Covidovou izolaci lidí využili dravci i šelmy

22. května 2020

Petr Zmek

Několik týdnů až měsíců je ve zvířecí říši důležitějších než celý zbytek roku. Je to doba, kdy ptáci tokají a hnízdí, savci vyvádějí mláďata. Letos ale probíhalo toto období jinak než obvykle. Bez přítomnosti člověka. Covid-19 uzavřel Čechy do jejich bytů a domů a ponechal přírodu živočichům. Vzlétne tedy letos více orlů a sokolů, vyběhne více vlků a rysů? „Krizový moment nás čeká nyní. Tlak na přírodu bude vyšší než kdy jindy,“ říká Vladimír Bejček, děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity a předseda rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Co se dělo v lesích, když byl člověk nuceně zavřený doma?

Já jsem byl na konci dubna v Krušných horách, kde v tuto dobu každý rok sčítáme populaci tetřívka obecného. Ten v době stavu nouze tokal, nyní budou samice už odpářené a budou hnízdit. U ostatních živočichů je ta situace podobná. V tomto období jsou hodně citliví na lidskou přítomnost, tak bylo pozitivní, že jsme potkali jen několik lesních dělníků, jinak nikoho. V Krkonoších, které jsou velmi zatížené turistickým ruchem, často dochází k tomu, že jsou tetřívci kvůli turistům splašení a nemusí pak vůbec další generaci založit. Letos byl však, minimálně v Krušných horách, klid a v okolí Flájské přehrady a Novodomského rašeliniště jsme napočítali více tokajících kohoutů než v jiných letech, což je jeden z klíčových faktorů pro založení silné generace.

Týká se to i ostatních druhů?

Zvířata v přírodě můžeme rozdělit do několika skupin, podle jejich citlivosti na rušivé vlivy. Ta skupina, která je nejcitlivější a straní se člověka, na situaci určitě profitovala stejně jako tetřívek. Patří do ní například dravci jako sokol stěhovavý či orel mořský, jeřábi, ale také větší šelmy, jako je vlk euroasijský nebo rys ostrovid. Ti všichni měli klid a stažení lidí jim umožnilo prožít nerušeně zřejmě nejdůležitější období roku.

Můžeme tedy očekávat, že se letos narodí či vylíhne více mláďat?

Zcela jistě odpadl jeden z nejrušivějších faktorů, takže by tomu tak být mohlo. Ve hře je však ještě dost neznámých.

Jako například?

Například současný vývoj. Dobu, kdy byli lidé zavřeni doma, už máme za sebou, do zahraničí odjet nemohou a situace se teď zcela obrátí. Tlak na přírodu bude silnější než kdy dříve. Už teď to můžete pozorovat v národních parcích a jiných chráněných územích, ať už na Šumavě, v Jizerských horách či Krkonoších.

Hrozí, že by živočichové opustili svá mláďata nebo přerušili sezení na vejcích?

To záleží na konkrétní situaci, obecně to mají ptáci tak, že pokud už mají snůšku takzvaně rozsezenou, neradi ji opouštějí a snaží se ji dosedět a mláďata vyvést. Pokud je však tento cyklus v začátcích, nemají problém ji opustit. Neznamená to však nutně, že by ten rok už nemohli zahnízdit. Řada druhů ptáků je schopna vyvést o měsíc později další snůšku na vhodnějším místě.

Vladimír Bejček

Jeden můj kolega potkal při procházce vlka. Nemůže být návrat do přírody rizikový i pro člověka?

Podpořte Reportér sdílením článku