Klimatická žaloba: Vyhráli jsme, ale jeden verdikt společnost nezmění

Martin Abel, právník a radní spolku Klimatická žaloba, by mohl slavit. V červnu jim dal soud za pravdu, že stát a jeho úřady nedostatečně snižují emise oxidu uhličitého a málo reagují na změnu klimatu. Podle Martina Abela více než na soudu záleží na přístupu celé společnosti: „Soud je orgán spravedlnosti a může říct, co je po právu a co ne. Ale neděláme si iluze, že by jeden verdikt naladění ve společnosti změnil,“ uvádí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

V roce 2019 jste podali žalobu na český stát a čtyři ministerstva, že nedostatečně snižují emise CO2 a přijímají adaptační opatření na změnu klimatu. Minulý týden vám dal soud za pravdu. Co to pro vás znamená?

Klima žaloba byla úspěšná, můžeme si pogratulovat. Ministerstva by měla nyní přijmout dodatečná opatření, aby se dostala na trajektorii 55procentního snížení emisí do roku 2030 (to vychází z balíčku Evropské unie Fit for 55 a cílů daných Pařížskou dohodou, pozn. aut.).

 

Jaké by teď měly být ty konkrétní kroky?

Ty soud nenařídil, ani nemohl. Bude na ministerstvech, aby je zvolila. Bude spoustu příležitostí, v čem přidat, například v politice ochrany klimatu nebo u aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu. Ale už v tento okamžik mělo být na stole razantnější opatření, skutečně závazné dokumenty, ať už formou klimatického zákona, či něčeho podobného, co by nastavilo jasné cíle a prostředky, jak k nim dospět. A to se závazností zákona.

 

Jak samotné jednání na soudu probíhalo?

Bylo to napjaté jednání. Na straně žalovaných bylo nejaktivnější ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství; zejména ministerstvo životního prostředí předložilo několik argumentů, podle nichž žaloba neměla uspět, protože nebyly naplněny podmínky řízení. My jako spolek Klimatická žaloba ČR jsme tam byli ještě se dvěma žalobci, mezi nimi byl starosta obce Svatý Jan pod Skalou. Soud si dal hodinu k debatě nad tím, co zaznělo na ústním jednání, a rozhodl ještě to samé odpoledne.

 

 

Jaké protiargumenty měla ministerstva?

Ministerstvo životního prostředí rozumí potřebě urychleně řešit mitigační (zmírňující, zpomalující změnu klimatu) i adaptační opatření, ale podle nich jsme na cestě k jejich plnění – žaloba byla podle nich předčasná. Což nás pobavilo, protože víme, že není už ani za pět minut dvanáct, ale opravdu za minutu dvanáct. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu existuje třicet let a i kvůli prodlení posledních let se stal cíl udržení oteplení do 1,5 stupně Celsia nesplnitelný. Ne těžký, ale nesplnitelný. Pak je to sebenaplňující proroctví, když úřady říkají „to se nedá, to se nedá“. Když to řekly poprvé, tak to bylo těžké splnit, když podruhé, tak velmi obtížné, a když to řeknou potřetí, tak už se to opravdu nedá. Ale ono to bylo možné, jenom to prodlení způsobilo nemožnost.

 

Lze čekat, že by se druhá strana odvolala?

V prvé řadě, zatím jsme slyšeli jen výrok soudu, rozhodnutí a k tomu stručné odůvodnění, vše bylo vyhlášené ústně. Teď čekáme na písemné vyhotovení, na které má soud až tři měsíce. Doufáme, že to bude dříve. Následně budou mít žalovaní dva týdny na to, aby podali či nepodali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nemohu předjímat, co udělají, ale asi by nikoho nepřekvapilo, pokud by se proti rozsudku bránili.

 

 

Na webu máte počítadlo, že rozhodnutí soud není respektováno už x dnů xx hodin. Jak to myslíte?

Počítadlo je tam chvíli, experimentujeme, co by tam mohlo být dále. Rozhodnutí ještě není pravomocné, to je až v den doručení, takže není právně závazné pro žalované. Ale je tu výrok soudu, víme, kudy bude směřovat, a neobdrželi jsme jedinou reakci, že by ministerstva uznala pochybení a přislíbila aspoň takto nějakou aktivitu.

 

Bavili se s vámi zástupci z ministerstev?

Ne, mimo jednání jsme s nimi vůbec nehovořili. V ideálním případě by měli k soudu přijít vedoucí jednotlivých úřadů, tedy ministři a ministryně, nebo někdo z vedení. Ale přišli právní zástupci, dva byli aktivní, tři skoro nepromluvili, odkazovali často na písemná stanoviska. Ochota dál diskutovat nebyla.

 

Jak jste se vůbec v rámci spolku Klimatická žaloba dali dohromady?

Myšlenka podání klimatické žaloby vznikla po dlouhé pasivitě státních orgánů a na urgenci klimatického hnutí v létě 2019. Zhruba v té době bylo zadáno advokátní kanceláři Frank Bold Advokáti zpracování posudku, jestli by taková žaloba mohla mít v Česku šanci na úspěch. Na podzim roku 2019 z toho vyšlo, že určitá šance existuje. A na přelomu let 2019 a 2020 byla první ustavující členská schůze spolku, zvolila se tříčlenná rada, přijaly se stanovy a začali jsme s Frank Bold připravovat konkrétní podobu žaloby.

 

 

Kdo jsou členové spolku? Lidé postiženi klimatickou změnou, zemědělci, nebo lidi, které to zajímá?

Důvody pro připojení byly různé. Vždy však byly osobní, nikdy to nebyly důvody konkrétní environmentální organizace. Šli tam všichni jen za sebe jako občané.

 

Je tam i starosta obce Svatý Jan pod Skalou…

To souvisí s tamním stavem přírody, s čímž obec nemůže nic dělat. Vysychají tam stovky let staré prameny a jediné, co mohou dělat, je doufat, že tam časem postaví vodovod. Ale vodu si nevyprosíte, je to způsobené přírodními procesy, které jsou globální. Od počátku průmyslové revoluce se území Česka oteplilo o dva stupně Celsia, tak není divu, že nejen tato obec trpí nedostatkem vody ve studnách a usychají lesy.

 

Je to jediná obec, která společně s vámi podala žalobu?

Ano. Klimatická žaloba není v Česku běžný nástroj. Jsme tu velice negativně naladěni, bezdůvodně. Když jsme se snažili získat podporu dalších obcí, tak se bály, co by to pro ně znamenalo. Bály se nějaké šikany ze strany státních orgánů, že by přišly o dotace. My si myslíme, že jde o pozůstatky z minulého režimu, kdy se obce bály msty ze strany ministerstev. Dosud se ale tyto obavy ukazují jako liché.

 

Klima žaloby už proběhly v řadě jiných států úspěšně. Došlo tam opravdu k tomu, že stát poté přidal ve smyslu plnění klimatických cílů a opatření k nim směřujících?

Pozitivní příklady jsou. Například po rozsudku německého spolkového dvora tamní vláda už během týdnů přijala za své ambicióznější cíle, než měla před tím; přijala závazek snížit emise o 65 procent do roku 2030. Okamžitě se dala do práce. V Nizozemsku to bylo podobně. Ale zatím uběhla od rozsudků krátká doba, tak nemůžeme uzavřít, jak aktivně k tomu státy přistoupily. Ale je zřejmé, že vždy záleží na celkovém naladění ve společnosti. Soud je orgán spravedlnosti a může říct, co je po právu a co ne. Ale neděláme si iluze, že by jeden verdikt naladění změnil.

 

Odehrávají se podobné klimatické žaloby i v jiných státech střední Evropy?

Vím o klimatické žalobě v Polsku, ale ta nebyla podána na polskou vládu, ale na největší polské znečišťovatele, typicky vlastníky uhelných elektráren a tepláren. O žalobách na Slovensku nebo v Maďarsku nevím.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama