Češi míří na Island odhalit tajemství žraloka, který žije 400 let

Opravdu je žralok malohlavý nejdéle žijící obratlovec na světě?

Ano, je to tak. Uvádí se, že žije až 400 let, ale u některých jedinců tohoto druhu je délka života patrně ještě delší. To je výjimečné nejen mezi žraloky, kteří se obvykle dožívají třiceti až padesáti let, ale také mezi všemi obratlovci. Vzhledem k tomu, že žije několikanásobně déle než ostatní žraloci, musí mít právě tento druh nějaký mechanismus, proč tomu tak je. My jsme nyní získali grant nadačního fondu NEURON a pokusíme se tento mechanismus odhalit a zjistit, díky jakým genům či struktuře DNA může tento druh žít tak dlouho bez výrazných zdravotních problémů.

Máte nějaké tipy? Teorie, které si jedete potvrdit či vyvrátit?

Máme. Dlouhodobě zkoumáme protein p53, což je známý nádorový supresor. To znamená, že pokud je v normální formě, brání vzniku nádorů. Naopak v případě nádorových onemocnění je tento protein mutovaný. My jsme se zaměřili na studium tohoto proteinu u různých organismů, jak krátkověkých, tak i dlouhověkých. A chyběla nám informace právě o druhu, který žije nejdéle, o žraloku malohlavém. Jeho genom dosud není známý. Zároveň však z našich dřívějších výzkumů vyplynulo, že u všech dosud zkoumaných dlouhověkých organismů má tento protein velmi specifické změny v jedné určité oblasti. Nyní tedy potřebujeme zjistit, jestli stejné změny má i žralok malohlavý a jsou tím důvodem, proč může žít takto dlouho. Nicméně těch možností, proč tomu tak je, může být mnohem více.

Jaké další například?

Dlouhověkost se také často spojuje s aktivitou telomerázy, enzymu, který reguluje konce DNA. S přibývajícím věkem se telomery, tedy konce chromozomů, postupně zkracují, až se dostanou do určité kritické délky, kdy už organismus není schopen buňky dobře regenerovat a dochází k jejich odumírání. Dá se tak říct, že život je limitován délkou telomer a aktivitou telomerázy. To je další věc, na kterou bychom se chtěli v naší analýze zaměřit. Nicméně chceme udělat takzvané celogenomové sekvenování, tedy získat informaci o celém jeho genomu. Protože genů nebo procesů, které vedou k dlouhověkosti, je samozřejmě celá řada a my doufáme, že bychom mohli najít i něco nepoznaného, tu jeho vychytávku právě na základě analýzy ne jednoho genu, ale celého jeho genomu. Toto jsou naše tipy: protein p53, telomeráza, a protože celý mechanismus může být úplně jiný, chceme analyzovat celý jeho genom.

Srovnání s velrybami

Zeptám se úplně laicky, nemůže jeho dlouhověkost souviset prostě jen s tím, že žije ve velkých hloubkách, a tím i velmi studené vodě, a má tedy pomalý metabolismus?

To samozřejmě určitou souvislost mít může, ale známe celou řadu organismů, které žijí ve velkých hloubkách a chladné vodě a žijí mnohem kratší dobu. Nabízí se zde ale srovnání s velrybami. Ty se také dokážou ponořit do velkých hloubek a jejich průměrný věk dožití je mezi 30 a 90 lety. A opět je mezi nimi jedna – velryba grónská, Balaena mysticetus –, o které se uvádí, že může žít až nějakých 200 let.

Zkoumali jste už enzym p53 u této velryby?

Ano, tuto studii jsme už publikovali. Právě i u ní jsme našli změnu v oblasti vazby tohoto proteinu na DNA a shoduje se to i s nálezy u ostatních dlouhožijících obratlovců.

Uvádí se, že žralok malohlavý žije zhruba jeden kilometr pod hladinou. Jak se k němu máte v plánu dostat?