Kopání ve spánku může oznamovat Parkinsonovu nemoc. Čeští vědci zkoumají proč

3. března 2023

Když se jim zdá, že hrají fotbal, kopou ve spánku nohama. Když se ve snu s někým perou, bouchají kolem sebe pěstmi i ve skutečnosti. A u většiny z nich se po deseti patnácti letech objeví Parkinsonova choroba. Spánkovou poruchu s názvem „porucha chování v REM spánku“ zkoumá v Česku Jitka Bušková, expertka na poruchy spánku z Národního ústavu duševního zdraví.

Jak dlouho je nemoc nazvaná „porucha chování v REM spánku“ známá? Nezasloužila by si nějaké lepší jméno?

Tahle spánková porucha byla poprvé popsána v osmdesátých letech minulého století, takže je v porovnání s jinými poruchami spánku poměrně mladá. Popsal ji Carlos Schenck, profesor psychiatrie z Minnesoty. Pamatuji si, jak mi připadaly jeho práce s fotografiemi pacientů, kteří se musí přivazovat k lůžku, aby z něj nepadali, nesmírně zajímavé. Co se týče názvu, jistě bychom našli i jiné, možná vhodnější pojmenování, ale „porucha chování v REM spánku“ přesně vystihuje to, čím je nemoc charakteristická.

Můžete popsat její příznaky?

Dotyčnému se zdají velmi živé sny, které mohou na první pohled působit i jako noční můry, ale nejde jen o mimořádně živý sen, ale on to, co se mu v té chvíli zdá, přesně přehrává i ve skutečnosti na lůžku. Když se mu tedy zdá o fotbale, tak bude opravdu ve spánku kopat nohama, a může přitom dokonce křičet radostí, že dal gól. To se za normálních okolností neděje. V REM spánku jsou totiž naše svaly deaktivovány, odpojeny od mozku a my zažíváme takzvanou svalovou atonii. Proto i když se nám zdá, že nás někdo pronásleduje a my se mu ve snu ze všech sil snažíme utéct, tak z té postele ve skutečnosti nevstaneme, tělo nám to nedovolí. Pacienti s touto spánkovou poruchou však ovládají svaly i ve snovém spánku.

To připomíná náměsíčnost. Jak mohu já jako laik tyto poruchy odlišit?

Od náměsíčnosti se dá porucha chování v REM spánku odlišit poměrně dobře, protože základním znakem náměsíčnosti, neboli somnambulismu, je to, že ve spánku chodíte. Pacienti s poruchou chování vázanou na REM spánek často rozdávají rány, bojují s imaginárním nepřítelem, brání se napadení, kopou, ale většinou z postele neodcházejí. Naše pracoviště se specializuje na všechny tyto parasomnie, což jsou poruchy spánku, které doprovází nějaké nepřirozené jevy nebo abnormální chování ve spánku, jako je například zmíněná náměsíčnost, noční můry, noční běsy či spánková paralýza a další. Přicházejí k nám pacienti s parasomnickými epizodami, které se objevují i několikrát týdně, nebo je jejich chování v rámci epizod nebezpečné.

Jitka Bušková (1974)

Vede Oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví. Její specializací jsou hypersomnie a parasomnie, poruchy spánku, které jsou charakterizovány vysokou denní spavostí a také abnormálními projevy ve spánku. Mezi parasomnie patří například noční můry, noční děsy či náměsíčnost. Posledních pět let vede výzkum poruchy s názvem „porucha chování v REM spánku“, která úzce souvisí s nástupem Parkinsonovy nemoci.

Vhodná léčba

Dokážete jim s těmito poruchami pomoci?

Často ano. Za pomoci vyšetření nočního spánku, takzvané polysomnografie, dokážeme přesně určit, o jakou parasomnii se jedná, a na základě toho doporučit vhodnou léčbu. Tu je potřeba vybírat velmi individuálně, někde jsou zcela namístě psychoterapeutické postupy, jindy je efektivnější farmakologická léčba.

A v případě poruchy chování v REM spánku?

Tam je to bohužel složitější. Dnes již víme, že tato porucha může být prvním ukazatelem budoucího rozvoje Parkinsonovy nemoci, která se začne projevovat až deset patnáct let poté, co my diagnostikujeme tuto spánkovou poruchu. Dnes umíme dobře zabránit tomu, aby se pacienti ve spánku nezranili nebo nezranili svého partnera na lůžku, dokážeme jejich spánek zklidnit, ale bohužel v tuto chvíli neumíme zabránit rozvoji Parkinsonovy nemoci. Právě tam se však nyní napínají všechny výzkumné síly, pracuje na tom řada mezinárodních týmů a my jsme jejich součástí.