Ročně uhyne v Česku po nárazu do skel milion ptáků. Silueta dravce je k ničemu

Uvádí se, že ročně zemře po nárazu do skel v Česku milion ptáků. Nakolik jsou tato čísla reálná?

Ano, milion ptáků u nás a sto milionů v Evropě. Tato čísla jsou odvozena z dostupných dat, ale přesný počet se zjistit nedá. Prosklených ploch je totiž takové množství, že se nedají průběžně sledovat. Kvalifikovanější odhady pocházejí ze Spojených států. Hovoří až o 850 milionech uhynulých ptáků v USA každý rok. Jsou to čísla opravdu závratná a jen málo antropogenních příčin úhynů ptáků má větší dopad než právě nárazy do prosklených ploch. Překonávají je pouze počty ptáků zabitých kočkami domácími. Ale jinak nemá tak velký dopad ani doprava či energetika.

Týká se to všech druhů, nebo si některé druhy ptáků dokážou se skly poradit?

Týká se to především druhů, které se pohybují nízko nad zemí. Čili je to převážně problém pěvců a některých dravců, kteří je loví. Ale v tomto směru jsou skla naprosto neselektivní a může se stát, že například na protihlukové stěně podél silnice, která prochází nad vodním tokem nebo nějakým přirozeným biokoridorem, hynou ptáci z nejrůznějších prostředí, od vodní až po polní ptáky. Jednalo se například o protihlukovou stěnu podél D1 v Moravskoslezském kraji. Zatímco prakticky neevidujeme případy kolizí vlaštovek či rorýsů, po nárazu do skleněných překážek často hynou například sovy, kachny, bahňáci, pěvci, dravci nebo bažanti.

Proč je situace lepší právě u rorýsů a vlaštovek, kteří si staví hnízda přímo na domech a v nich?

Oni sice žijí v okolí člověka, ale většinu času se v zástavbě pohybují ve větších výškách, v domech jen hnízdí. Nejsou vázáni tak výrazně na zeleň, protože loví za letu, a pokud se tak pohybují v blízkosti budov, tak většinou jenom nalétávají ke stěnám a nesnaží se prolétnout do nějaké zeleně, která se jim odráží v reflexních a transparentních výplních. Stejně tak jsou vzácnou obětí prosklených ploch například krkavcovití.

Jste spoluautorem nového platného standardu, který vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jmenuje se Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály. Jak může pomoci?

Agentura ochrany přírody a krajiny už vydala více než dvacet standardů pro různé oblasti ochrany přírody. Jejich úkolem je vždy definovat problém, poukázat na jeho závažnost, a v té druhé části, té zásadní, poskytnout návod na to, jak postupovat. V případě zmíněného standardu jak na prevenci kolizí ptáků s prosklenými plochami. A jak už říká název, nejsou to jen skla, ale také další materiály, které jsou transparentní nebo reflexní. Například plexisklo nebo různé polykarbonáty. Problémem je také noční osvětlení, venkovní i interiérové. Pokud pták například proletí světelným kuželem, který směřuje od země vzhůru, ztratí na chvíli orientaci a může narazit do nějaké neosvětlené překážky. I problematice osvětlení se věnuje jedna z kapitol standardu.

Pokud jsem investor a chci postavit novou administrativní budovu, je pro mě tento dokument závazný?

Rozhodně by měl být. Závazné jsou však především platné zákony, kterými se investoři musí řídit – zákon na ochranu přírody a krajiny a stavební zákon. Role standardu je pomoci orgánům ochrany přírody při schvalování projektové dokumentace v rámci řízení o vydání stavebního povolení, kdy vás mohou vyzvat k doplnění dokumentace tak, abyste aspekt ochrany ptactva při stavbě zohlednili.

Nebezpečné zastávky

Problémy jsou často i ve městech, například u prosklených zastávek městské dopravy. Budete obce vybízet, aby se podle tohoto standardu zařídily?