Psychické problémy má třetina lidí. Hlavní je nebát se mluvit

3. března 2022

621f853fe4b0b2f00e8e017d_DSC_0168

archiv

Je to „kápézetka“ neboli krabička poslední záchrany při akutních psychických problémech – mobilní aplikace s názvem Nepanikař. Dostupná je tři roky, za tu dobu byla přeložena do devíti jazyků a k mání je ve 180 zemích. Její autorka, Veronika Kamenská, ji vyvinula na základě vlastních zkušeností: když jí bylo devatenáct, dovedly ji psychické potíže až k pokusu o sebevraždu. Právě proto se pak rozhodla pomáhat.

Panikařila jste, když jste aplikaci Nepanikař vyvíjela?

Řekla bych, že ani ne. Aplikaci jsem se rozhodla vytvářet až v momentě, kdy se můj psychický stav stabilizoval. Vlastně možná jsem trochu panikařila, když aplikace nabírala konkrétní obrysy, najednou to nebyla jen idea, ale realita!

Kdy se vůbec celý ten nápad zrodil?

Původně jsem si říkala, že by projekt takové aplikace mohl být mou bakalářskou prací. To bylo zhruba v době, kdy jsem byla v prváku na vysoké škole. Ale nakonec to šlo rychle, asi půl roku od nápadu už byla aplikace na světě. Oslovila jsem kamaráda programátora a udělali jsme to mnohem dřív, než byl původní záměr. Dnes je aplikace přeložena do devíti jazyků a je dostupná ve sto osmdesáti zemích.

Vy jste aplikaci vyvíjela na základě vlastních zkušeností s úzkostmi a depresemi, kterými jste si prošla v dospívání. Kdyby v té době podobná aplikace existovala, jak moc by vám to bývalo pomohlo?

Je potřeba říct, že aplikace pro lidi s duševním onemocněním na trhu byly. Jenže byly v angličtině a v té době, kdy jsem nejvíc potřebovala pomoc, pro mě angličtina představovala překážku. Nedokázala jsem tak obratně překládat. To však nebyl jediný problém. Když se u někoho vyskytne duševní onemocnění, většinou není jen jedno, ale propojuje se s vícero druhy – například deprese s úzkostmi či sebevražednými sklony. Takže i kdybych bývala uměla anglicky natolik, abych všemu rozuměla, k pokrytí svých problémů bych bývala potřebovala ty aplikace tři, ne-li čtyři. Takže tahle naše by pro mě určitě užitečná byla.

Je nejspíš na čase popsat, jak aplikace funguje.

V aplikaci Nepanikař jsou různé moduly, přičemž každý je uzpůsoben tomu, co člověk potýkající se s psychickými problémy v daný moment nejvíc potřebuje. Například u depresí jsou v aplikaci různé tipy psychohygieny. Důležitá je i možnost zapisovat si úspěchy. Co člověka ten den potěšilo, co se mu povedlo, můžete si i plánovat aktivity, a když se pak, s odstupem času, k záznamům vrátíte, uvidíte, jaké úspěchy a pokroky jste udělali. U úzkostí je zase aplikace zaměřená na odvedení pozornosti a ukotvení a stabilizaci situace. Nástrojem pro zvládnutí náročných psychických situací jsou dechová cvičení, hry na odvedení pozornosti nebo řízená relaxace

Co například velmi aktuální téma sebepoškozování?

Člověk, který si chce ublížit, má v tu chvíli takzvané tunelové vidění. Jediné, nad čím dokáže přemýšlet, je právě to, jak se poškodit. V aplikaci najde záchranný plán. Může si taky zaznamenávat, co mu v poslední době pomohlo, aby si neublížil. Počítadlo mu ukazuje počet dní, kdy si dokázal neublížit. Sebepoškozování má formu závislosti, a proto často pomáhá, když vidí, že už si týden neublížil, a tudíž se o to samé pokusí i další týden. Podobné je to u myšlenek na sebevraždu. I v tomto případě má člověk tunelové vidění, postupuje stejně.

Podpořte Reportér sdílením článku