Objevujeme meziválečný Kaunas, kulturní magnet

Kaunas je sice druhé největší litevské město, ale návštěvníky ze zahraničí byl v minulosti trochu opomíjen. To se ovšem v poslední době radikálně mění: Kaunas získal titul Evropské město kultury 2022 a tým kunsthistoričky Virginije Vitkiené tu koordinuje desítky uměleckých a komunitních projektů. Podařilo se jim přilákat turisty a zároveň nadchnout místní, aby rozplétali mnohovrstevnatou lokální historii.

Pro Kaunas je klíčové období mezi dvěma světovými válkami. Co se tehdy stalo?

Od roku 1919 byl Kaunas dočasným hlavním městem nezávislé Litvy. Žili tu Litevci, Němci, Poláci, Rusové a byla zde i početná židovská komunita. Ve dvacátých letech řada našich umělců a architektů studovala v západní Evropě a po studiích se sem vraceli. Díky tomu jsou u nás desítky unikátních funkcionalistických domů zapsaných na seznamu UNESCO. Během války se vše změnilo. Příběhy lidí z jednotlivých menšin byly dlouho tabu. Já jsem ročník 1975. Vzpomínám si, že ve škole se mluvilo hlavně obecně o druhé světové válce, ale nic konkrétního o předválečném životě Židů v Kaunasu, natož o místním ghettu.

 

Součástí letošního programu je nahrávání vzpomínek pamětníků. Prý je to vůbec poprvé, kdy se někdo zabývá systematickou dokumentací?

Takhle se to úplně říct nedá, protože existují odborné knihy či studie o židovské komunitě. Pro širokou veřejnost je to ale skutečně poprvé, kdy se dozvídá podrobnější informace o Židech v Kaunasu. Od roku 2015 s naším týmem pracuji na mapování těchto příběhů. Vydali jsme knihu, spravujeme web, kam postupně nahráváme vzpomínky pamětníků. A letos organizujeme sérii kulturních akcí volně inspirovaných osudy bývalých obyvatel našeho města.

 

 

ZÁCHRANA DCERY

Všimla jsem si, že všude po městě jsou takzvané muraly – obrazy nasprejované na fasádách. Mnohé jsou provázané s židovskou komunitou. Jak přesně?

Náš kurátorský tým má k dispozici rozsáhlou kolekci dobových snímků z fotoalb židovských rodin. Poskytujeme je místním umělcům, kteří podle nich vytváří muraly. Jeden z nejzajímavějších je přímo v centru města a váže se k němu zajímavý příběh. Autor muralu nasprejoval velkoformátový obraz podle předválečné fotografie, kde je kaunaská rodačka Rosian Bagriansky a její maminka.

 

Co jste zjistila o jejím osudu?

Paní Rosian byla jednou z mála přeživších z Kaunasu. Její maminka podhrabala plot ghetta a dceru prostrčila na druhou stranu, kde ji zachránila rodinná přítelkyně. Jsem moc ráda, že díky našemu dlouhodobému projektu znovu ožívají tyhle pozapomenuté příběhy. Už je zřejmě poslední šance zdokumentovat lokální historii 20. století. Naštěstí se nám stále ještě ozývají lidé, kteří si pamatují předválečnou dobu nebo mají doma nejrůznější archivní materiály.

 

NOVÁ LEGENDA

Kromě reálných příběhů vás zajímají také pohádky a legendy. Prý tu máte dokonce nový městský symbol?

Přesně tak! Všichni znají nejrůznější starodávné legendy o založení našeho města, ale to jsou takové prastaré příběhy, kterým už nikdo moc nerozumí. Napadlo nás, že vytvoříme novou legendu a zapojíme do toho všechny obyvatele Kaunasu. Hlavním iniciátorem je kaunaský novinář Rytis Zemkauskas, který moderuje oblíbenou televizní talk show. Hodně lidí ho sleduje a díky tomu se nadchli pro tenhle trošku bláznivý nápad, který už žije svým vlastním životem. Konaly se veřejné diskuse, workshopy a další akce.

 

A kdo zvítězil?

Měli jsme spoustu podnětů, jak by městská „příšera“ mohla vypadat. Nakonec vyhrál tvor, který vypadá jako okřídlený žralok. Žije pod vodou, umí létat, a hlavně stráží naše město, aby tu byl klid a mír. Trošku jako živočich-Superman. Obzvlášť dětem se tahle nová legenda moc líbí. Často si povídají, co asi dělá „příšera“. Prý někdy slyší, jak pochrupuje na cimbuří našeho městského hradu nebo se vynořuje nad hladinu řeky, která protéká Kaunasem.

 

Nová legenda je jen jednou z mnoha změn, které tady zažíváte. Jak vypadal Kaunas před tím, než jste získali evropský titul?

Desítky let naše město nikdo moc nebral vážně. Mladí lidé odcházeli studovat do Vilniusu a už tam pak zůstávali. Nebylo tu moc kulturních akcí, vše zásadní se odehrávalo v hlavním městě. Ani turisté k nám zas tak moc nejezdili, protože Kaunas bylo zkrátka místo, kde se nic moc neděje. V uplynulých letech se to ale dost změnilo. Dali jsme do pohybu nejen místní uměleckou komunitu, ale celkově obyvatele města. Najednou je trendy zajet si do Kaunasu na výlet nebo prostě na dovolenou, protože se tu otevřela kulturní centra a nejrůznější památky, které lákají turisty z celé Litvy.

 

KULTURA POD OKNY

Nedávno se konal Festival Audra, který kurátorsky vedli teenageři. Nadchnout mladé lidi asi není těžké, jak je to ale se starší generací?

V uplynulých letech jsme zorganizovali sérii komunitních programů po celém městě, které jsou pro všechny generace. Jeden program se věnuje tematickému průvodcování. Na našem webu máme seznam průvodců-obyvatel Kaunasu, kteří vám představí svá oblíbená místa. Najdete tam pamětnici poválečných časů i studenta architektury, který vás zavede k moderním památkám.

 

 

Další program jste doslova zanesli před práh domů. O co šlo?

Přišlo nám, že by bylo fajn vyhecovat obyvatele města, aby se víc potkávali, víc si spolu povídali. Bydlíte roky v jednom domě a leckdy ani neznáte své sousedy. Pandemie nám v tomhle směru hodně „pomohla“, protože kulturní centra byla zavřená a lidé trávili spoustu času doma nebo v bezprostředním okolí. Zorganizovali jsme kulturní akce přímo pod okny. Vystupovali tam profesionální hudebníci, tanečníci nebo herci. Chtěli jsme ale také inspirovat přímo lidi z jednotlivých domů, aby sami přicházeli s nápady. Dodnes jsou ve vnitroblocích k vidění výsledky komunitních dílen, například portréty minulých i současných obyvatel domu či bloku.

 

Kaunas býval také důležitým centrem moderní architektury. Čím to je, že se právě tady prosadil novátorský styl?

Řada talentovaných lidí z Kaunasu studovala v Německu, v Rakousku nebo v Holandsku a pak se sem vrátili. Meziválečné období je přesně ta doba, kdy se tu velmi dařilo modernímu stylu. I když samozřejmě nevyhovoval všem. V dobových časopisech jsou rozhořčené komentáře. Někteří obyvatelé Kaunasu chtěli v centru honosné budovy se zdobnými fasádami. Představovali si, že tu budou dlouhé bulváry jako ve Vídni nebo v Paříži. Popuzovalo je, že jsou tu „ošklivé“ domy bez ornamentů! Jeden z našich hlavních programů se věnuje právě moderní architektuře v Kaunasu, která je doslova po celém městě.

 

DLOUHODOBÝ CÍL

Mohla byste spletitý příběh Kaunasu shrnout do pár vět?

Naše město dostalo šanci a chce ji využít na maximum. Každý rok komise odborníků z Evropské unie řeší, komu udělí titul Evropské město kultury. Myslím, že vybírají právě podle toho, jak na ně jednotlivé projekty působí. Neznám samozřejmě podrobnosti, ale předpokládám, že je vždy víc zaujmou města, která jsou teprve na začátku kulturně-společenské proměny. A to je přesně náš případ. V Kaunasu totiž rozhodně nejde „jen“ o kulturu, ale také o další změny ve městě. Brzy se otevře sportovní stadion, interaktivní vědecké centrum a další místa.

 

Podařilo se vám rozpohybovat spoustu zajímavých aktivit. Budou některé pokračovat i v následujících letech?

V našem týmu je devadesát lidí, a kromě toho s námi spolupracují profesionálové ze sedmdesáti městských či soukromých institucí a organizací. Na celoročním programu se podílí umělci z celé Litvy i ze všech koutů Evropy. Určitě chceme, aby ta změna, kterou jsme nastartovali, pokračovala. Například aby se zachovala tradice festivalu současného umění, literární akce nebo veřejné diskuse o lokální historii. Máme motto: Od dočasného k současnému, a přesně tímhle směrem chceme jít.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama