Zbytky se dojídají. Průměrná domácnost vyhodí ročně jídlo v hodnotě necelých deseti tisíc

Jdete na nákup, ale neuděláte si nákupní seznam. Uvaříte jídlo navíc, ale nedáte ho zamrazit. To a plno dalších příkladů zná asi každá domácnost. Michaela Číhalíková, ředitelka neziskové organizace Zachraň jídlo, se to ale rozhodla změnit. Co by vám poradila? „Lepší je nakupovat menší množství jídla vícekrát za týden než udělat jeden velký nákup na čtrnáct dní dopředu,“ říká v rozhovoru.

Kdy jste naposledy plýtvala s jídlem?

Podařilo se mi připálit polévku. Bohužel už nebylo možné jí chuťově pomoci, a tak skončila v koši.

 

Máte doma nějak uzpůsobenou domácnost, abyste tomu předešli?

Změny, které se u nás zabydlely, jsou zejména pravidelné menší nákupy a jasný týdenní plán. Celá rodina, včetně dětí, je zvyklá, že zbytky se dojídají. Za těch pár let, co jsem se začala v problematice nadměrného plýtvání pohybovat, se postupně zdokonaluji, ale přesto i já mám stále nějaké rezervy.

 

 

Kdy jste se o tuto problematiku začala zabývat?

Jídlo a vaření bylo už od dětství mým koníčkem. Mám ho ráda pro jeho schopnost sbližovat lidi. Zároveň spolu s mateřstvím přišel sílící pocit, že mi není lhostejný svět okolo nás a trápí mne, jak nadužíváme zdroje. Má práce mi tak přináší smysluplnost.

 

Dá se obecně říct, kdo nejvíce jídlem plýtvá?

Plýtvání probíhá napříč celým potravinovým řetězcem. Nadpoloviční podíl, konkrétně to je 52 procent, mají zejména domácnosti.

 

Uvědomují si to?

Bohužel ne. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně ve svém průzkumu zjistili, že průměrný „Brňan“ vyhodí ročně 37,4 kg jídla, přičemž subjektivní odhad samotných lidí byl pouze 4,2 kg. Nákup potravin samozřejmě není zanedbatelná položka v rozpočtu. Podle stejné studie tak průměrná domácnost vyhodí ročně jídlo v hodnotě necelých deseti tisíc korun.

 

Data na potravinách

Ovlivnily v tomto smyslu chování domácností pandemie nemoci covid-19 nebo energetická krize?

Tvrdý lockdown, který nastal na podzim roku 2021 a díky němuž lidé trávili čas doma, zapříčinil snížení vyhozených potravin o 11 procent. Můžeme z toho usuzovat, že pokud jsou lidé doma, mají více času na takzvaný food management a podstatně méně potravinami plýtvají.

 

S jakou potravinou se nejvíce plýtvá?

Dle již zmiňovaného průzkumu z Brna z roku 2020 se nejvíce jídla vyhodí v letních a podzimních měsících, a to kvůli zvýšenému množství ovoce a zeleniny, které se rychle kazí. Dalším velmi častým typem jídla v odpadu bývá pečivo a vařená hotová jídla.

 

Můžete vyjmenovat největší chyby, které lidé v tomto ohledu dělají?

Mezi nejčastější chyby bych zařadila neznalost, jak správně potraviny skladovat, přílišnou estetickou ostražitost či neporozumění údajům na obalech. V neposlední řadě pak také nakupují zbytečně mnoho potravin nebo si naloží na talíř příliš velkou porci. I proto máme na našich stránkách www.zachranjidlo.cz rady a tipy, jak správně jídlo skladovat. Jsou tam ale také Záchranářské recepty, které lidem nabízí inspiraci, jak mohou ke zbytkům a často i k vyhazovaným surovinám přistupovat více kreativně.

 

Zmínila jste neporozumění údajům na obalech. Můžete to rozvést?

Asi 10 procent potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“. Přitom je to jednoduché. Když je na etiketě napsáno spotřebujte do, jedná se o termín, do kterého se výrobce zaručuje, že bude jídlo v pořádku. Bývá to u rychloobrátkových surovin, jako jsou například mléčné výrobky. V datu spotřeby je časová rezerva, která výrobce chrání. Není tedy nutné pár dnů prošlý jogurt hned vyhazovat. Stačí ho otevřít, podívat se na jeho vzhled a konzistenci. Když nás smysly nezastaví, můžeme ho bez obav sníst.

 

Když je to pro tolik lidí matoucí, možná by si tento systém zasloužil změnu…

Evropská komise hledá způsoby, jak poskytnout na obalech informace tak, aby se v nich spotřebitelé mohli jednoduše orientovat. Jedním z návrhů, jak předejít nesmyslnému plýtvání trvanlivých potravin, je úplné odstranění pojmu „minimální trvanlivost do“. Je to datum, do kterého si potravina uchová svou deklarovanou nejvyšší kvalitu. Jak už jsem ale naznačovala, tak pokud ovšem potravinu správně skladujete a nepoškodili jste obal, můžete ji bezpečně sníst i po tomto datu. V Česku bude probíhat diskuse o konkrétní podobě se členskými státy až v roce 2023. Žádná konkrétní podoba ani legislativní návrh nejsou v současné době k dispozici.

 

Jídlo ze školní jídelny

Spolupracuje vaše organizace Zachraň jídlo také s gastropodniky?

Ano, v rámci projektu Zachraň oběd. Z výzkumu komerčních provozů veřejného stravování v Česku, na kterém jsme se podíleli, vyplynulo, že v komerčních jídelnách zbývá denně 72 tisíc porcí hodnotného jídla, které se vyhodí. Zároveň díky proběhlé pandemii a současné ekonomické krizi stoupá počet lidí v tíživé životní situaci, kteří navštěvují pečovatelské služby, střediska sociální pomoci a azylové domy. Teplé, plnohodnotné jídlo je pro ně luxus. Až do roku 2022 chyběl proces, který by tyto zbylé pokrmy umožňoval lidem v tíživé životní situaci darovat.

 

Jak tato spolupráce vypadá v praxi?

V únoru 2022 jsme vydali metodiku vyjasňující podmínky pro darování hotových pokrmů a v březnu 2022 jsme spustili pilotní rozvoz zbylých pokrmů ze dvou firemních jídelen v Praze do blízkých charit. Za půlrok fungování se podařilo zachránit a darovat více než 1 400 porcí teplých pokrmů a hlásí se nám další zájemci. Rádi bychom rozšířili již zaběhnutý systém a snížili v roce 2023 množství vyhozených porcí hodnotného jídla o osm tisíc, kterými bychom nasytili lidi v tíživé situaci. Abychom to mohli realizovat, potřebujeme finanční podporu. Hledáme proto větší firemní dárce, ale důležité jsou pro nás i dary od jednotlivců.

 

Daří se také změny ve školních jídelnách?

V jídelnách se jídlem plýtvá enormně, ale ráda bych vyzdvihla dva projekty, které právě probíhají. Fresh&Tasty, která dodává jídla do firem i škol, patřící pod Zátiší Group spustila projekt Vážení zbylých jídel ve školních jídelnách, to probíhá například ve Francouzském lyceu v Praze. Díky němu zjišťují, jaké jídlo mají malí strávníci nejvíce v oblibě a jaké končí v koši. Na základě těchto dat tvoří vyvážené jídelníčky, které přihlíží na dětské preference, a tím eliminují potravinový odpad. Další projekt organizuje společnost Scolarest a jeho součástí je historicky první a jediná školní restaurace v Česku, která kompletně přešla na samoobslužný, takzvaný finský model výdeje obědů. Ten se liší především tím, že si děti nabírají jídlo samy na základě vystavené vzorové porce. Cílem je, aby si děti nabraly na talíř pouze takové množství jídla, které opravdu zkonzumují, minimalizovaly se zbytky, a zabránilo se tak zbytečnému plýtvání. Je hezké vidět změnu, která bude snad i inspirací pro další subjekty na trhu. To probíhá na základní škole v Tanvaldu.

 

Mluvily jsme o největších chybách domácností. Máte i rady, které pomohou?

Potraviny, které nejdříve procházejí, umisťujte na viditelná místa dopředu v lednici. Lednici nepřeplňujte. Lepší je nakupovat menší množství jídla vícekrát za týden než udělat jeden velký nákup na čtrnáct dní dopředu. V takových případech se velké množství potravin jednoduše nepodaří zkonzumovat včas. Nákup začíná, ještě když jste doma a chystáte se vypravit do obchodu. Podívejte se, co vám v chladničce a spíži přebývá, abyste zbytečně nenakupovali stejné suroviny. Nakupujte s vědomím, co z přinesených potravin vyrobíte. Pokud nemáte čas psát si seznamy, vyfoťte si obsah ledničky na mobil a v krámu si fotku prohlédněte. A v neposlední řadě buďte v kuchyni kreativní nebo se nebojte zbytky zmrazit.

 

A obecně? Jaký systém by se měl zavést, aby efektivně snižovalo plýtváním jídla?

Uvítali bychom mít jasná data, kolik se v Česku vyhodí potravin na jednotlivých úrovních. Povinnost sdělovat tato data by přinesla jasnější představu o oblastech, na které je nutné se zaměřit, a zároveň by bylo možné po nastavení opatření změřit posun. Stát by měl obecně vytvářet takové podmínky, které budou motivovat subjekty k tomu, aby plýtvaly potravinami méně.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement