Deník Anne Frankové je pro mladé lidi stále aktuální

27. dubna 2022

Judita Matyášová

Světoznámý příběh dospívající dívky, která popisuje život za války v Amsterdamu, se dá vyprávět i jinak. V centru Berlína je stálá expozice Vše o Anne Frankové, kde se návštěvníci dozvědí méně známé informace o jejím životě a paralelách do současnosti. „Chodí k nám hodně mladých. Diskutujeme s nimi o antisemitismu za války, ale také o projevech rasismu, které sami zažili,“ říká kurátorka výstavy Verena Haug z Anne Frank Zentrum.

Anne se narodila v Německu, konkrétně ve Frankfurtu nad Mohanem. Když jí byly čtyři, v její zemi se dostali k moci nacisté a Annina rodina se odstěhovala do Amsterdamu. Měla Anne Franková nějakou vazbu na Berlín?

Přímo v Berlíně nikdy nebydlela, ale říkali jsme si, že je důležité vytvořit stálou expozici o jejím životě. Příběh Anne Frankové je totiž důležitý nejen pro německou společnost, ale zajímají se o něj lidé z celého světa. Vybrali jsme tohle místo proto, že před válkou tady, v okolí náměstí Hackescher Markt, bydlela početná židovská komunita, takže navazujeme i na konkrétní příběhy z této lokality.

Rodina Anne Frankové se za války dva roky ukrývala v zadním traktu domu v centru Amsterdamu. Nakonec ale byla skupina vyzrazena a její členové – včetně Anne – deportováni do koncentračních táborů. Anne zemřela pravděpodobně v únoru 1944 v Bergen-Belsenu, bylo jí 15. To je základní linka příběhu, která je globálně známá. Vy však máte v expozici i důležité doplňující informace. Co návštěvníky nejvíc zajímá?

Jsme moc rádi, že k nám jezdí mnoho školních skupin z celého Německa. Někteří mladí lidé slyší o Anne poprvé, jiní toho o ní vědí celkem dost, ale většinou neznají historický kontext. Studenti se nás ptají, jaký byl život Frankových před válkou, a zajímá je, proč emigrovali do Nizozemska. Vysvětlujeme jim, že Annin otec si byl velmi dobře vědom nebezpečí, které by jim jako židovské rodině v Německu hrozilo. Právě proto přijal nabídku německé firmy Opekta, aby založil její amsterdamskou pobočku. Frankovi tam žili v relativním klidu až do roku 1940, kdy nacisté vtrhli do Nizozemska a začaly represe. Anne a její starší sestra Margot musely opustit školu a každodenní život rodiny byl stále obtížnější.

NAPOSLEDY SPOLU

Máte tu také mapu deportací, která ukazuje strastiplné putování Frankových napříč Evropou…

To je další častá otázka, kterou nám návštěvníci pokládají. Proč byla Anne a její blízcí v několika různých táborech? Na mapě jsou znázorněny deportační trasy, kde se dozvíte, odkud kam jeli. Od roku 1942 se skrývali v tajné přístavbě obchodních prostor Otty Franka v Amsterdamu. Po dvou letech byl jejich úkryt prozrazen a rodina musela do tábora Westerbork v severovýchodním Nizozemsku. Poté byli převezeni do Osvětimi, kde Otto Frank naposledy viděl svou ženu Edith a dcery.

A co se stalo s jeho blízkými?

Dne 30. října 1944 bylo přibližně 1 000 žen z tábora Osvětim–Březinka vybráno na nucené práce v německém válečném průmyslu. Anne a Margot byly mezi nimi, Edith nikoli. Návštěvníkům vysvětlujeme, že trasa deportace souvisela s postupem sovětské armády na východě. Čím více se blížila k Osvětimi, tím více se nacisté snažili vězně deportovat na západ. Anne a Margot poslali do Bergen-Belsenu v Německu, kde obě zemřely.

Otto Frank válečné útrapy přežil. Jeho cesta do Nizozemska pak ale trvala několik měsíců. Proč?

Koncem ledna 1945 byl Otto v Osvětimi, kterou osvobodila sovětská armáda. Poté odjel do Katovic a odtud do Oděsy, která je dnes na území Ukrajiny. Tam se nalodil na loď směřující do Marseille. V červnu konečně dorazil do Amsterdamu, kde se znovu shledal s Janem Giesem a jeho ženou Miep, kteří Frankovým za války pomáhali. Otto neúnavně hledal své dcery a zároveň se snažil postavit na vlastní nohy v podnikání.

PODOBNÉ POCITY

Po válce se splnil Annin sen. Její deník vyšel v roce 1947 v holandštině, a později v mnoha jazykových mutacích. Proč myslíte, že je o něj dodnes takový zájem?

Podpořte Reportér sdílením článku