Finanční gramotnost sníží i riziko extremismu

Co je vlastně INEV neboli Institut ekonomického vzdělávání?

Jsme organizace, která vytváří zázemí pro studium ekonomie na školách. Snažíme se o to, aby se osobní finance, ekonomie nebo podnikání učily na školách v České republice, ale i v zahraničí, aktuálně totiž působíme v deseti zemích.

 

Proč jste se rozhodli dostat víc finanční gramotnosti do škol?

Kolik času jste věnovali finanční gramotnosti u vás na střední škole?

 

Zhruba týden.

Tak vidíte. Že se u nás finanční gramotnost učí nedostatečně, je evidentní. A mě osobně žene pocit, že se to prostě musí změnit. A mimochodem, že jste se finanční gramotnosti učil celý týden, je v České republice nadprůměr.

 

Opravdu? Jak je možné, že je tahle problematika v českém vzdělávacím systému tak zanedbaná?

Český vzdělávací systém je hodně decentralizovaný, což je v lecčems výhoda a v lecčems naopak nevýhoda. Co se finanční gramotnosti týče, ve vzdělávacím plánu ministerstva školství je velmi dobře popsaná a my jako institut k tomu ani nemáme žádné zásadní výtky. Problémem je ale reálná implementace v jednotlivých školách. Ony si totiž mohou zvolit, že za čtyři roky studia věnují finanční gramotnosti jednu hodinu. Což ve výsledku vypadá tak, že děti skončí na exkurzi v České národní bance, a škola má pocit, že je splněno. Což je jeden extrém…

 

A jaký je ten druhý?

S nadsázkou to, co se snažíme zavést my. Školy mají svobodu a stejně jako mohou věnovat finanční gramotnosti jednu hodinu za čtyři roky, tak z ní mohou udělat plnohodnotný předmět povinný pro všechny studenty. Třeba na rok, ale klidně i na víc. Aktuálně se pak bavíme hlavně o studentech 3. a 4. ročníku středních škol. Nezapomínejme třeba, že dovednosti v oblasti finanční gramotnosti korelují se známkou z matematiky, rozvíjejí kritické myšlení a tak dál. Moderní vzdělávací systém má v dnešní době děti učit právě tohle.

 

Aktuálně máte připravené testování pro deset středních škol po celé republice. Jakých?

Záměrně jsme vybírali školy různého typu a v různých regionech. Nechtěli jsme mít ve výběru deset pražských gymnázií – stačí jedno. Pak třeba gymnázium v menším městě typu Karviná, k tomu nějaké odborné školy, obchodní akademie a tak dál.

 

Nejvíc letí kryptoměny

Jak velký byl mezi školami zájem?

Obrovský. On vlastně celý projekt vznikl na popud učitelů a ředitelů škol, kteří k nám chodí na kurzy INEV akademie a zapojují se do ekonomické olympiády. Díky těmto projektům se nadchli pro vizi naučit studenty ekonomii a finance. Vesměs se nám pak ozývali s tím, že by ve svých školách rádi zavedli předmět finanční gramotnosti. Celý koncept předmětu jsme pak navrhli právě na základě této poptávky. Kapacita se potom zaplnila během chvilky.

 

Jak taková výuka finanční gramotnosti z dílny INEV vypadá?

Zjednodušeně řečeno jsme pro učitele připravili rozsáhlé materiály na celý školní rok, s jejichž pomocí lze učit finanční gramotnost alespoň jednu hodinu týdně.

 

Kdo materiály vytvářel?

Vytvářeli je finančníci, kteří zároveň učí na středních školách. Takže mají velice dobrou zkušenost a představu o tom, jak výuka vypadá.

 

Co konkrétně se děti naučí?

Materiály jsme rozdělili na pětadvacet lekcí, každá má hlavní téma. Jedna se věnuje investicím, další rozpočtování, další pojišťovnictví, inflaci a podobně. Ke každé lekci má učitel k dispozici set materiálů, podle nichž může velmi kvalitně učit, i když třeba sám danému tématu zas tak moc nerozumí. Součástí materiálů jsou prezentace, pracovní listy pro studenty i učitele, různá cvičení atd. A zahrnuli jsme i často kladené otázky od studentů.

 

Proč?

Chápeme, že někteří učitelé nejsou dostatečně zběhlí třeba v takových kryptoměnách. A není větší strach učitele, než že se ho třída zeptá na něco, co neví. Proto jsme do materiálů zařadili i často kladené dotazy, abychom učiteli pomohli a dovzdělali ho. Nedávno jsme zároveň vydali brožuru ekonomických her, které můžou učitelé se studenty hrát.

 

Jaká lekce je mezi studenty nejpopulárnější?

Obecně investice. To je něco, co studenti řeší zdaleka nejvíc. A když se bavíme o podkategoriích, tak je samozřejmě nejvíc zajímají kryptoměny.

 

Kryptoměny často mladým lidem nabízejí i oblíbení internetoví influenceři. Vysvětlujete studentům třeba i to, že by v takových případech měli být opatrní?

Věnujeme tomu jednu celou lekci a část druhé. Je klíčové, aby mladí lidé nenaletěli podvodníkům jak v případě kryptoměn a NFT (zkratka pro non-fungible token neboli „nezaměnitelný“ token, což je krátký kód v blockchainu reprezentující určitý soubor dat, například fotografii, obraz či nahrávku – pozn. red.), tak i v případě dalších finančních produktů. Učíme je taktéž diverzifikaci investičního portfolia, aby pochopili, že kryptoměny jsou v dnešní době především rizikový doplňkový asset.

 

Pro celou zemi

Co si od celého projektu slibujete a jak dlouho bude trvat?

Aktuálně je projekt nastavený na rok. V následujícím období máme v plánu do projektu zapojit padesát až sto škol, které budou finanční gramotnost vyučovat podle našich materiálů. A dlouhodobým cílem je pochopitelně natrvalo zavést kvalitní finanční gramotnost na všech středních a základních školách v České republice.

 

Zmínila jste základní školy. Jak by mělo vyučování vypadat tam?

Začali jsme se středními školami, protože si myslíme, že právě zde budou naše metody nejefektivnější. Studenti už mají za sebou například první brigádu a tak dál. Na základních školách je to spíš o tom, abychom dětem vysvětlili, že peníze nedává bankomat, ale že je nutné je vydělat. Aby se zamyslely, jak je možné je vydělat a že člověk nemůže utratit víc, než vydělá. V tomhle věku je samozřejmě ideální výchova rodiny, ale lze to plně nahradit i školou.

 

Pojďme se bavit obecněji. Jak je na tom s finanční gramotností česká společnost jako celek?

Třeba co se týče investic, jsme my Češi velice konzervativní. Osobně si myslím, že to je dědictví devadesátých let, kdy se hodně lidí napálilo v rámci kampeliček a kuponové privatizace. Lidé získali velkou nedůvěru vůči investicím a preferují konzervativní nástroje, jako třeba spořicí účty. Zároveň si říkám, jestli se neděje něco podobného třeba s kryptoměnami, protože do nich hodně vkládají peníze mladí „prvoinvestoři“. A když se spálí, bojím se, aby to neznamenalo, že po zbytek života nebudou chtít do ničeho investovat.

 

Jak je to u učitelů?

Máme zkušenost, že před kantory dlouho nesmíme zmínit slovo akcie. I kvůli generační příslušnosti a zkušenosti z devadesátých let. Investice proto ukazujeme ideálně na nemovitostech. Ostatně nemovitostem důvěřujeme my Češi možná až příliš.

 

Možná hloupá otázka, ale jak zlepšená finanční gramotnost dokáže pomoci společnosti?

Je hodně oblastí, kde by nám to pomohlo. Pomiňme teď individuální benefit toho člověka, který se postará o sebe a svoji rodinu. Další věcí, která z toho pramení, je, že člověk topící se ve finančních problémech je náchylnější vůči populismu až extremismu. Pokud budou lidé finančně gramotnější, možnost, že se dostanou do ekonomických potíží, se sníží.

 

Nesouvisí tohle i s celkovou hospodářskou situací?

Ano, ale například když jde ekonomika dolů, mohu aplikovat jednu z prvních pouček finanční gramotnosti: mít finanční rezervu. A pokud by, čistě teoreticky, měli všichni Češi finanční rezervu dostatečnou pro rok až rok a půl fungování, dokázali bychom mnohem efektivněji řešit následky ekonomického cyklu. Ostatně to vidíme i nyní, v téhle turbulentní době.

 

Mimochodem, přenáší se nějak výuka finanční gramotnosti z dětí na rodiče?

Na to jsou mnohé výzkumy, které takový efekt potvrzují. Ono to vlastně dává smysl, protože když se skrze náš předmět třeba děti učí o rodinném rozpočtu, přijdou domů a ptají se rodičů, za co utrácejí, kolik platí za nájem, za jídlo, jestli jsou pojištění a podobně. Což pak třeba přinutí mámu s tátou popřemýšlet, jestli třeba není načase se pojistit nebo optimalizovat náklady na domácnost. Naopak rodiče dokážou pomoci s výukou finanční gramotnosti skrze kapesné.

 

Ekonomie jako zábava

Kromě předmětu o finanční gramotnosti INEV pořádá i ekonomickou olympiádu. Můžete o projektu říct něco víc?

To je soutěž, kterou jsme založili před šesti lety. Jejím cílem je zvýšit zájem o ekonomii a ukázat, jak umí být zajímavá a zábavná. Aktuálně se nám povedlo rozšířit tento model do deseti zemí.

 

Do kterých?

Pokud pomineme země V4 (kromě Česka ještě Slovensko, Maďarsko a Polsko), tak například i do Řecka, Bosny a Hercegoviny, Číny nebo Íránu. Olympiády se většinou účastní studenti, kteří finance nebo ekonomii dřív neměli, takže pro ně jde o první kontakt s těmito obory. Naším cílem je, aby díky olympiádě dostali chuť zjišťovat si víc. Navíc detailně měříme úspěšnost studentů v různých oblastech a sbíráme různá data.

 

Jaká?

Například vzdělání rodičů. A pak zkoumáme, jestli to nějak koreluje s výsledkem v testu. Je to pro nás komplexní socioekonomický projekt. Ne jenom „pouhá“ soutěž. Mimochodem, podobná data neexistují, takže je musíme sesbírat a pak je využíváme třeba i pro tvorbu našeho předmětu.

 

Můžete se podělit i o nějakou konkrétní úlohu?

Jistě! Teď potěším fanoušky Star Wars. Úloha zní: Obi-Wan Kenobi rozdělí Luka Skywalkera a princeznu Leiu do různých koutů galaxie, aby je Impérium nenašlo a nezabilo. Jak by ekonom nazval takové opatření?

 

Diverzifikace rizik.

Přesně tak. Máte bod!