Stovky let žili ve středu Evropy jen potomci jednoho muže
1. listopadu 2021
Věda v posledních letech umožňuje archeologům zkoumat genetické informace z kosterních pozůstatků. Získávají tak data, která zásadně mění některé naše dosavadní představy o pravěku. Zkoumají příbuzenské vztahy pravěkých lidí i jejich nemoce. Studie, které se účastnil i Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, tak například zjistila, že všichni muži, kteří žili ve velké části Evropy v době zhruba 2500–2000 let před Kristem, mohli být potomky jediného člověka.
Tato studie vychází ze zkoumání 271 skeletů. Na území České republiky ale máme už vzorky z pěti set koster, díky čemuž jsme dnes spolu s Velkou Británií a Španělskem nejprozkoumanější zemí vůbec, pokud jde o pravěkou DNA. Ale využíváme i data z již publikovaných studií.
Díky genetickým metodám ne. Je pravda, že podle odhadů žily ve sledované době statisíce až miliony lidí, přičemž my jsme zatím objevili jen několik set či tisíc hrobů a můžeme tak zkoumat vlastně jen zlomek tehdejší populace. Nicméně v genetice to funguje trochu jinak než v archeologii. V každém skeletu se dochovávají genetické informace o obou rodičích, všech prarodičích atd., takže v desáté generaci už je to tisíc lidí a ve dvacáté více než milion. I když tak máme z jedné archeologické kultury jen deset dvanáct skeletů, dokážeme z nich získat informace o velkém množství jejich předků.
Protože máme v tomto ohledu výjimečnou geografickou polohu v centru Evropy. Proto u nás můžeme sledovat řadu celoevropsky významných dějů, kulturních změn, migrací a podobně. Nalézáme u nás pozůstatky téměř všech významných pravěkých kultur evropského kontinentu.
To mohla být jedna z možností, ale genocida není pro příchozí příliš výhodná, protože i nově příchozí potřebují někoho, kdo zdejší prostředí zná. Někdy prostě nová skupina přicházela na místo, kde například vlivem různých epidemií původní obyvatelstvo vymřelo. Ale obvykle se spíše jednalo o nějaký druh soužití.
Ano. Ve sledovaném období tu byli nejdříve lidé s hmotnou kulturou, které říkáme kultura se šňůrovou keramikou. Přišli z východu a po nějaké době soužití nahradili obyvatelstvo žijící zde před nimi. Z genetických testů víme, že na začátku tohoto období zde existovala celá řada mužských příbuzenských linií, které v průběhu vývoje kultury postupně mizí, až na konci zbývá téměř jedna jediná. Pak následuje období spojované s kulturou se zvoncovitými poháry. S jejím objevením u nás mizí všechny doposud zde zjištěné mužské příbuzenské linie a objevuje se jedna zcela nová, u nás nikdy před tím nezjištěná. Všichni mužští příslušníci této kultury sdíleli jednu jedinou mužskou příbuzenskou linii, což poněkud zjednodušeně znamená, že všichni muži byli potomky jediného předka, žijícího v relativně nedávné minulosti několika staletí.
Podpořte Reportér sdílením článku
Krom jiného se věnuje tématům spjatým se vzděláváním.