Žije na Slovensku až 4 000 medvědů? Spor Slováků vyřeší Češi

Na Slovensku by mohly podle odhadů myslivců žít až čtyři tisíce medvědů. Ochranáři naopak mluví o číslu čtvrtinovém. Spor by měl vyřešit až výzkum Karlovy univerzity v Praze, které slovenští ochranáři poslali tři a půl tisíce vzorků exkrementů šelem z tamních lesů. „Výzkum přinese nejen odborný odhad populací medvědů, vlků i rysů, ale odhalí také například jejich nemoci nebo míru hybridizace vlka se psem,“ říká Jaroslav Slašťan, vedoucí Zásahového týmu pro medvěda hnědého při Státní ochraně přírody Slovenské republiky.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jak velké množství šelem žije na Slovensku? A jak si stojíte v Evropě?

Relevantní a současné údaje o počtu šelem bohužel zatím neexistují. Co se týká medvědů, máme odbornou studii z roku 2014, která uvádí 1 256 jedinců. Například u vlků máme jen expertní odhad ochranářů, který je 400 až 600. V případě rysů je to asi 300 jedinců. Systematický výzkum rysa prokázal, že předcházející odhady velikosti populace byly šestinásobně až jedenáctinásobně nadhodnocené. Jedinou objektivní metodou pro stanovení počtu šelem je tak DNA analýza.

 

Jak se provádí?

Při té se ze vzorků trusu zkoumá počet unikátních genotypů a z nich se pak modeluje odhad velikosti populace. Tento výzkum právě probíhá, a i když i toto číslo nebude úplně přesné, bude se nejvíce blížit skutečnosti.

 

Neměl být výsledek výzkumu zveřejněn do konce minulého roku?

První fáze proběhla už v letech 2019 až 2021, kdy jsme my jako Státní ochrana přírody Slovenské republiky v terénu sbírali trus šelem. Druhou fázi realizuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Počet unikátních genotypů budeme znát již brzy. A pak nastane modelace. Je ale pravda, že se výzkum zdržel. Situaci zkomplikovala pandemie covidu-19.

 

 

Co nám řekne počet genotypů?

Vlastně jen to, kolika jedincům patří vzorky, jež se nám podařilo najít. Při sběru se samozřejmě může stát, že najdeme více vzorků jednoho zvířete. Analýzy dokážou tyto duplicitní vzorky identifikovat a vyřadit. Díky tomu je tato metoda objektivní a maximálně přesná. Nicméně vzhledem k tomu, že toto číslo říká vlastně jen to, od kolika zvířat jsme našli vzorky, rozhodli jsme se ho ani nezveřejňovat, aby nedošlo ke špatnému pochopení.

 

Kdy budete znát kompletní výsledky?

Věříme, že budou do konce tohoto roku. Jak jsem ale řekl, současná pandemická situace výzkum komplikuje.

 

Proč je vlastně důležité vědět, kolik šelem žije na Slovensku?

Výzkum přinese nejen odborný odhad populací medvědů, vlků i rysů, ale odhalí také například jejich nemoci nebo míru hybridizace vlka se psem domácím. Zjistíme například i poměr pohlaví, tedy kolik je v populaci samců a samic, stejně jako složení jejich potravy. Budeme znát jejich hustotu v různých oblastech, což je důležité, abychom mohli nastavit správná ochranná opatření. V neposlední řadě si tyto informace žádá také Evropská unie.

 

Nadhodnocené odhady

Znamená to, že se na základě těchto čísel může daná šelma například zbavit chráněnosti nebo povolit její odstřel?

Medvědi jsou kromě slovenské legislativy chráněni také Evropskou unií, nemyslím si tedy, že by jejich počet mohl vést k povolení regulačního lovu, který probíhal v předcházejících letech.

 

Přesto mluví myslivci o tom, že na Slovensku žijí až čtyři tisíce medvědů, jsou přemnožení a dané území je není schopné uživit a měl by být povolen odstřel…

To je jeden z důvodů, proč probíhají genetické studie. Abychom zjistili objektivní stav populace. Myslivci mají totiž úplně jiné statistiky než my. Ty jejich vycházejí ze sčítání zvěře, tedy z vizuálního pozorování zvířat a jejich pobytových znaků. Jsou velmi nadhodnocené, protože například při sčítání nerespektují chování daných zvířat a řídí se hranicemi revíru. Šelmy ale neznají hranice a migrují za potravou. Potvrdilo se, že myslivecké metody nefungují. Například jsme zjistili, že jeden jedinec medvěda se pohyboval ve dvanácti mysliveckých revírech, a pokud by ho každý z nich započítal, objevil by se ve statistikách ne jednou, ale dvanáctkrát. Jedinou spolehlivou cestou ke zjištění početnosti populace je právě metoda rozboru DNA.

 

Některé odhady myslivců však vycházejí ze staršího odhadu ochranářů, ke kterému připočítávají průměrný počet mláďat a průměrnou úmrtnost, a i ty jim vycházejí na zhruba tři tisíce šelem…

V roce 2014 proběhl odhad početnosti, který ukázal číslo 1 256 jedinců. Pokud ale chceme znát současný počet medvědů, nemůžeme k tomu přistupovat jen takto jednoduše. Myslivci argumentují tím, že medvědice má mláďata každý druhý rok. My však známe medvědice, které neměly třeba 4 roky žádné mládě. Stejně tak nelze počítat s nějakým průměrným počtem tří až čtyř mláďat, některé mají třeba jen jedno. V přírodě zkrátka žádné průměrné vzorce neplatí. Příroda má své vlastní mechanismy. A co se týče přirozené úmrtnosti, tak podle našich statistik bylo v letech 2010 až 2021 na Slovensku usmrceno 436 medvědů. Z toho bylo 210 ulovených v rámci nějakého ochranného lovu, 148 medvědů zahynulo následkem dopravní nehody, 15 zastřelili pytláci, 17 bylo zastřelených v sebeobraně a 46 medvědů uhynulo na jiné příčiny, například po souboji, následkem nějakého zranění nebo z příčin, které nebyly zjištěné.

 

Jak zjistíte počet medvědů, které ulovili pytláci?

Skutečné číslo opravdu nikdy nezjistíme. Počítáme ale s tím, že se každý rok na Slovensku upytlačí zhruba 100 medvědů. Těch patnáct je jen zlomek, na který jsme přišli, ale drtivou většinu případů nikdy neodhalíme. Například v minulém roce jsme přišli na dva případy upytlačeného medvěda. Obě byly samice medvěda hnědého, obě vážily přes sto kilogramů a bylo jim více než deset let. Obě zemřely na následky střelného poranění.

 

Zjistil se viník a byl za to dotyčný potrestán?

Vyšetřování zatím probíhá. V obou případech zahájila policie trestní stíhání pro porušení ochrany živočichů a trestný čin pytláctví, a pokud by se pachatele podařilo odhalit, hrozí mu odnětí svobody na 1 rok až 6 let, protože společenská hodnota medvěda je 5 000 eur. K případům se ale nechceme blíže vyjadřovat, abychom nemařili policejní vyšetřování.

 

Byl na Slovensku v minulosti už někdo za pytláctví odsouzen?

Za pytláctví obecně ano, ale případ, kdy byl někdo odsouzený za nelegální usmrcení medvěda, si nepamatuji. Pytláci se dají jen těžko odhalit. Většinou jsou velmi dobře organizovaní a používají nelegálně držené zbraně. Vyšetřovat tyto přestupky a zločiny je tak velmi náročné.

 

Na Slovensku se nesmí od loňského června střílet vlci. Proč přichází takové opatření až nyní?

Ano, je to tak. Ochranáři už dlouhé roky upozorňují na význam vlka v ekosystému a na jeho funkci, a i přesto se teprve v minulém roce podařilo vlkům zabezpečit úplnou a celoroční ochranu na celém území Slovenska. Ministerstvo životního prostředí ho zařadilo do seznamu chráněných živočichů a zároveň stanovilo společenskou hodnotu vlka dravého na 3 000 eur. To znamená, že jeho usmrcení je trestným činem.

 

Co tomu předcházelo?

Byla to dlouhá a namáhavá cesta, protože jsme stále naráželi na různé překážky. I když byl vlk chráněn i v předchozích letech, bylo možné za určitých, přesně stanovených podmínek zasáhnout do jeho populace. Každý rok se stanovila kvóta na odstřel vlka. Tu určovalo ministerstvo zemědělství pro nadcházející mysliveckou sezonu a předcházelo tomu pracovní setkání skupiny, která byla složená ze zástupců ministerstva životního prostředí, nás coby Státní ochrany přírody, chovatelů hospodářských zvířat, myslivců, veterinární správy, nevládních organizací a dalších. Ministerstvo životního prostředí, Státní ochrana přírody a nevládní organizace každý rok prosazovaly nulovou kvótu, ale ta nebyla nikdy akceptována. V minulém roce ji dokonce prosazoval i státní podnik Lesy slovenské republiky, který argumentoval tím, že se v roce 2019 silně přemnožila spárkatá zvěř jako jeleni, mufloni a srnčí a na lesních porostech způsobila škody ve výši 974 tisíc eur. Přesto byla na sezonu 2020/21 stanovená na 50 vlků.

 

Jak vůbec může vzniknout taková kvóta, když nevíte, kolik přesně u vás žije vlků?

Vycházelo se vždy z odhadu Národního lesnického centra, které dostává údaje z různých mysliveckých revírů. A platí to samé jako u medvědů, tyto údaje jsou nadhodnocené, protože se duplicitně připočítávají jedinci, kteří přecházejí z jednoho revíru do druhého.

 

První oběť medvěda v historii země

Jak se k ochraně dravých šelem staví slovenská veřejnost?

Řekl bych, že myšlení veřejnosti se posouvá a lidé začínají velké šelmy postupně akceptovat. Pozitivní je i to, že stát proplácí škody, které velké šelmy způsobují. Pokud si chovatelé a včelaři svůj majetek dobře zabezpečí a šelmy se k němu stejně dostanou, mají nárok na odškodnění. V předcházejícím roce způsobily všechny šelmy, tedy vlk, rys i medvěd, na hospodářských zvířatech škody ve výšce 347 273 eur. Nejmenší škody způsobuje rys, který je také veřejností nejvíce akceptován. V minulém roce bylo vyplaceno jako náhrada škod za rysa 1 824 eur a medvěd způsobil škody na hospodářských zvířatech a včelstvech za 71 913 eur. Vlk pak způsobuje škody největší, jen na ovcích to bylo za 236 tisíc eur, na hovězím dobytku 33 tisíc eur a na kozách 3 400 eur.

 

Medvěd tedy není největším postrachem chovatelů?

Ne, u chovatelů je největší problém vlk. Medvěd ale zase trápí včelaře. Devadesát procent jeho potravy tvoří rostlinná strava. Je ale potravní oportunista, využívá jakékoli zdroje potravy, protože není tak dobrý a efektivní lovec jako psovité šelmy. Občas se mu sice podaří něco ulovit, ale většinu potravy medvěda tvoří rostlinná strava a těch zbylých deset procent jsou různí bezobratlí, larvy, hmyz, obojživelníci a menší zvířata.

 

Loni na Slovensku usmrtil medvěd člověka. Byl to první případ takového napadení na Slovensku?

Za posledních sto let nemáme kromě tohoto případu zaznamenán jediný smrtelný útok medvěda na člověka. Tento případ považujeme za velikou tragédii a dodnes si ho neumíme vysvětlit.

 

Toho konkrétního medvěda jste nenašli?

Ne. My, jako Státní ochrana přírody, jsme na místo ani nebyli přizváni a mohli jsme se už jen seznámit se zprávami policie. Medvěd, který to způsobil, není známý dodnes a nevíme ani, jak byl starý, jestli to například nebyla samice, která si chránila mláďata, jestli byl ten medvěd třeba poraněný či postřelený, a proto byl agresivní… nevíme vůbec nic.

 

Slovensko má nově ještě jednu velkou šelmu, a tou je šakal. Přišel k vám, jako k nám, v rámci oteplování. Máte představu, kolik jich na Slovensku nyní žije?

Šakal je druh, který na Slovensko proniká z Maďarska, chová se invazivně a může být velkým problémem. Může totiž docházet ke křížení mezi vlkem a šakalem, což by znehodnotilo původní populace vlka. A i to je mimochodem jednou z věcí, kterou by nám měl prozradit probíhající výzkum Karlovy univerzity v Praze: jestli už u nás došlo ke křížení vlka s domácím psem anebo se šakalem.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement