Přežila nádor, teď pomáhá druhým: nekašlete na prevenci!

15. února 2022

Oldřich Hrb

Už sedm let přesvědčuje lidi, že sahat si na prsa či varlata (a nejen na ně) je normální. Protože prevence zachraňuje životy. Kateřina Vacková o tom ví své: právě díky prevenci a včasné diagnostice přežila rakovinu vaječníků. Načež se rozhodla, že o tom bude říkat druhým, a založila neziskovou organizaci jménem Loono. Ta už za léta existence vyškolila přes sto tisíc lidí.

„Sahám si na ně každý měsíc“ a #prsakoule. To jsou hesla první kampaně neziskové organizace Loono, která vznikla v roce 2015. Jak často si „na ně“ lidé sahají v časech koronaviru?

Já doufám, že stejně pravidelně jako mimo pandemii. My jsme hodně zdůrazňovali, že covid není jediná choroba, kterou člověk může onemocnět. Přece jen s ním žijeme skoro dva roky. Apelovali jsme během pandemie na to, aby ženy nezapomínaly na mamografický screening nebo aby chodily na gynekologické prohlídky. Covidem život nekončí. Proto by se právě preventivní prohlídky neměly zanedbávat.

A jak si během pandemie vedla vaše organizace? Bojovali jste o přežití?

S příchodem covidu jsme dostali velkou ránu. Z ničeho nic se nám ve firmách zrušily workshopy, což byl náš velký zdroj příjmů. Stejně tak jsme ale museli vrátit řadu dotací, což mi dodneška hlava nebere. Peníze se všude jinde rozdávaly, ale my jsme řadě státních institucí i jiným subjektům naopak vraceli. Nebudu lhát, pro Loono to bylo těžké. Během týdne jsme se transformovali z workshopů na webináře. Za rok 2020 a 2021 jsme v jádru vyškolili více lidí, než bychom dokázali offline. Takže to nakonec byla pozitivní změna, ale říkám upřímně, že po finanční stránce nám to dalo hodně zabrat.

Co se v Loono od roku 2015 změnilo?

Například to, že máme kancelář! Ne, teď vážně. Hodně jsme vyrostli. Ze školního projektu, který byl mojí vizí, jsme se stali organizací mnoha profesionálů, a to nejen lékařů. Po celém Česku děláme workshopy. Od kampaně #prsakoule, která stála za prevencí rakoviny prsou a varlat, jsme se posunuli ke kardiovaskulární problematice, reprodukčnímu, ale i duševnímu zdraví. Obsáhli jsme velkou škálu problémů a do budoucna chceme spektrum dál rozšiřovat. Krom toho se nám také podařilo získat celou řadu partnerů. Co bych ale ještě chtěla zmínit, je fakt, že se nám za dobu naší existence podařilo zachránit desítky lidských životů. A tisícům lidí jsme pomohli si uvědomit, že na své zdraví mají myslet.

Loono je nezisková organizace. Jak si dnes takový subjekt v Česku vede?

Od samého začátku se musíme ohánět. Já to občas přirovnávám ke křečkovi v kolečku, který běží a nikdy nedoběhne. Oproti křečkům jsme ale houževnatí, řekla bych. Chceme plno věcí dělat jinak, než dělaly neziskovky v devadesátých letech. A troufám si říct, že vlastně i jinak než většina neziskovek dnešní doby.

Jak si to mám představit?

Nechceme čekat, až se někdo rozhodne nám peníze dát nebo až se vláda rozhodne řešit nějaký sociální problém. Zavedli jsme vícezdrojové financování a na víc než polovinu nákladů si vyděláme sami. To je možné například díky charitativnímu e-shopu nebo díky tomu, že prodáváme workshopy, webináře či e-learning firmám. Druhou půlku financí tvoří granty, dotace od státních a firemních nadací a nadačních fondů a příspěvky od soukromých dárců a mecenášů. Snažíme se získat peníze i na to, abychom naše zaměstnance normálně zaplatili. Protože to je podle mě veliká otázka českého „nezisku“: máme ve svých řadách profesionály, kteří svému oboru rozumí a jsou adekvátně ohodnoceni?

Prevence v Česku

Myslíte si, že český stát dobře komunikuje problematiku prevence?

Podpořte Reportér sdílením článku