Léta jsme se chystali na vydání Orwella a teď ho žijeme v praxi

22. prosince 2020

Martina Patočková

Audioknihy postihl na jaře s příchodem covidu hlavně propad prodejů CD. Na nich se do té doby prodávala zhruba polovina audioknih. „V té chvíli se ukázalo, že nás zachraňují downloady a také vlastní studio“, popisuje Tomáš Výchopeň, ředitel vydavatelství Tympanum.

Jak se daří audioknihám za covidu?

Bylo to bláznivé, je a bude. První nouzový stav byl šok. Do té doby platilo, že zhruba polovinu prodejů dělala CD a polovinu downloady. Takže pro nás znamenalo zavření obchodů okamžitý propad o padesát procent. Nic moc. Vymýšleli jsme opatření, jak propad kompenzovat, jak zředit rizika, jak posílit, co funguje, psal jsem srdceryvný e-mail obchodním partnerům, že možná nebudeme moci splácet v termínech.

Jaká opatření jste udělali?

Třeba jsme zředili ediční plány, u některých titulů dokonce zvažujeme, zda je vůbec vydat. Možná vyjde levněji nechat pár tisíc dolarů vložených do licence propadnout než titul vyrobit a riskovat. Nakonec jsme vše poplatili včas anebo s přijatelným zpožděním a zatím jsme z toho vyšli dobře. Až do covidu jsme také každou audioknihu ozvučovali novou hudbou na míru, teď už ne. Nakoupili jsme členství v hudební databance a velkou část audioknih ozvučujeme z databanky, což je levnější a efektivnější. Hlavně jsme ale už loni udělali dva investiční kroky, které se parádně potkaly s pandemií a pravděpodobně nás zachránily, spíše než nějaké operace s fakturami.

O jaké šlo investice?

Inovovali jsme e-shop, takže se přes něj dají koupit downloady. Do té doby fungoval jen jako zásilkovna cédéček. Novou podobu e-shopu jsme spustili 17. prosince loňského roku, v lednu doladili a dva měsíce nato se ukázalo, že downloady nás zachraňují. Důležité bylo, že se nám podařilo aktivizovat naše zákaznické jádro a naši posluchači nás obdivuhodně pronesli první krizí, za to jsme jim velmi vděční. Byli třeba ochotni si koupit to, co jsme ještě nezačali vyrábět.

A ta druhá investice?

Další věc, která se nám podařila, bylo zahájení stavby vlastního studia loni v říjnu. Dokončili jsme ho v únoru a otevřeli dvanáct dní po vyhlášení nouzového stavu 23. března. To byly dvě šťastné náhody, které nám pomohly minutu před půlnocí. Finančně to samozřejmě tak dokonalé není, investice do studia je ohromná, a ještě pár let se bude splácet. Nicméně máme jistotu zázemí a můžeme vyrábět rychleji, trošku kvalitněji a trošku levněji. To je fantastická výhoda.

Dříve jste audioknihy natáčeli externě, pronajímali jste si studio i zvukaře?

Ano, teď máme studio přímo v našich prostorách, můžeme v něm experimentovat, vidíme pod ruku zvukařům a režisérům, zachytíme včas problémy, přímo ovlivňujeme tvorbu a navázali jsme se všemi užší kontakty. Máme tým interních zvukařů, mohou se vzájemně zastupovat, když je třeba někdo v karanténě, může nastoupit jiný zvukař. Když je v karanténě herec, jako se to stalo Petru Čtvrtníčkovi, kterého odvezli do nemocnice dva dny předtím, než měl u nás nastoupit, nemohli jsme sice audioknihu natočit, ale dokázali jsme přeobsadit volné frekvence.

Zmínil jste, že jste zředili ediční plán…

Podpořte Reportér sdílením článku