Simulace letu na Mars. Češi zkoumali, jak zvládat izolaci

Co bylo na osmnáctiměsíční izolační studii MARS 500 nejpřekvapivější?

Určitě to, že se členové posádky za celou dobu pořádně nepohádali. A jelikož za celý rok a půl nevznikl žádný velký konflikt, mohli se výzkumníci zaměřit na jiné věci. V předchozích studiích na sebe vzniklý konflikt vždy strhl veškerou pozornost psychologů, tedy jestli se mu dalo předejít, kdo co udělal špatně, jak konflikt zvládnout, jak intervenovat. Pro mne osobně bylo překvapením, jak velkým problémem bylo jídlo.

Co přesně se ohledně jídelníčku posádky řešilo?

V 21. století se všemi technologickými vymoženostmi, které máme, neumíme stále vyrobit jídlo, které by během letu na Mars obstálo, nezkazilo se, bylo tři roky chutné a výživné. Překvapuje mě, že se stále nikdo nerozhodl investovat peníze a vyrábět jídlo, které při dlouhé cestě na Mars obstojí. Navíc platí, že kosmické výzkumy pomáhají i lidem na Zemi – v tomto případě by se jídlo mohlo využít v rozvojových a chudých zemích, které trpí nedostatkem.

Jelikož to byla mezinárodní posádka, tři Rusové, Ital, Francouz a Číňan, předpokládám, že roli u stravování hrálo i to, že každý byl zvyklý na jiný typ potravin…

Přesně tak. Například asijští členové posádky mohou mít značné problémy jíst euroamerická jídla, a to nejen kvůli tomu, že pro ně nemusí být chutná, nejsou na ně zvyklí, ale způsobují jim zažívací potíže, ekzémy a jiné problémy. Z pobytu ve vesmíru také vyplývá, že necítíte jídlo tak intenzivně, kvůli mikrogravitaci se mění mozkové zpracování chutí i vůně. V podstatě nejvíc cítíte pálivé a ostré, ostatní je mdlé a nijaké. Ideální by tedy bylo jídlo, které je tak chutné, že ho vydržíte jíst dlouhodobě, cítíte jeho chuť, vůni, konzistenci, nekazí se vlivem teplot, radiace ani přetížení.

Proč nebyla v posádce žena?

To bylo rozhodnutí Evropské kosmické agentury a Ruské kosmické agentury. Dodnes je kolem toho velká diskuse, zda má být posádka smíšená nebo ne, a neexistuje na tom shoda. Někdo říká, že žena hraje důležitou stmelovací roli, v jiných výzkumech se smíšená posádka ukazuje jako problematická s ohledem na genderové role.

Jak na to nahlížíte vy?

Mně přijde důležité, aby to byla posádka hlavně kulturně rozmanitá. To bude ale stejně nezbytné, protože žádná země sama cestu na Mars nezaplatí. Rozmanitost se každopádně ukázala jako velmi dobrá a nosná, byl to velký polštář na informační deprivaci. Lidé z různých kulturních prostředí si mají stále co říct, zajímají se o věci, na které byste se člověka stejné národnosti vůbec neptala. Posádka se taky mnohem více soustředila na to, co druhý říká, proč to tak říká, jak to vnímá, co tím myslí. Každopádně na mezinárodních vesmírných stanicích běžně smíšené posádky jsou, a problém to není.

Členové posádky MARS 500 neovládali stejný jazyk. To je docela překvapivé. Jak si s touto překážkou poradili?