Česko/Rakousko: překročíte hranice a zmizí ptáci i zajíci

Víte, jak se říká, že v Rakousku je tráva zelenější? Asi to tak opravdu je. Minimálně si to myslí zajíci a zemědělské ptactvo. Vědci totiž při porovnání příhraničních regionů Česka a Dolního Rakouska zjistili, že i když na sebe pozemky přímo navazují, na rakouské straně žije čtyřikrát více zajíců a 1,5krát více polních ptáků. „Obě krajiny jsou si přitom velmi podobné,“ říká Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Překvapily vás výsledky vaší studie?

Velice. Od začátku jsme předpokládali, že zemědělská krajina v Rakousku, která je charakteristická menšími políčky, bude hostit více ptačích druhů a ve větším počtu. To se nám potvrdilo. Překvapilo nás však, o jak velké rozdíly se jedná. Na rakouské straně jsme zjistili 1,5krát vyšší počet ptáků i druhovou rozmanitost.

 

Dá se vysledovat důvod? Je vůbec relevantní srovnávat dvě různá území?

V tom byl právě náš projekt unikátní. Sledovali jsme oblast Znojemska a část Dolního Rakouska. Obě krajiny si jsou velmi podobné. Jedná se o nížiny se stejným zastoupením půd, mají stejné klima a neliší se ani v zastoupení různých krajinných prvků, jako jsou meze či větrolamy, nebo v zastoupení hlavních zemědělských plodin. V čem se však zásadně liší, je velikost polí. Zatímco Rakousko má zpravidla malé pole s různými plodinami, Česko patří v tomto ohledu k evropským rekordmanům a v porovnání s Rakouskem má až šestkrát větší polní celky.

 

Kolik lidí se na sčítání podílelo?

Opravdu velké množství. Zejména se jednalo o mé studenty, dobrovolníky a některé kolegy, kteří nám také pomáhali mapovat strukturu zemědělské krajiny či intenzitu hospodaření. Sčítat komplexní data z obou krajin vyžaduje hodně energie. Použili jsme dva přístupy. Jednak takzvané kvadrátové mapování, kdy jsme ve čtverci 500 x 500 metrů zjišťovali všechny ptáky zemědělské krajiny. Opakovaně jsme na místo jezdili a počítali jak hnízdící páry, tak i nehnízdící. Druhý postup se pak zaměřil na sledování druhů a početnosti v transektech (cesta, po které se počítají a zaznamenávají výskyty studovaných objektů – pozn. red.) kolem různých krajinných prvků, jako jsou větrolamy, remízky, biopásy a další.

 

Noční safari

A co zajíci?

Ty jsme počítali v předchozí studii. To byl velmi atraktivní výzkum, říkali jsme tomu noční safari. Sčítači totiž jedou v noci pomalu autem a s pomocí výkonných svítilen, které dosvítí až 300 metrů, sledují počty zajíců. U těch byl pak rozdíl ještě výraznější. Na našem území byla populační hustota čtyřikrát až desetkrát nižší než v Rakousku.

 

To znamená, že v některých oblastech Česka jich bylo méně čtyřikrát, ale na jiných byla jen desetina zajíců ve srovnání s rakouským příhraničím?

Ano. Přímo na Znojemsku, mezi Znojmem a Mikulovem, byl rozdíl čtyřnásobný, ale při srovnání například s Třeboňskem byl už desetinásobný. Ale tam k tomu přispívá i vyšší lesnatost.

 

 

Mluvil jste nejen o počtu jedinců, ale také o celých druzích. Znamená to, že za hranicemi žijí druhy, které už v Česku zcela vymizely?

Kdybychom porovnali celé území, je počet druhů téměř stejný. Rozdíly jsou však na konkrétních místech. V Rakousku se například skřivan, ťuhýk či strnad obecný, typické druhy zemědělské krajiny, nacházejí na větším množství lokalit, protože tam mají vyšší početnost. Tento projekt jasně ukázal, jak pozitivní vliv na ně maloplošné hospodaření má.

 

Když říkáte „téměř stejný“, znamená to, že některé druhy v Česku opravdu chybí a v Rakousku ještě jsou?

Ano, jeden ikonický druh opravdu v Česku chybí a v Rakousku je. Je to velikostně největší ptačí druh zemědělské krajiny, drop velký. V celé centrální Evropě je na pokraji vyhynutí a na rakouské straně se nachází populace čítající okolo sedmdesáti zvířat.

 

 

Malá políčka

To tedy ale také znamená, že pokud by se mu na naší straně vytvořily vhodnější podmínky, mohl by zahnízdit i u nás…

Ano. My jsme se už snažili dostat ho sem, ale právě kvůli velkým polím a struktuře pěstovaných plodin se nám to nedaří. Na Znojemsku jsme ve spolupráci s jedním zemědělským podnikem rozdělili zhruba stohektarový pozemek na malá políčka. Vzniklo tak malé okénko pestré zemědělské krajiny a mnoho druhů na to zareagovalo velmi pozitivně. Například počet skřivanů se v tomto místě zvýšil pětinásobně a i početnost motýlů byla výrazně vyšší. Vlastně jsme si tak na malé studijní ploše ověřili, že po rozdělení velké plochy se i u nás početnost a druhová rozmanitost výrazně zvýší. Nicméně pořád je to kapka v moři. Na rakouské straně jsou tato drobná políčka prakticky všude, zatímco v Česku se jedná o maličké území a je otázka, jestli by takhle malý ostrůvek dokázal udržet populaci tak velkého druhu, jako je drop.

 

Jak jste přesvědčili zemědělce?

V tomto případě byl projekt financovaný z Agentury ochrany přírody a krajiny. Populace dropa velkého je od tohoto území zhruba čtyřicet kilometrů, tak jsme doufali, že by si mohl najít cestu. Jednou tam byl dokonce i zaznamenaný, ale zatím nezahnízdil.

 

Zapotřebí je tedy výrazná přeměna zemědělské krajiny. Co by bylo odměnou?

Řada ptačích druhů, které byly v minulosti v naší krajině všudypřítomné, je nyní na pokraji vymření. Změny by je pomohly uchovat pro další generace. Aby kvůli intenzivnímu zemědělství, které je tu od padesátých let, zcela nevymřely. My si uvědomujeme, že účelem zemědělské krajiny je produkce potravin, ale snažíme se docílit toho, aby bylo zemědělství udržitelné a polní krajina měla i nějaký potenciál pro biologickou rozmanitost, mohla nám poskytovat různé ekosystémové služby či zadržovat vodu. Protože problém se netýká jen samotných druhů, ale i právě produkce. V přírodě například klesá množství opylovačů – motýlů, různých druhů včel, které pro produkci potravin nutně potřebujeme. Klesá organický podíl hmoty v půdě, kvůli čemu pak není půda schopná zadržovat vodu a opět klesá produkce. Pokud dosáhneme toho, aby byla krajina vyvážená a pestrá, stoupnou i výnosy, aniž bychom museli používat více zemědělské chemie.

 

Ohromný sešup

Dá se říct, že úbytek ptáků je vlastně důkazem úbytku opylovačů? Že ubývají, protože nemají dostatek potravy?

Ano. Hmyz je hlavní složkou potravy ptáků. A právě u ptáků můžeme tento trend nejlépe sledovat. Už od roku 1980 se totiž systematicky monitorují ptačí společenstva v celé Evropě. Díky tomu víme, že za tuto dobu klesla ptačí populace o 57 procent a nejrychleji právě ubývají hmyzožravé druhy ptáků. To je ohromný sešup. A souvisí to i s hmyzem. V místech, kde je minimum krajinných prvků a velké lány, není hmyz. Výrazně tomu ale napomáhá také velké množství aplikovaných pesticidů a minerálních hnojiv.

 

Budete v tomto projektu pokračovat? Například podrobnějším sledováním druhů hmyzu?

Tím směrem asi nepůjdeme, ale podobné studie už existují. Kolegové porovnávali příhraniční regiony na česko-polských hranicích a zjistili, že i tam je v Česku 2,3krát menší počet jedinců motýlů a dvakrát méně druhů. Předpokládáme podobný rozdíl i na námi sledovaném území. My nyní navazujeme dalšími projekty, v nichž zkoumáme význam krajinných prvků, jako například biopásů (více než šest metrů široký pás na poli, který se nechává celý rok nesečený – pozn. red.), pro biodiverzitu. Sledujeme, jak se jejich zavedením mění počet jedinců i druhů na daném místě.

 

Jaké jsou výsledky?

Výsledky jasně prokazují výrazně pozitivní vliv zakládání biopásů pro biodiverzitu zemědělské krajiny. Bohužel zatím se ale biopásy aplikují jen na strašně malé rozloze, která je nedostatečná pro celkové zastavení propadu početnosti zvířat obývajících zemědělskou krajinu. V navazujícím výzkumu jsme zjistili, že pokud zvyšujeme podíl krajinných prvků od jednoho procenta do patnácti procent plochy, narůstá počet jedinců i druhů poměrně výrazně. Když tuto hranici překonáme, nárůst pokračuje, ale už ne tak rychle. Věříme, že tyto výsledky mohou vést k efektivnější ochraně biodiverzity, která tak rapidně ubývá.

 

V současné době se dojednává Společná zemědělská politika EU na dalších sedm let. Je v ní toto zohledněno?

Jen částečně. Její původní cíle byly totiž ambicióznější. Původně zahrnovala povinnost zemědělců udržovat deset procent plochy pozemku jako místo pro přírodu. To znamená vybudovat krajinné prvky, travnaté meze, biopásy či drobné mokřady. Jenže nakonec to vypadá, že kvůli zemědělské lobby se tato část sníží na pouhá čtyři procenta. To je žalostně málo.

 

A bez nařizování to nejde?

V určitém měřítku ano. Přibývá počet zemědělců, kteří sami vidí, že intenzivní hospodaření není udržitelné. Že se snižují výnosy, což musí kompenzovat dodáváním stále více a více chemie. Plno zemědělců se už snaží hospodařit udržitelně, aby si země zachovala svou úrodnost i biodiverzitu. Změna pomalu nastává i ze strany zákazníků, kteří se často při nákupu potravin rozhodují podle toho, odkud jsou a jak byly vyrobeny. To je jedna z cest. Protože cesta shora není dostatečná. Na společnou zemědělskou politiku platí každý obyvatel EU kolem 114 eur ročně, ale většina těchto peněz podporuje intenzivní zemědělskou produkci. Řešením by byla větší finanční podpora zemědělců, kteří hospodaří na menších polních celcích a celkově podporují pestrou krajinu s vyšším zastoupením krajinných prvků. Ta by měla být výrazně více podporovaná než přímé platby na plochu, které zemědělec dostává, aniž by vlastně cokoliv dělal navíc.

 

Jaký je ideální poměr neproduktivních ploch, aby se zastavilo vymírání, ale udrželo se co nejvyšší zastoupení zemědělských ploch?

Takový kompromis je oněch původně navrhovaných deset procent. To by stačilo, aby nebyla omezena zemědělská produkce a krajina byla pestrá a měla potenciál pro navrácení přírodní rozmanitosti. Zemědělská krajina slouží primárně na produkci potravin, ale například na dvaceti procentech se nyní pěstují energetické plodiny, jako například řepka či kukuřice. Stačilo by tedy snížit množství energetických plodin. Možnosti tak jsou. Jestli něco neuděláme, budeme jen nadávat na to, že nám klesá početnost ptáků, a o některé druhy můžeme dokonce i přijít úplně.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama