Máme lepší prostředí a podmínky než e-shopy na západě Evropy

Prodej v kamenných obchodech je už skoro rok velkou nejistotou. Poptávka po zřízení e-shopu je na dvouapůlnásobku toho, co před covidem, uvádí Miroslav Uďan, šéf společnosti Shoptet, největšího poskytovatele e-shopových řešení v Česku. Podle jejich odhadů letos přes e-shopy proteče do konce roku zboží za 220 až 230 miliard korun.

Jaké byly hlavní trendy v e-commerce v loňském roce v porovnání s dobou před covidem?

Můžeme je rozdělit do dvou oblastí, na produkty a platební metody. Co se týče platebních metod, jsme dost konzervativní země. Ještě na začátku minulého roku byl relativně vysoký počet dobírek, zhruba 43 až 45 procent plateb šlo přes dobírku. Během loňského března a dubna, kdy dopravci nepřijímali platby hotově, začali postupně e-shopaři opouštět dobírky. Báli se přitom, že přijdou o zákazníky, ale zjistili, že se vlastně nic nestalo.

 

A o kolik tedy podíl dobírek klesl?

O deset až patnáct procent, těsně pod třicet procent. Tito zákazníci přešli k online platbám. Podíly se ale liší i segment od segmentu. U techničtějších segmentů byl její podíl nižší.

 

Třicet procent je minimum anebo bude tento podíl dále klesat?

Klesal i před tím, o procento až dvě ročně, lidé si zvykají. Je to vyjádření jisté nedůvěry e-shopům, ne nějakým konkrétním, ale spíše obecně k online nakupování. Ale když je to podvodník, může klidně poslat balíček s cihlou. Na západ od nás je dobírka nulová, je to specifikum východního bloku.

 

Co se změnilo v produktové oblasti?

V březnu nastoupila na online spousta nových obchodníků, kteří byli tradičně offline, jako gastro, drogerie, obchůdky spoléhající na perimetr pět set metrů kolem sebe a na lidi, které uloví na ulici. Najednou začali přecházet na online, narychlo si dělali e-shopy pro rozvoz jídla a podobně. Co se týče samotných produktů, prodávaly se hodně volnočasové věci jako domácí pekárny, stolní hry, dezinfekce samozřejmě, a jídlo, jak byla na začátku panika. V druhé vlně se to trochu zklidnilo, je vidět hodně trend, že si lidi navykli nakupovat online, šetří jim to čas.

 

O kolik obrat na e-shopech vyrostl?

V normálním roce padá obrat e-shopů v březnu a dubnu na minima. My jsme měli loni v březnu na „našich“ e-shopech větší obraty než před Vánocemi. A nepolevilo to. Na konci roku jsme byli na dvojnásobku toho, co rok předtím, to je strašně velký skok. Finančně se na našich 25 tisíci e-shopech protočilo za dvanáct měsíců 37 miliard korun, což je na úrovni Alzy.

 

 

V letošním roce ty velké nárůsty pokračují? Nebo platí, že kdo už mohl mít e-shop, ten ho už má?

To jsme si mysleli, ale viditelně ne. Nedokážeme nějak hlouběji rozebrat důvody, ale máme pořád dvouapůlnásobek poptávky po nových e-shopech. Normálně řešíme v největším vrcholu, většinou před Vánoci a v lednu a únoru, šest set nových e-shopů měsíčně, nyní jsme na 1 400. Buď to jsou úplně noví obchodníci, nebo ti, kteří čekali. Podnikatelů jsou statisíce, e-shopů desetitisíce.

 

Žádné zpomalení tedy nevidíte?

Vidíme jen vzrůstající trendy, žádné zaoblení. Taky si říkáme, odkud se to bere. Lidé mění vzorce chování a obchodníci jsou tlačeni mít nabídku online. Třeba Ikea, která má super maloobchodní prodejny, ale e-shop strašný, teprve nedávno umožnila nějak normálně nakupovat bez vyzvedávání zboží. Zčásti se přerozdělují karty. Byznysy, které zareagovaly později, na tom tratily. Nastává doba e-shopová.

 

Které kategorie do toho šlapou nejvíce?

Elektro vede stále, ale pořád je tam i největší nárůst. Bílé zboží, vše, co je těžké dovážet, mobilní telefony. Na druhém místě jsou obvykle potřeby pro domácnost a zahradu. Vždy na jaře je tam velký růst, jsme národem zahrádkářů a „terasníků“. Tradičně máme i velký prodej oblečení, lidé už si zvykli kupovat bez zkoušení. E-shopy jsou vstřícné, co se týče vratek, spíše je tam limitace ve vracení než v ochotě prodejců k vratkám. Jsou různé návody, jak se změřit. A třeba to, jak vám budou slušet brýle, si můžete vyzkoušet jednoduše přes kameru.

 

 

Zmiňoval jste potraviny, ale velké řetězce se do online prodejů stále příliš ve velkém nepustily…

Já to chápu, dělal jsem devět let v korporaci. Od určité velikosti, pokud to není tlačené seshora, je nereálné cokoli takového prosadit. Tomáš Čupr s Rohlíkem je neuvěřitelně flexibilní, co se týče různých změn a adaptace, protože ty změny chodí od něj. To je ten příklad toho, kdy hráči zaspí. Podobně to bylo u telefonů. Když přišel v roce 2007 iPhone od Applu, tak jsem tehdy v T-Mobilu viděl, jak dokáže velký byznys jako Nokia během dvou tří let spadnout. Byla tam strašná arogance vycházející z pozice na trhu, kdy měli asi 70 procent. Byli si tak jistí, že je nějaký Apple, kde se matlá prsty po displeji, nepřeveze, až zcela zaspali. A Tomáš Čupr má rozhodně velmi dobře našlápnuto.

 

Jsou na českém trhu nějaké zásadnější brzdy ještě většího rozvoje e-commerce?

Jsou dvě. První je, že poptávka teď převyšuje výrobní kapacity. Spousta výrobců řeší, že mají poptávku a nemají co prodávat, jako třeba prodejci kol, to je velké šílenství. Spousta obchodů má vyprodáno, kvůli všem restrikcím, omezení pohybu. Hodně zboží z Číny se nedováží, případně tam mají zavřené továrny.

 

A druhá brzda je jaká?

Logistika, zboží musí někdo převézt. To potvrzuje i zájem po dalších přepravních službách, jako je třeba Liftago, které jsme také loni nabídli. Teď Zásilkovna i Česká pošta naráží na to, že nemají lidi. I když je spousta lidí bez práce. Ale samotné logistické služby začínají být limitem pro doručování. Pro e-shop musí být strašně frustrující, že má poptávku a nemá jak zboží doručit kupujícím.

 

Sledujete i celková čísla za e-commerce. Jak nyní vypadají?

Na Shoptetu máme dvě třetiny e-shopů, takže sledujeme i celý trh. Předtím rostl meziročně obrat o osm až devět procent, nyní je růst na dvojnásobku, na osmnácti procentech. Může se stát, že celý rok 2021 budeme končit až na 230 miliardách korun. Letos bylo zatím přes e-shopy utraceno třicet miliard.

 

Podíl zboží prodaného přes e-shopy na celkovém maloobchodním obratu je čerstvě kolem šestnácti procent. Jak jsme na tom ve srovnání se západní Evropou?

Není to tak špatné, jsme e-shopová velmoc. Prostor k růstu tu ovšem ještě stále je. V Británii je podíl online 26 procent, v Německu téměř dvacet procent.

 

Jsou u nás nějaké zásadní odlišnosti proti západním trhům, když pomineme dobírku?

Technicky jsme na tom mnohem lépe. Máme spoustu šikovných lidí a firem, jsme malý trh, kde vzniklo strašně konkurenční prostředí, co se týče výrobců e-shopů, a na tom provozovatelé e-shopů získávají. Dávají mnohem menší peníze za kvalitnější služby, než je obvyklé v zahraničí.

 

Před týdnem jste uváděli, že posledním hitem na internetu bylo vyhledávání respirátorů. To je tak vždy, že lidé nejvíce reagují na aktuální dění?

To byla situace, kdy vláda řekne, že je za dva dny budete muset povinně nosit. A to poté, co před měsícem řekla, ať si je nekupujeme, že vyjednají jednotné ceny. Taky jsem je neměl. Stejně se loni v březnu zvýšil prodej látek a šicích strojů. Čekám, kdy se zvýší prodej varen na výrobu vakcín. Může to vést i k tomu, že jsou lidi, kteří se to snaží využít. Buď nasadí předraženou cenu, anebo ti, kteří protestují proti všemu a prodávají třeba roušky ze záclon. Měli jsme člověka, který je prodával jako normální roušky. To už nám přijde amorální a s ním jsme rozvázali spolupráci.

 

Takže to sledujete a případně takové obchodníky odstřihnete?

Neshazujeme e-shopy jen tak, většinou to necháme běžet, dokud neřekne policie. Ale toto jsme udělali sami. Buď něco takového zjistíme sami, nebo se ozve policie. Třeba když prodávají nacistické věci, rušíme je hned.

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama