými šílenostmi, které se často doporučují.

Takže pozitivní výchova neznamená, že jsme na psa jenom hodní.

Podpořte Reportér sdílením článku