Egyptologie. Z honby za poklady k vědeckému oboru

V roce 2022 to bylo dvě stě let, co byly položeny základy egyptologie. Jaké základy to byly?

Před dvěma sty roky francouzský učenec Jean-François Champollion rozluštil hieroglyfy, a tím položil základy vzniku nového vědního oboru egyptologie. Završil tím úsilí mnoha předchůdců, kteří se o to pokoušeli již několik staletí před ním.

Je 200 let ve vědeckém měřítku dlouhá nebo krátká doba?

Těžko říci, každopádně egyptologie už není mladý vědní obor. Za těch dvě stě let ušla velký kus cesty. Zvláště v kontextu doby, kdy ještě nebylo tak úplně jasné egyptské písmo. Teprve rozluštěním principu a pochopením hieroglyfického písma vlastně začal několik desítek let trvající proces, kdy pokračovalo bádání o egyptském jazyku a písmu. Další generace egyptologů se podílely na jeho rozpracování a pochopení. Uveďme například Karla Lepsia, nebo později další jeho žáky, jako byl například Adolf Erman. To bádání stále pokračuje.

Takže rozluštěním hieroglyfů práce neskončila…

Ano, spíš započala. Vedle práce filologů a lingvistů, kteří pracovali s texty, s nápisy a papyry, začala v polovině devatenáctého století v Egyptě také éra egyptské archeologie. Do té doby byl Egypt tak trochu vydán na milost a nemilost dobrodruhům, kteří přicházeli do Egypta vyhledávat – někdy by se skoro dalo říct spíše loupit – památky, jejichž význam v té době nedoceňovali tehdejší turečtí ani egyptští úředníci v Egyptě. Byla to honba za poklady.

Rozluštil Jean-François Champollion hieroglyfy skutečně pomocí Rosettské desky, tedy stély popsané hieroglyfy, démonickým písmem a řeckým písmem?

Ta tomu podstatným způsobem napomohla. K okamžiku, kdy pochopil princip hieroglyfického písma, došlo za poněkud jiných okolností a v jiné souvislosti. Dlouho se předpokládalo, a ještě Champollion tomu sám dlouho věřil, že egyptské hieroglyfy jsou posvátné symboly, které mají více významů. To samozřejmě komplikovalo jejich rozluštění a pochopení.

Můžete to rozvést?

K Champollionovi se dostaly v roce 1822 do rukou kopie nápisů, které si přivezl francouzský architekt Huyot, a na nich se vyskytovaly kartuše. Už učenci před Champollionem věděli, že tyto ovály velmi pravděpodobně obsahují královská jména. A když se nad těmi jmény ve dvou oválech zamýšlel, tak jedno jméno začínalo kroužkem a druhé zobrazením ibise – tedy ptáka, který byl posvátným zvířetem egyptského boha moudrosti a boha písma Thovta. A na základě znalostí koptštiny, kterou Champollion velmi dobře ovládal, si uvědomil, že ten kroužek by mohl představovat Slunce, a mohl by se tedy číst Ra. Ten druhý znak ibise tedy představuje boha Thovta a mohl by se číst Thovt. Poslední dvě značky v těchto jménech znal už z dřívějších pokusů luštění, a věděl, že představují abecední znaky S. Takže měl před sebou Ra, S, S a Thovt S, S. Došlo mu, že by mělo jít o jména Ramses a Thutmose.

Mám to!

Traduje se, že když na to přišel, omdlel. Je to pravda?