Ženy v IT oborech? Překážky si vytváříme ve vlastní hlavě

Kolik lidí u nás aktuálně schází v oboru informačních technologií?

Statistiky mluví o dvaceti tisících lidech. EUROSTAT si po covidové pandemii dělal průzkum, jaké jsou nedostatkové pracovní pozice v Evropě. Z pohledu IT pozic, které se tradičně drží na vrcholu, je na tom Česká republika nejhůře. Procento obtížně zaplnitelných IT pozic stouplo z 66 na 78. Na tato místa se nehlásí prakticky nikdo, z koho by šlo vybrat vhodného kandidáta nebo kandidátku. Pro srovnání, evropský průměr je 55 procent.

Jaké předpoklady bych měla mít, pokud se rozhodnu rekvalifikovat pro IT?

Obrovskou výhodou kohokoli, kdo do IT vstupuje, je zájem o řešení problémů, hledání optimálního nebo efektivního řešení. To není jen o matematice, jsou to situace, které řešíme v každodenním životě. Musíte za pochodu vyřešit problém, který má svá omezení a vy si dokážete srovnat možnosti, jejich výhody, nevýhody a dopady a nejvhodnější řešení vybrat. Pro IT jsou ideální lidé, kteří dokážou vidět dopředu, analyzovat možnosti. Je to jako stavět komplikovanou stavbu z Lega. Musíte vědět, že když dáte danou kostku zrovna sem, jaký dopad to bude mít na stavbu za dalších čtyřicet kroků – jestli tu stavbu udrží, jestli nebude překážet… V IT je obrovská řada pozic, v některých tato systematičnost převažuje víc, jinde méně, ale celkově je to dominantní způsob uvažování a komunikační model.

Osobně mám IT spojené s matematikou, technikou, tvrdými daty. Je reálné, aby se v IT uchytil člověk z humanitních oborů?

To spojení s matematikou souvisí s tím, že v českém školství nemáte moc jiných možností, kde cvičit systematické řešení problémů, než v matematice. Jiné předměty jsou silně založené na memorování informací. Ale když se dokáže systematicky na řešení koukat biolog nebo historik, jsou to žádané posily. My bychom v IT potřebovali víc lidí, kteří mají více zájmů a umí je propojovat s IT. Dokážou totiž vnést do řešení problémů nový pohled. Zároveň ale musí počítat s tím, že zpočátku bude trvat, než s týmem najdou společnou řeč a získají si potřebný respekt. Mám k lidem přicházejícím z jiných oborů obdiv, protože IT svět na ně stále není zvyklý, což je velký tlak na jejich sebevědomí. Zvlášť, když sklouznou k tomu porovnávat své IT znalosti s těmi, kteří se v oboru pohybují dlouho.

V jednom z rozhovoru jste řekla, že programovat zvládne i člověk se základní školou. To byla nadsázka?

Jde o to, čemu říkáme programování. Pokud jde o to, že napíšete kód a on funguje, tak to zvládne pětileté dítě. Dnes vás různé programy navádí tak, že si vytvoříte vlastní program téměř bez jakýchkoli znalostí. Ale když mluvíme o programování systémů pro reálné použití, to vyžaduje schopnost vidět takzvaně za roh. Musíte domyslet dopady každého kroku. IT se posouvá do oblastí, kde nahrazuje člověka, a tam si nemůžete dovolit udělat chybu.

Je to nálož, ale zvládnou to

Organizace Czechitas byla založena v roce 2014 s cílem dostat ženy do IT. Daří se to?

Daří, našimi kurzy prošlo přes třicet tisíc žen a tisíce z nich dnes v IT pracují. Bohužel nerostou procenta zastoupení žen v IT, kde jsme stabilně na posledním místě mezi zeměmi Evropské unie, protože neustále rostou absolutní čísla lidí přicházejících do IT. Takže v procentuálním zastoupení není takový posun. Nicméně velkým úspěchem je posun v zájmu o vysokoškolské studium informatiky mezi dívkami. Od roku 2016, kdy jich mezi studenty IT bylo dvanáct procent, se jejich počet přehoupnul přes sedmnáct procent. To je už blízko evropskému průměru.

Je třeba ženy do IT cíleně motivovat? Nikdo jim nebrání do IT vstoupit, možná je to jen opravdu nepřitahuje.