Antilopám jde o přežití. Kvůli pytlákům i dobytku

10. března 2021

Karolína Brandlová je předsedkyní spolku Derbianus Conservation, který se dvacet let věnuje ochraně antilop v západoafrické savaně od Senegalu až po Niger.

archiv

Antilopy Derbyho nejsou tak známé jako nejohroženější horské gorily nebo sumaterští tygři. Přesto patří jejich západní poddruh k neohroženějším zvířatům světa. „Věřím, že naděje na jejich záchranu existuje,“ říká přírodovědkyně Karolína Brandlová z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity, jejíž pracovníci a studenti se už dvacet let angažují v ochraně tohoto druhu.

Jak vzácné jsou antilopy Derbyho?

Tato africká antilopa má dva poddruhy. Východní a západní. Ten východní je ohrožený méně. Ale západní poddruh patří podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody do kategorie kriticky ohrožených. V přírodě jich pravděpodobně zbývá necelých dvě stě. Z pohledu přežití je to číslo skoro za hranou početnosti, která umožňuje, aby populace dlouhodobě vzkvétala.

Je to největší antilopa na světě. Může být i díky tomu oblíbeným terčem pytláků?

Určitě, protože je větší než běžný kůň. Jediná antilopa znamená velké množství masa na jednom místě. Těžko ale říct, jestli ohrožení pytláky platí ještě v současnosti, protože strážci ze senegalského národního parku Niokolo Koba nám hlásí, že v jejich zadržených úlovcích antilopí maso už nenacházejí. Může to být ale právě tím, že jich přežívá tak málo.

Vy sama jste se dostala do kontaktu s pytláky?

Jenom nepřímo, když jsme v národním parku narazili na prázdný pytlácký kemp, kde se sušilo maso. Ale kolegyně profesorka Pavla Hejcmanová se v terénu setkala s pytláky, kteří i stříleli do vzduchu.

Měla jste někdy důvod bát se v africkém terénu lidí nebo zvířat?

Asi nikdy tak, jako když mám jít v Praze sama večer domů. Jsem docela srab, proto mám také vlkodava. Samozřejmě není příjemné, když jdete v Africe v noci s baterkou, ze tmy na vás svítí oči a nevíte, čí jsou. Ale to je příjemný strach.

Čí oči to nakonec byly?

To nevím, zmizely zase ve tmě. My tedy tolik nočních sledování neděláme, protože antilopy jsou denní zvířata, ale občas to zažijete. Naštěstí se většina tohoto typu pozorování dělá z auta. Což mi připomíná, že největší respekt mám ze slonů, těch se bojím i v autě. Díky nim jsem se naučila velmi dobře a rychle couvat.

Povídejte!

Podpořte Reportér sdílením článku