Moravec: Nagano bylo extrémně výjimečné, Růža nás stmelil

20. února 2023

David Moravec

Profimedia.cz

Podílel se na nejúspěšnějším tažení české hokejové reprezentace v historii. V letech 1998–2001 vyhrál útočník David Moravec s národním týmem zlato na olympiádě v Naganu a dvakrát na mistrovství světa. Z historie prý ale nežije, triumf z Japonska mu každý rok připomínají hlavně média. „Není to tak, že bychom se sešli v hospodě a říkali si, jak jsme byli dobří,“ říká.

Čeští hokejisti do 20 let nedávno znovu vyzdvihli Česko, ale světový šampionát nevyhráli, skončili druzí. Co chybělo?

Vy novináři máte rádi, když se říká „takové to pověstné štěstíčko“. Takže trochu toho štěstíčka. Ve skutečnosti si ale myslím, že jsme hráli velmi dobře. Rozhodují detaily, drobnosti. Nám se puk odrazil od plexiskla těsně před tím, než jsme dostali gól, a nebyli jsme schopni toho využít. Kanaďani naše zaváhání proměnili. Nemyslím, že by to bylo o štěstíčku.

Je to příslib, že by se český hokej zase mohl vracet na světové výsluní?

To je ošemetná otázka. Jak se říká, jedna vlaštovka jaro nedělá. A to je přesně tenhle případ. V roce 2014 přivezl tým do osmnácti let stříbro ze světového šampionátu a my se tu začali plácat po ramenou, že už to děláme dobře. Ale pak nic. Teď, v roce 2023, je to stříbrná medaile pro dvacítku – a já doufám, že si spíš řekneme, jak pracovat víc a efektivněji. Na svazu máme kapacity, které by to měly zvládat.

Co nejvíc chybí podle vás?

Já se snažím kluky rozvíjet a posouvat. Když zesílí a zrychlí a začnou zvládat těžké zápasy, je to pro mě náznak, že se opravdu posunuli. Když má trenér v týmu velkou fluktuaci hráčů, myslím, že je neposouvá, ale jen „ohrává“. Využívá, možná až zneužívá. Hráči to zrovna jde, tak je pořád na ledě. Pak mu něco jít přestane – a už je to špatně, nehraje. Přitom důvodů, proč mu to zrovna nejde, může být v dospívajícím věku spousta. Kluk může mít problémy doma, ve škole, může se trápit kvůli dívce, je toho hodně.

I tak, je stříbro z mistrovství světa pro hráče do dvaceti let jejich „malé Nagano“?

Nerad bych to srovnával. Nagano bylo extrémně výjimečné, povedlo se úplně celé. Věřili jsme si, šli jsme spolu naproti. Pro tyhle mladé kluky je stříbro z mistrovství světa odrazovým můstkem a vstupenkou do profesionálního sportu. Teď musí zabrat, ještě víc pracovat. Dostanou se do velkého trychtýře, kde už to není jenom o dvou třech ročnících. Žádné fňukání, že mě něco bolí.

Nagano nám připomínají hlavně novináři

Dobrá, a co tedy vaše Nagano? Letos je to pětadvacet let. Pořád vzpomínáte?
Vy novináři pořád vzpomínáte. Vždycky mi to někdo z vás připomene. Bylo to samozřejmě skvělé, ale z historie se žít nedá. Spíš je důležité analyzovat, proč to tak bylo.

Datum 22. února tedy pro vás není speciální den?

Podpořte Reportér sdílením článku