Objevujeme meziválečný Kaunas, kulturní magnet

11. července 2022

Judita Matyášová

Kaunas je sice druhé největší litevské město, ale návštěvníky ze zahraničí byl v minulosti trochu opomíjen. To se ovšem v poslední době radikálně mění: Kaunas získal titul Evropské město kultury 2022 a tým kunsthistoričky Virginije Vitkiené tu koordinuje desítky uměleckých a komunitních projektů. Podařilo se jim přilákat turisty a zároveň nadchnout místní, aby rozplétali mnohovrstevnatou lokální historii.

Pro Kaunas je klíčové období mezi dvěma světovými válkami. Co se tehdy stalo?

Od roku 1919 byl Kaunas dočasným hlavním městem nezávislé Litvy. Žili tu Litevci, Němci, Poláci, Rusové a byla zde i početná židovská komunita. Ve dvacátých letech řada našich umělců a architektů studovala v západní Evropě a po studiích se sem vraceli. Díky tomu jsou u nás desítky unikátních funkcionalistických domů zapsaných na seznamu UNESCO. Během války se vše změnilo. Příběhy lidí z jednotlivých menšin byly dlouho tabu. Já jsem ročník 1975. Vzpomínám si, že ve škole se mluvilo hlavně obecně o druhé světové válce, ale nic konkrétního o předválečném životě Židů v Kaunasu, natož o místním ghettu.

Součástí letošního programu je nahrávání vzpomínek pamětníků. Prý je to vůbec poprvé, kdy se někdo zabývá systematickou dokumentací?

Takhle se to úplně říct nedá, protože existují odborné knihy či studie o židovské komunitě. Pro širokou veřejnost je to ale skutečně poprvé, kdy se dozvídá podrobnější informace o Židech v Kaunasu. Od roku 2015 s naším týmem pracuji na mapování těchto příběhů. Vydali jsme knihu, spravujeme web, kam postupně nahráváme vzpomínky pamětníků. A letos organizujeme sérii kulturních akcí volně inspirovaných osudy bývalých obyvatel našeho města.

ZÁCHRANA DCERY

Všimla jsem si, že všude po městě jsou takzvané muraly – obrazy nasprejované na fasádách. Mnohé jsou provázané s židovskou komunitou. Jak přesně?

Náš kurátorský tým má k dispozici rozsáhlou kolekci dobových snímků z fotoalb židovských rodin. Poskytujeme je místním umělcům, kteří podle nich vytváří muraly. Jeden z nejzajímavějších je přímo v centru města a váže se k němu zajímavý příběh. Autor muralu nasprejoval velkoformátový obraz podle předválečné fotografie, kde je kaunaská rodačka Rosian Bagriansky a její maminka.

Co jste zjistila o jejím osudu?

Paní Rosian byla jednou z mála přeživších z Kaunasu. Její maminka podhrabala plot ghetta a dceru prostrčila na druhou stranu, kde ji zachránila rodinná přítelkyně. Jsem moc ráda, že díky našemu dlouhodobému projektu znovu ožívají tyhle pozapomenuté příběhy. Už je zřejmě poslední šance zdokumentovat lokální historii 20. století. Naštěstí se nám stále ještě ozývají lidé, kteří si pamatují předválečnou dobu nebo mají doma nejrůznější archivní materiály.

NOVÁ LEGENDA

Kromě reálných příběhů vás zajímají také pohádky a legendy. Prý tu máte dokonce nový městský symbol?

Přesně tak! Všichni znají nejrůznější starodávné legendy o založení našeho města, ale to jsou takové prastaré příběhy, kterým už nikdo moc nerozumí. Napadlo nás, že vytvoříme novou legendu a zapojíme do toho všechny obyvatele Kaunasu. Hlavním iniciátorem je kaunaský novinář Rytis Zemkauskas, který moderuje oblíbenou televizní talk show. Hodně lidí ho sleduje a díky tomu se nadchli pro tenhle trošku bláznivý nápad, který už žije svým vlastním životem. Konaly se veřejné diskuse, workshopy a další akce.

A kdo zvítězil?

Podpořte Reportér sdílením článku