Pořád nechápu, že dědeček postavil 972 domů!

7. března 2022

Anna Stránská

Palác Alfa v centru Brna je místem, kde se v dobrém slova smyslu zastavil čas. Za první republiky tu byl biograf, kavárna a desítky bytů, kde bydleli herci a herečky. Vladimír Hrdina vzpomíná na svého dědečka, který nechal postavit tento funkcionalistický komplex. V 90. letech se palác vrátil rodině pana Hrdiny, kterému se podařilo obnovit slávu tohoto domu. Hraje tu renomované HaDivadlo a namísto předražených butiků jsou zde malé obchůdky pro milovníky starých časů.

Centrum Brna se v posledních letech dost proměnilo. Jsou tu nová bistra, kavárny i restaurace, zato u vás je něco jiného. Čím to je?

Snažím se, aby to tady mělo podobnou atmosféru jako ve 30. letech, kdy Palác Alfa postavil můj dědeček, František Hrdina. Bylo tady spousta malých obchůdků podobně jako dnes. Původně se mu ale ani nesnilo o tom, že by měl vlastní firmu. Pocházel z chudé rodiny v Hulíně. Ve čtrnácti mu doma řekli, že ho neuživí, a tak odjel ke strýčkovi do Vídně. Tam se vyučil tesařem a zedníkem, vystudoval stavební průmyslovku, ale chtěl se vrátit na Moravu. Na počátku 20. století spolupracoval s renomovaným architektem Dušanem Jurkovičem. Ten s ním byl velmi spokojený a poradil mu, aby si založil stavební firmu.

A kde získal finance na rozjezd podnikání?

Jeho snoubenka pocházela od Velké Bíteše, ale studovala rodinnou školu v Brně. Když se vdávala, tak dostala peníze za prodej rodinného statku, protože už nebyl nikdo, kdo by se o hospodářství staral. Její věno dědeček začal investovat do výstavby, specializoval se hlavně na řadové domky v Brně-Žabovřeskách. Pročítal jsem část jeho firemního archivu, a dodnes nechápu, jak stihl postavit 972 domů. To je pro mě něco nepředstavitelného!

UŽITEČNÝ LABYRINT

Na počátku 30. let investoval do velkolepé výstavby v centru Brna. Palác Alfa je sedmipatrový funkcionalistický dům s pasáží. Bylo těžké prosadit něco takového v době krize?

Dědeček měl mnohem větší plány! Chtěl postavit čtrnáctipatrový prosklený mrakodrap po vzoru baťovských prodejen. Musel ale z původní vize hodně slevit. Nejen kvůli financím, ale také proto, že dům nesměl převyšovat okolní zástavbu v historickém centru. Konzultoval stavbu s věhlasným architektem Bohuslavem Fuchsem, který navrhl sedmipatrový dům. Nakonec ale dědeček finální podobu zadal projektantovi z vlastní firmy, Karlovi Bezroukovi. Palác začal stavět v roce 1931 a stavba trvala šest let, než sehnal finance na úplné dokončení. V suterénu fungovalo jedno z prvních brněnských kin, nad ním je pasáž, obchody a téměř 200 bytů. Bydleli tady slavní herci a herečky, například Vlasta Fialová, která ztvárnila mnoho divadelních i filmových postav.

Co je sem přilákalo?

Na tehdejší dobu to bylo hodně moderní bydlení v centru města. Byty byly vybavené ústředním topením, teplou vodou a záchody se splachovacím zařízením. Nájemníci mohli využívat sklepy a garáže v suterénu a prádelny a sušárny v nejvyšších patrech. Určitě jim vyhovovalo, že mohli skoro „v bačkorách“ vyjít do pasáže, kde byly nejen obchody, ale také kavárna a hudební klub.

Palác Alfa mi trochu připomíná pražský Palác Lucerna, který je jako jeden velký labyrint!

A víte, že se ten labyrint nejednou dost hodil? Každé schodiště má výtah, ale kromě toho se dá přejít z jednoho schodiště na druhé přes střešní terasu. Po válce tady bydlel generál Josef Robotka, který byl aktivní v odboji proti nacistům, i proti komunistům. V 50. letech ho naháněli tady po Alfě, ale utekl jim právě přes tu střešní terasu, protože to tady dobře znal. Estébáci našli leda jeho prázdný byt.

NEPOSTRADATELNÍ DĚLNÍCI

Četla jsem, že váš dědeček pomáhal lidem na stavbě a tím je za války uchránil od nucených prací. Jak se mu to podařilo?

Podpořte Reportér sdílením článku