Kousnutý hadem, i jedovatým. Ale šťastný

28. června 2021

archiv PV

Zejména s plazy je spojena tvář Petra Velenského (61), který v pražské zoo pracuje právě čtyřicet let. Poprvé sice mluví o vidině důchodu, ale nenechme se mýlit. Tak vitálního člověka nepotkáte denně – alespoň když začne mluvit o své lásce nejen k hadům. Ostatně věnují se jim i jeho manželka a dcera. Je to velmi rozesmátý rozhovor.

Vrátil jste se právě z dovolené v Řecku. Cože vás tam kouslo?

Byla to užovka stromová, kterou jsem tam ke své úžasné radosti potkal poprvé, přestože jsem byl na cestách na Korfu už po šesté. Je tam velmi vzácná. Byl jsem tak nadšený, že jsem neodolal a vzal ji do ruky, i když by se dala vyfotografovat i bez odchytu. Chtěl jsem ji změřit a zvážit, a při tom mě moc dobře kousla – krásně mi totiž na ruku otiskla horní i spodní čelist, včetně palatinálních zubů horního patra.

Vy se smějete a vypadáte šťastný, že vás kousl had.

Vždyť to nic nedělá. Maximálně se objeví kapička krve. Je to spíš jako série akupunktury. Ukážu vám předloktí. Je to asi čtyři dny staré a už tam nevidíte nic.

Měl jste někdy namále po kousnutí jedovatým hadem?

Kousla mě zmije růžkatá. Nechlubím se tím zážitkem, jako to někteří lidé po kousnutí hadem dělají, ale zpětně jsem za tu zkušenost rád. Mohl jsem na sobě poznat účinnost jedu.

Jak se to stalo?

Byla to moje neopatrnost a hloupost. V roce 1991 jsem byl s celou rodinou na poměrně dlouhém pěším výletu, také na Korfu, a našli jsme zmiji růžkatou. Je o něco jedovatější než naše zmije a je považována za nejjedovatějšího hada Evropy. Na našem kontinentu ale vlastně žádné mimořádně jedovaté hady nemáme.

Přežil jste, co se ale tehdy dělo?

Velmi intenzivně jsem se zabýval měřením teplot plazů v přírodě, protože v tu dobu bylo možné najít spíš údaje o teplotě míst, kde plazi žijí, než o tom, jaká je jejich optimální tělesná teplota. Dříve se učilo, že plazi jsou studenokrevní živočichové. Dnes už ale víme, že to je zavádějící termín a hospodaření plazů s vlastní tělesnou teplotou je fascinující. Takový chameleon je ideální termoregulátor a dokáže působit jako tepelný kolektor. Naše ještěrka živorodá dokáže mít 32 stupňů v prostředí, které má 12 stupňů, a dokonce žije až za polárním kruhem.

Takže jste chtěl zmiji změřit teplotu?

Podpořte Reportér sdílením článku